Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Z původní sestavy setrval v kapele už jen Jørn Stubberud přezdívaný Necrobutcher. Norští blackmetalisté jsou momentálně na světovém turné 40 Years of Pure Fucking Chaos, přičemž v prosinci se představí i ve Vídni.
Zkoušeli ty největší a nejstrašidelnější extrémy. Fascinovalo je zlo a zvrácenosti všeho druhu. Neměli zábrany, neznali hranice. Opovrhovali systémem a vysmívali se křesťanství. Raději oslavovali Satana. Sice si z nich často lidé utahovali kvůli jejich pomalovaným tvářím nebo přezdívkám, ale byly časy, kdy byli skutečně nebezpeční.
Žádná kapela na světě nemá tak násilnou a temnou historii jako právě Mayhem. Její členové se paradoxně proslavili více svými brutálními činy než hudbou. Veřejné sebepoškozování, děsivá sebevražda, nejnechutnější obal alba všech dob, chladnokrevná vražda, pálení kostelů, házení prasečích či ovčích hlav do publika... Jakoby je vyslal na Zemi samotný ďábel.
Mají za sebou opravdu šílenou kariéru. U příležitosti čtyřicátého výročí kapely jsme pro tebe připravili profil, ve kterém se dozvíš vše nejpodstatnější. Jak skončili jednotliví členové a který z nich byl nakonec odsouzen k 21 letům vězení? Jejich příběh ti nažene husí kůži.
Pokud se ti líbí podobný obsah, přidej se do klubu Refresher+ a čti všechny články na našem webu bez omezení. Najdeš tam reportáže, profily osobností, rozhovory či děsivé kriminální příběhy.
Zdroj: Getty Images/Per Ole Hagen/Redferns
Řezání na jevišti a sekávání hlav
Norskou skupinu založili v roce 1983 šestnáctiletí rebelující teenageři, inspirovaní tvrdým metalem typu Hellhammer či Venom (při pojmenování vlastní kapely se inspirovali jejich skladbou Mayhem with Mercy). Kytarista Øystein Aarseth i baskytarista Jørn Stubberud si vytvořili zlověstné přezdívky, aby působili drsněji. První byl známý jako Euronymous, druhý jako Necrobutcher.
Příznačnou přezdívku — Maniac, měl i další člen Sven Erik Kristiansen. Jak píše Blabbermouth, byl známý tím, že se často na koncertech řezal. Přestal to dělat prý až tehdy, když si uvědomil, že lidé chodí na jejich koncerty jen proto, aby byli svědky tohoto bizarního fenoménu.
Zdroj: Wikimeda Commons / Eggybird
Později ho v kapele vystřídal švédský zpěvák Pelle Yngve Ohlin, přezdívaný Dead. I on se podle Guardianu na koncertech vyžíval v sebepoškozování. Řezal se prý loveckými noži nebo rozbitým sklem.
Na koncertech navíc vystupoval s takzvaným „corpse paintem“, tedy výrazným černobílým makeupem, který měl připomínat vzezření mrtvoly. Hudebníci pobuřovali i useknutými prasečími nebo ovčími hlavami nabodnutými na kolíky v přední části pódia, které na konci koncertu rádi házeli do publika.
V roce 1990 se rozhodli napsat materiál pro další album, které se mělo jmenovat De Mysteriis Dom Sathanas (nakonec vyšlo až v roce 1994, kdy byla kapela s novými členy). Pronajali si proto starý dům v lese nedaleko Osla, kde žili a zkoušeli. Jak řekl Necrobutcher ve filmu Pure Fucking Mayhem, Euronymous a Dead se však stále více nesnášeli.
Zdroj: Wikimedia Commmons/froderamone
Sebevražda brokovnicí a morbidní focení mrtvol
Jejich bizarní vztah odráží i nepochopitelné chování Euronymouse poté, co našel svého kolegu z kapely mrtvého v pronajatém domě. Dead spáchal sebevraždu 8. dubna 1991 tak, že si nejprve podřezal zápěstí a následně si ještě prostřelil hlavu brokovnicí.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemčení?
Co hudebníci udělali novináři, který o nich psal kritické články.
Co udělala kapala jednomu fanouškovi, když nedával na koncertě pozor.
Co napsal před sebevraždou v dopise na rozloučenou zpěvák kapely.
Jak Varg Vikernes zabil spoluhráče z kapely.
Co dělal Vikernes během čtení rozsudku v soudní síni.
Kolik let z původního trestu si Vikernes odseděl za mřížemi.
Namísto toho, aby Euronymous, kterému zbraň patřila, zavolal policii, šel si předtím koupit fotoaparát, vrátil se na místo činu, upravil místnost podle svých představ a mrtvolu několikrát vyfotil. Podle bubeníka kapely Hellhammera Euronymous fotil také detaily lebky, ze které zůstala jen polovina. „Jeho mozek ležel na posteli,“ popsal fotky bubeník.
Z něj vyplývá, že se považoval za jakousi entitu z jiného světa. „Omluvte všechnu tu krev. Nikdo to nikdy nepochopí, ale pro vysvětlení, nejsem člověk. Toto je jen sen a brzy se vzbudím.“ Ke vzkazu byl zároveň přiložen text písně Life Eternal.
Smrt zpěváka nesl špatně zejména Necrobutcher. Jak píše Guardian, o sebevraždě ho informoval se zarážejícím nadšením Euronymous. „Dead udělal něco opravdu skvělého! Zabil se,“ oznámil mu po telefonu.
Dodal, že všechno nafotil, což baskytaristu extrémně rozčílilo. „Ani mi ku*va znovu nevolej, dokud ty fotky nezničíš,“ vzkázal. Krátce po tragické události a konfliktech s ostatními členy nakonec Necrobutcher odešel z kapely.
Zdroj: Wikimeda Commons / Wojciech Pędzich
Podle členů fotky mrtvého zpěváka sice zničil jeho otec, přece jen se ale jedna kopie zachovala. V roce 1995 byla totiž použita jako obal live alba (nahrávka zaznamenává koncert Mayhemu z roku 1990 v norském Sarpsborgu) s názvem Dawn of the Black Hearts.
Podle knihy Lords of Chaos se k této kopii dostal Euronymousův kamarád Mauricio „Bull Metal“ Montoya, který byl zároveň majitelem vydavatelství Warmaster Records. Právě přes tento label album s nejkontroverznějším obalem všech dob vyšlo.
Zdroj: Warmaster Records
Vypálené kostely a nacistické symboly
V roce 1992 do kapely přišli jako náhrada za Deada a Necrobutchera noví členové, zpěvák Attila Csihar a baskytarista Kristian „Varg“ Vikernes, dnes známý zejména díky svému sólovému projektu Burzum. Jak píše Los Angeles Times, druhý jmenovaný bral zlověstné texty Mayhemu pořádně vážně a stal se jedním z předních žhářů kostelů v Norsku. Výtržnosti se neobešly bez vyšetřování policie.
Po zapálení jednoho z nich si v roce 1992 Vikernes vyfotografoval pozůstatky a fotku použil jako obal svého dalšího sólového alba Aske. Krátce nato řekl novináři z deníku Bergens Tidende, že jeho cílem je šířit strach a zlo.
To však nebyl jediný způsob nového druhu provokace. Jak se píše v knize Lords of Chaos, Mayhem začali vydávat zboží s nacistickými symboly z období druhé světové války a začali být spojováni s takzvanou NSBM scénou (national socialist black metal podporující neonacistickou ideologii).
Bubeník Mayhemu, Hellhammer, se k propojení black metalu s rasismem vyjádřil následovně: „Řeknu to takhle, nemáme tu rádi černochy. Black Metal je pro bílé.“ V jiném rozhovoru své vyjádření zpochybnil a řekl, že jde o žánr pro každého. „Je mi to fuk, pokud jsou fanoušci bílí, černí, zelení, žlutí nebo modří. Pro mě hudba a politika nejdou ruku v ruce,“ řekl.
Zdroj: Wikimedia Commons/Christian Misje
23 bodných ran „v sebeobraně“
Desátého srpna 1993 došlo k hrozivé události, která obletěla média po celém světě. Nebylo tajemstvím, že Euronymous si časem přestal rozumět i s Vikernsem, který se konflikt rozhodl řešit mimořádně radikálně. Původní člen kapely prý nováčkovi vyhrožoval zabitím a mučením, což Vikernes nenechal jen tak.
Za svým kolegou cestoval do Osla až z Bergenu (téměř 500 kilometrů), aby ho zavraždil u něj doma 23 bodnými ranami. Bylo to jen krátce poté, co Euronymous kontaktoval Necrobutchera a plánoval s ním turné na oslavu výročí deseti let Mayhemu. Vikerns byl odsouzen k 21 letům vězení za vraždu spoluhráče a také pálení kostelů. Zjevně ho to však moc nerozrušovalo.
Během čtení rozsudku se totiž hudebník ďábelsky usmíval a neprojevil ani špetku lítosti. Euronymouse prý zabil v sebeobraně. Momentálně je Vikernes na svobodě, protože ho pro dobré chování propustili. V base si odseděl 15 let.
Nový začátek, staré zvyky
Je fascinující, že i po vraždě Euronymouse se staří členové rozhodli pokračovat v tvorbě. Hellhammer přizval do kapely zpět Necrobutchera a Maniaca. V roce 2004 ho však vyhodili pro přetrvávající problémy s alkoholem.
Na jeho místo přišel staronový člen Attila Csihar, který zpívá v kapele dosud. Kromě zmíněné trojice dnes v kapele hrají kytaristé Morten Bergeton Iversen přezdívaný Teloch a Charles Hedger přezdívaný Ghul.
Po obnovení kapely se hudebníci konečně zaměřili čistě na hudbu a ne excesy mimo pódia, což se odrazilo také na produktivitě. Od nového tisíciletí Mayhem vydali pět alb – Grand Declaration of War (2000), Chimera (2004), Ordo ad Chao (2007), Esoteric Warfare (2014) a Daemon (2019).
Několika kontroverzím se však kapela přece jen nevyhnula ani po odchodu nejproblematičtějších členů. Necrobutcher si například zavzpomínal na vyhrožování novináři, který o Mayhemu nepsal zrovna přívětivě.
„Jednou měl nějaké řeči o mně a Hellhammerovi, tak jsme po jednom vystoupení šli na jatka, vzali jsme prasečí hlavu a s dýkou zabodnutou mezi oči jsme mu ji hodili do domu. Nikdy jsme o něm už neslyšeli,“ řekl Guardianu s úsměvem.
Další incident se stal v roce 2003, kdy jeden z diváků skončil v nemocnici poté, co mu člen kapely během koncertu v Bergenu hodil do hlavy uříznutou ovčí hlavu. Jak píše Blabbermouth, pětadvacetiletého Pera Kristiana Hagena museli dokonce operovat, protože měl prasklou lebku.
Mladík řekl, že na kapelu podá trestní oznámení. „Stál jsem blízko mixážního pultu a povídal jsem si s kamarádkou. Najednou jsem dostal ránu do hlavy, která mě srazila na zem. Nepamatuji si, že by na mě něco letělo. Pamatuji si jen, že jsem se vzbudil na podlaze.“
Hagen prý od kapely nedostal žádnou omluvu, ale může to být prý i tím, že si jen neuvědomili, co způsobili. Výrok Necrobutchera, který zazněl o dva roky později, však mluví za vše. „Nesledoval kapelu, ale bavil se s dívkou,“ čímž naznačil, že měl mladík dávat podle něj větší pozor.
