Drink spiking označuje přidávání drog do nápojů, většinou za účelem sexuálního obtěžování nebo násilí. Problém se rozhodla řešit organizace Beat Sexism, s jejíž ředitelkou Blertou Sejdijou jsme se bavili o novém výzkumu, do kterého se můžeš zapojit i ty!
Data o rozšíření drink spikingu v Česku zatím neexistují. Organizace Beat Sexism, kterou v roce 2016 založila její současná ředitelka Blerta Sejdija, proto zahájila sociologický výzkum, zaměřený na sběr dat, zvýšení povědomí a posílení bezpečnosti nočního života.
„Mnohdy je hitman nebo hitwoman, tedy ten, co do drinku přidá drogu, spojen přímo s barmanem*kou a droga už v pití je, když ho dostanete na baru,“ říká Sejdija v našem rozhovoru. „Je dobré kolem sebe mít lidi, kterým důvěřuji, protože když jdu sám*sama, automaticky jsem jednodušší terč,“ radí.
Beat Sexism je mezinárodní organizace, která se zaměřuje na problematiku ženských práv a dokumentuje případy sexismu, genderové diskriminace a nerovnosti. Vytváří iniciativy, výzkumy a kampaně zaměřené na vzdělávání společnosti o aktuálních problémech spojených se sexismem. Snaží se zviditelnit témata násilí a znásilnění, obtěžování, stereotypizace žen a další formy diskriminace. Vydává podcast Beat Sexism Talks.
Drink spiking jsem sama zažila. Tehdy mi bylo sedmnáct a ani jsem nepila alkohol.
- Proč je problematika drink spikingu v Česku málo zmapovaná
- Jak probíhá výzkum Beat Sexism a kdo se může zapojit
- Jak se před drink spikingem můžeš chránit
- Co mám dělat, když zjistím, že mi někdo něco hodil do pití
- S jakými nejhoršími případy se Blerta Sejdija setkala
Proč jste se v Beat Sexism rozhodli věnovat zrovna drink spikingu?
V roce 2017 jsem drink spiking sama zažila. Tehdy mi bylo sedmnáct a ani jsem nepila alkohol. Nevěděla jsem, jak reagovat, co dělat, za kým s tím jít a samozřejmě jsem utekla.
Když jsem to zpětně analyzovala, přišla jsem na několik chyb v tom systému, protože ani instituce o tomto fenoménu nedokáží informovat veřejnost tak, aby lidé věděli, jak s ním zacházet. Ve srovnání třeba s Velkou Británií, kde na to existuje i metodologie, různé informace, které se komunikují ze strany státu, třeba jak drink spikingu předejít, jak ho poznat. Každý rok se na to sčítají data a updatují statistiky o tom, jak moc je to velký problém. My v Čechách zatím vycházíme jen z dat Británie. Proto jsme se to rozhodli změnit.
V roce 2021 jsme na Instagramu měli minikampaň, kde jsme to téma poprvé otevřeli, což nám umožnilo shromáždit skryté příběhy spojené s drink spikingem a tam jsme si uvědomili, jak velký problém to vlastně je. Chybělo prostředí pro otevřenou diskuzi a pro oběti, které nám psaly. Často narážely na victim blaming (obviňování oběti pozn. red.), a to nejen ze strany nejbližších, ale i ze strany institucí.
Kvůli tomu ta problematika v Čechách dlouho zůstává málo zmapovaná, protože případy často nejsou hlášeny. Statistiky z Velké Británie ukazují, že 89 procent obětí incident nikdy nenahlásí na policii. Hlavním důvodem toho je právě to přesvědčení, že by to k ničemu nevedlo.
Na Telegramu existuje skupina se 70 tisíci muži, kteří si mezi sebou prodávali GHB, rohypnol a ketamin.
Jak bude váš výzkum tedy probíhat?
Náš unikátní sociologický výzkum vůbec poprvé zmapuje fenomén drink spikingu v Česku. Cílem je zjistit výskyt a zkušenosti s tímto nebezpečným jevem, a to v různých společenských prostředích, protože se to děje samozřejmě v barech a klubech, ale děje se to i na soukromých akcích nebo třeba i doma. Příkladem je případ Gisèlle Pelicot, kterou manžel opakovaně „spikoval“ za cílem znásilnění. Je spousta případů, kdy partner podává drogu partnerce, aby s ní mohl něco udělat.
Týká se to také případu v Německu, kde existuje skupina na Telegramu se 70 tisíci muži, kteří si mezi sebou prodávali GHB, rohypnol a ketamin, tedy hlavní drogy, které se používají ke zneužití, aby třeba znásilňovali své blízké. Většinou to tedy není náhodný člověk, který ten čin koná.
Náš průzkum je anonymní, důvěrný, zaměřuje se na osobní zkušenosti, na typy látek a reakce na ohlášení incidentu i úroveň o povědomí o problematice. Sledujeme také demografické skupiny, protože jsme zjistili, že ačkoliv většina případů jsou ženy, děje se to i mužům, takže je to celospolečenský problém.
Kdo se výzkumu může zúčastnit?
Naším cílem je, aby byl výzkum celorepublikový. Teď jsme v první části, sbíráme kvantitativní data, přičemž dáváme respondentům možnost nám dát kontakt na sebe, abychom se s nimi pak spojili na tu kvalitativní část. V ní chceme jít do hloubky příběhů, zkoumat je více i na psychologické, sociologické i institucionární úrovni, například kde selhala policie a tak dále.
Byli bychom rádi, kdyby se dotazníku zúčastnilo co nejvíce lidí, i třeba pokud drink spiking nezažili, protože pokud klikneš na to, že jsi byla obětí, dostaneš jiný set otázek, než když zvolíš, že jsi obětí nebyla. Tam se třeba ptáme na to, zda ve svém okolí máte někoho, kdo se s tím setkal. I to je důležitá statistika.
Pokud si objednám drink, je důležité sledovat, jestli se nemění jeho barva nebo chuť. Když je v něm hozená droga, drink nadměrně šumí.
Jak se může člověk před drink spikingem bránit?
Na trhu existují různé preventivní pomůcky, například na zakrytí kelímku nebo na otestování přítomnosti drog v drinku. Problémem je jejich nízká účinnost. Byla na to provedena i studie společnosti Drinkaware, která zjistila, že některé testy měly až 97procentní falešnou pozitivitu, navíc ve tmavých prostorách třeba klubu může být obtížné výsledky správně interpretovat, takže cokoliv, co na trhu existuje, vlastně zas tak moc nefunguje.
Mnohdy je navíc hitman nebo hitwoman, tedy ten, co do drinku přidá drogu, spojen přímo s barmanem*kou a droga už v pití je, když ho dostanete na baru. Navíc pokud vás někdo chce spinkout, nejspíš už s tím má spoustu zkušeností a dost pravděpodobně se mu to také podaří, aniž byste si toho všimli.
Obecně platí, že je dobré sledovat své okolí a hlídat si pití, když přijdu do nového prostoru, který neznám. Je dobré kolem sebe mít lidi, kterým důvěřuji, protože když jdu sám, automaticky jsem jednodušší terč. Pokud na party nikoho neznám, je dobré udělat si nějaké přátele.
Zadruhé, pokud si objednám drink, je důležité sledovat, jestli se nemění jeho barva nebo chuť. Když je v něm hozená droga, drink nadměrně šumí. A pokud se mi začíná dělat špatně, musím to říct člověku, kterému důvěřuji, pokud kolem sebe nemám své blízké, nahlásit to barmanovi. Je možné, že dost barmanů ví, jak s tím pracovat.
A co mám udělat, pokud mi drink někdo opravdu spikne?
Pokud se vám do těla droga dostane, je třeba reagovat rychle. Zaprvé je dobré kontrolovat svou psychiku, protože když požijete drogu, se kterou nemáte zkušenost, jako ketamin nebo GHB, přestanete vnímat, co se děje kolem vás, přestanete vnímat své tělo, a to ve vás vyvolá paniku, což vám brání v jakýchkoliv racionálních rozhodnutích.
Pokud se vám tedy po prvním drinku začne dělat špatně, je dobré začít reagovat hned, nahlásit to někomu, nebo si jít sednout na toalety a zklidnit se. Musíte se jít testovat, aby se zjistilo, jakou drogu máte v těle a musí se to také nahlásit na policii jako incident, což je to poslední, co vás napadne, protože je vám fyzicky opravdu špatně, ale je to důležité, pokud ne v těch prvních dvou hodinách, které jsou nejvíc kritické, tak aspoň až se situace uklidní. Dost lidí kvůli tomu může mít také různé záchvaty.
Pokud se člověk s drink spikingem setká a nahlásí ho na policii, jaká se šance, že bude viník nalezen a potrestán?
Do tohoto procesu bohužel nevidím, to budeme zkoumat právě v druhé části výzkumu. V Čechách ale není policie vůbec školená na to, jak v těchto případech jednat.
Lidi na to můžou i umírat, protože to způsobuje různé záchvaty a problémy se srdcem, což se stane, když se tím člověk předávkuje.
Jak by se k tomuto problému podle vás měly stavět majitelé a pracovníci podniků, kde se to děje?
Myslím si, že by bary drink spiking měly řešit prostřednictvím osvěty a podpory projektů, které se tomu věnují, což doteď v Česku časté nebylo. Zaměstnanci barů a klubů by měli být vyškolení, aby věděli, co je drink spiking a jak na to člověk má reagovat, vědět, že je nutné zavolat pomoc, aby se to otestovalo a pak nahlásilo na policii. Je pravda, že to člověk moc neuhlídá, v klubech se sice kontrolují kabelky a kapsy při vstupu, ale pokud člověk ví, jak na to, drogy tam jednoduše dostane, ale podniky bych z toho určitě nevynechávala.
S jakým nejhorším případem jsi se ve spojitosti s drink spikingem setkala?
Lidi na to můžou i umírat, protože to způsobuje různé záchvaty a problémy se srdcem, což se stane, když se tím člověk předávkuje. Známe i případy znásilnění, což bývá hlavní důvod spiknutí drinku u žen.
Důvod, proč ta data chceme sbírat je, abychom spolu s již existujícími daty o znásilnění zjistili, jak moc je drink spiking spojen s případy nahlášení znásilnění, protože když se nahlásí znásilnění, málokdy se stane, že do prohlášení člověk napíše, že byl v baru a že ho zdrogovali. Nahlásí se to většinou jako klasický případ znásilnění.
Negativní jsou samozřejmě také dopady na zdraví. Pokud z toho vyjdete a nejste mrtví nebo znásilnění, budete mít minimálně zdravotní potíže. Můžete celý následující den třeba zvracet. Je to prostě látka, která ve vašem těle nemá být a vy ji musíte dostat pryč.
Jak by měla drink spiking řešit společnost celkově?
Je smutné že se drink spiking v Česku začíná řešit až teď, ale lepší pozdě než vůbec. Pokud chtějí lidé tuto debatu podpořit, pomůže nám, když s námi své zážitky budou sdílet, protože nám tím pomohou zmapovat situaci a zároveň připravit efektivní opatření. V Beat Sexism nechceme skončit jen tím, že získáme data a budeme je interpretovat, chceme s tím opravdu něco udělat i v praxi a už se velmi těším, až budeme veřejnost informovat o tom, s jakými opatřeními jsme přišli.
Tento výzkum je naším prvním krokem k pochopení a zajištění bezpečnějších podmínek pro všechny. Dotazník zabere maximálně pět minut a jen tím, že se zapojíte, pomůžete tuto debatu posunout dopředu a budovat společnost, kde se lidé mohou bavit s vědomím, že jejich bezpečí je prioritou. Drink spiking tu vždycky byl a bohužel bude a je na nás, abychom byli informovaní a abychom se tomu postavili a nenechali to být.
