Ušní maz, sperma a sliny: V našem těle můžeme mít až 30 různých tekutin

30 tělesných tekutin v člověku je opravdu dost. Alespoň polovinu většina lidí nebude ani znát. Ale schválně, slyšeli jste už o mozkomíšním moku? A o chymusu jsme informace zachytili možná tak na jedné biologii.

Mateřské mléko

Aneb to na čem jste vyrůstali. V Evropě ženy průměrně kojí 6 měsíců, v některých kulturách to zvládají i do sedmého roku dítěte. Mateřské mléko má dítěti poskytnout všechny potřebné látky na život a vývin. Zajímavé je i umístění mléčných žláz - na hrudi. U většiny savců jsou totiž bradavky v okolí třísel. Primáti (tj. i člověk) totiž mají pud si dítě často přivinout k sobě. Zatímco lidé mají dvě bradavky (někteří tři), takové prase jich má šestnáct. Kvalitu mléka může ovlivnit antikoncepce či dokonce císařský řez. No a tvoří se procesem zvaném laktace, nebo jinak řečeno, do vody postupně dáme hodně tuků, bílkovin cukrů a minerálů. Vlastně taková malá továrnička.

Ejakuláty

Nyní něco pro muže. Sperma, semenná plazma a preejakulát, směs také známá jako ejakulát. Snad každý ví, že spermie se produkují ve varlatech. No a k nim se v semenných váčcích přidá právě semenná plazma a vzniká to, co podle statistik vyleze ze všech mužů za den téměř 1,8 miliard krát. Semenná plazma částečně sperma izoluje od vnějšího prostředí, a tak jsou schopné alespoň jistý čas přežít a případně i oplodnit vajíčko. V jednom mililitru (jedna ejakulace = cca 3 ml) bílé kašičky je přes 60 milionů spermií, kolem roku 1900 to bylo v průměru kolem 80 milionů. Právě elektromagnetické vlnění, chemický smrad či horký notebook v klíně mají na tvorbu spermií negativní vliv. Rozbijeme si i jeden mýtus - neplodnost neznamená, že vaše spermie se vlečou. Neplodní budete, pokud je v 1 ml pod 20 milionů spermií. Co se týče složení, semenná plazma je mírně zásaditá, obsahuje také množství bílkovin...
Ženská varianta se nazývá ženský ejakulát, cukernatá směs přezkoumána až v 17. století. Při pohlavním styku také dochází k tvorbě lubrikační tekutiny, která zvlhčuje inkriminovaná místa. Tu kromě vody tvoří z nemalé části i močovina a před ní se dostane na povrch ještě poševní sekret.

Krev

Nejdůležitější tělesná tekutina je složena z krevní plazmy a buněk. Krevní plazmu tvoří hlavně voda a bílkoviny. V našem těle je rekordmankou, tvoří totiž 90% objemu krve. Krev slouží primárně pro dopravu látek do buněk. V těle jí máme 4-6 litrů a může tvořit až 8% celkové hmotnosti (60 ml/kg). Ženy mohou mít i o litr krve méně než muži.
V krvi máme tři základní typy buněk: červené krvinky (erytrocity), které slouží pro přepravu plynů. Ty obsahují hemoglobin - právě ten se o ty plyny stará - díky němuž je naše krev tmavě červená. Na to, že ho v krvi není ani procento, slušný výkon. Bílé krvinky (leukocyty) se starají o imunitní systém a bojují proti virům, bakteriím... Mnozí si je jistě budou pamatovat jako bílé policisty z dětského seriálu Byl jednou jeden život. Existují ještě krevní destičky (trombocyty) a ty se rádi shlukují a můžeme je vidět například jako strup - srážejí totiž krev a zabrání její unikání do pár minut. Pokud by se vám nyní přestaly tvořit krevní destičky, je velmi pravděpodobné, že do pár dní vykrvácíte. Važte si trombocytů!

Sklivec

Průhledná, čirá a bezbarvá kašička v oku. Vyplňuje přes dvě třetiny oční koule. Sklivec je jedna z mála tělesných tekutin, která se vám právě netvoří. Vzniká totiž jen v embryonálním období a neregeneruje se. Sklivec obepíná oční bělmo a křížem přes něj prochází sklovitý kanál. Ten na vnitřní straně ústí přímo do zrakového nervu a opačně do čočky. Sklivec tvoří voda (jak jinak), bílkoviny, sůl a kyselina hyaluronová (známe z reklam na kosmetiku). Mezi čočkou a rohovkou se zase nachází komorový mok - složením téměř shodný se sklivcem, dokáže se však dotvářet.
Sklivec nám udržuje v oku tlak a tvar a také tlačí na slzné žlázy. Slzám a očnímu mazu jsme se podrobněji věnovali v tomto článku.

Ušní maz

Ušní maz, ušní med nebo také oblíbený degustační objekt některých individuí. Jak již název napovídá, nachází se v uchu - konkrétně v tom vnějším. Jeho hlavní částí je totiž zvukovod s mimořádně citlivou pokožkou. Ušní maz tuto pokožku chrání a vyživuje. Udržuje v uchu ideální prostředí, především vlhkost. Nadměrná tvorba ušního mazu může způsobit zánět ucha a ničit sluch a v těch lepších případech stačí ucho profouknout či zvlhčit.
Většina lidí používá k čištění ušního mazu ušní tyčinky - s těmi však velmi opatrně - šance, že si prasknete bubínek je sice malá, ale poškodit si kůži v uchu opravdu příjemné není.

Sliny

Nebo také výtvor slinných žláz. Co jste to právě spolkli? Sliny jsou téměř čistá voda, trávicí enzymy a vodivé minerály (elektrolyty). Právě trávicí enzymy jsou ta nejpodstatnější část - sliny usnadňují první kousance. Už při žvýkání se totiž enzymy vrhnou na jídlo a rozkládají například takový škrob či tuky. Dokáží také způsobit nepříjemnosti při drogovém testu a sliny mají také částečně dezinfekční účinky. Krom toho, že chrání naše zuby před zubním kazem, si například množství živočichů líže rány. Pokud je člověk mimořádně slinný, zvládne za den vyrobit i 2 litry.
 
Mezi tělní tekutiny patří i kožní maz, který udržuje vlhkost pokožky, či mozkomíšní mok, který má na starosti vyživování nervové soustavy. Výrazně rozšířenější je hlen - ať už zachycuje nečistoty v nosní dutině (jinak známé jako sopel), nebo chrání žaludek či jícen, aby se sami nestrávili spolu s jídlem. To se zase děje žaludečními šťávami (agresivní mix kyseliny chlorovodíkové). Pokud vašemu tělu nějaká látka zrovna nevyhovuje, přijdou na řadu zvratky. V případě úspěšného trávení vyjde ze žaludku zase chymus - ten je kvůli žaludečním šťávám velmi kyselý, proto jej neutralizuje pankreatická šťáva. Po chymusu přichází ještě trávenina - důkladněji strávená, protože v žaludku byla o něco déle. Po jejím příchodu do tenkého střeva nastupuje žluč, ta pomáhá vstřebat tuky do stěny střeva; za den jí vytvoříme až litr. Jídlo se pomocí cévní soustavy dostane až k buňkám, které odděluje tkáňový mok, při buněčném dělení sliz. K narození dopomáhá i plodová voda, ta plod prostě obklopuje. Když už jsou látky v samotné buňce, jejich transport zajišťuje cytoplazma. V jídle je kromě živin také hodně vody, proto se v ledvinách tvoří moč. Té náš močový měchýř udrží až 600 ml. Mnohem snadněji se ven z těla dostává pot, jehož jediným úkolem je ochlazovat organismus.
V boji proti infekcím nám pomáhá imunitní systém - a když to nevychází, při infekci se vyplavuje hnis a v případě plic to řeší alveolární tekutina. Samotné imunitě asistuje lymfatický systém, ve kterém lymfa odvádí škodlivé látky, nebo přenáší tukové kapičky.

Už v 2. století tvrdil Galén (římský lékař), že cokoliv na sobě dokážete olíznout, alespoň z části to bude voda z vašeho těla. I když tehdy například o pankreatické šťávě asi ještě nevěděli.