Volně rozházená mrtvá těla, které jsou ponechána napospas osudu. I takto vypadá „lidská farma“ v Tennessee

Stovky těl, která jsou volně rozházená po lese a přilehlém pozemku. Některá jsou pohozená jen tak v trávě, jiná jsou zavřená v autech a další plavou na hladině jezera. Představa jak z hororu? Ne pro forenzní antropology z University of Tennessee, kteří využívají celou oblast jako výzkumné středisko lidově přezdívané „farma“ nebo někdy i „lidská farma“. Bezpochyby se výzkumný ústav řadí k nejzvláštnějším svého druhu. Donedávna bylo dokonce jediné, ale dnes existují již další dvě (obě v USA). Nejdůležitější bod výzkumu je upřesnit metody určování doby úmrtí člověka v kontextu s vnějšími vlivy (déšť, sucho, vlhko, teplo, zima atd.) Vědci a mnohdy i kriminalisté zde zkoumají jednotlivé procesy, které se dějí s mrtvým tělem v odlišných podmínkách. Tělo zavřené dva týdny v autě vypadá diametrálně odlišně než tělo ponechané volně v přírodě a vystavené lesní zvěři.

Původ farmy se datuje do 70. let. Založena byla jako místo vhodné pro simulaci procesů odehrávajících se v mrtvém těle. Zakladatel, profesor Bass měl cíl založit lidskou farmu, která by sloužila jako praktická ukázka pro studenty univerzity, ale i kriminalisty a policejní techniky. Zpočátku byl však projekt orientovaný výhradně na antropologické studium, které se mělo zabývat zejména kosterními pozůstatky a jejich hlubším zkoumáním. Postupem času začali do řemesla fušovat i profesoři z odlišných oborů. Jedněmi z prvních byli entomologové (vědci zabývající se hmyzem), kteří viděli ve farmě neuvěřitelný potenciál na odhalení nejrůznějších hypotéz. Dnes zde tedy bok po boku pracují antropologové a entomologové, kteří pořádají výcvik pro policejní složky ale i federální agenty. V současnosti disponuje výzkumné centrum asi čtyřmi sty těl. Ročně se však počet zvyšuje o dalších 40 až 50.
 
K tomu, abyste se ocitli v centru vědeckého zájmu, je třeba vyplnit příslušné dokumenty, kterými se po smrti odevzdáte do rukou vědců. Ve většině případů jde o dobrovolníky, rozhodnuté posloužit i po smrti dobré věci a například pomoci chytit budoucího vraha. Stačí poslat fotografii, vyplnit dotazník a disponovat o smrti částkou, ze které se následně financuje převoz těla do Knoxville ve státě Tennessee, kde se farma nachází. Dobrovolníci s trvalým pobytem do 200 kilometrů od centra mají dopravu grátis. Mrtvoly, které jsou už na první pohled nepoužitelné (zůstala z nich jen kostra a vlasy) slouží vědcům i nadále, protože se stávají součástí antropologické sbírky.

Co se děje s tělem, které je bez známek života? V první řadě přestává cirkulovat krev, což má za následek tvorbu růžových a fialových skvrn. Krev po čase padá ve směru gravitace, takže se na kůži vytvářejí jednolitě zbarvená ložiska. Nejextrémnějším vlivem je teplý slunečný den. V takovém případě objeví tělo jako první mouchy, následují brouci. Tělo bez známek života zpozorují během pár minut. Následně začnou klást vajíčka do úst, očí, uší a tělesných otvorů. Pokud se vyskytuje na těle jakékoliv zranění, mouchy obvykle i tuto část "označí". I díky hmyzu dokáží vyšetřovatelé později zjistit všechny potenciální zranění nacházející se na oběti. Největší aktivitu vykazují mouchy v slunečné letní dny, nejnižší zase logicky v zimě. Z nakladených vajíček se později vylíhnou larvy, kterým slouží jako potrava měkké tkáně. Doba vylíhnutí je ovlivněna právě povětrnostními podmínkami. V důsledku přemnožení bakterií tělo prochází po zhruba 5 dnech do aktivního rozkladu, kde častokrát dojde k prasknutí v důsledku plynů. Mimo USA se nachází ještě jedno podobné zařízení v Indii, to je však orientované pouze na zvířecí zdechliny, a tak jsou zatím Spojené státy jedinou zemí, ve které se zkoumají mrtvoly i praktickými metodami.