Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Čtvrtek 3. 12. 2020 svátek má Svatoslav, Svatoslava

hledej na refresheru

Chceš dostávat notifikace i na tomto zařízení?
Zajímavosti
7
Michal Kovačik
19. březen 2017, 11:32
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců

Sociální experiment nebo masová vražda krutého diktátora?

Michal Kovačik
19. březen 2017, 11:32
Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
7
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Sovětský svaz byl totalitní zemí, která se snažila přetavit společenský experiment do skutečné podoby za každou cenu. Majetek, právo a ani lidský život pro komunisty nepředstavovali žádnou překážku. V takovém zřízení stačila malá jiskra, aby propukla v požár obrovských rozměrů, který nebylo možné zastavit. Tou jiskrou byla změna na postu nejmocnějšího muže Sovětského svazu, když se hlavou země stal Josif V. Stalin. Jeho zvolením se rozpoutal teror, který stál miliony životů.

 

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: aeronet.cz

 

Ukrajina byla součástí Sovětského svazu jako jedna ze sovětských republik. Na jejím území žili kromě Ukrajinců i poměrně početné etnické skupiny Židů, krymských Tatarů, Poláků nebo Němců. Její území z meziválečného období bylo odlišné od současnosti. Nepatřila k ní oblast Haliče (severozápadní Ukrajina), která byla součástí Polska a Zakarpatsko (západní Ukrajina), které bylo součástí Československa (Podkarpatská Rus). Rovněž ani poloostrov Krym nebyl součástí Ukrajiny, protože ten získala až v roce 1954.

 

Ukrajina na mapě Sovětského svazu

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: commons.wikimedia.org

 

Politicky existovaly na Ukrajině, stejně jako v celém Sovětském svazu, silné komunistické frakce, které se hlásily k bolševickému odkazu revoluce. Vedle nich však existovalo i silné nacionální povědomí, které se snažilo budovat nejen třídní, ale i národní stát. Ukrajina si uvědomovala svou důležitost pro Sovětský svaz, protože byla jednou z obilnicí obrovského soustátí. Státu záleželo na tom, aby řídil hospodářství Ukrajiny, ale přesto díky procesu ukrajinizace existovaly silné tendence k zachování soukromého vlastnictví malých rolníků. Ukrajina byla v té době převážně agrární oblastí a pouze v některých oblastech se prosazoval průmysl. Bylo to hlavně v oblasti Doněcku nebo Oděsy, ale zbytek Ukrajiny byl výrazně zemědělský, což ostatně ovlivňovalo i způsob obživy. Rolníci hospodařili na svých malých pozemcích zastaralými metodami, ale pro jejich vlastní obživu to bylo maximálně dostačující.

 

Sovětizace zemědělství = kolektivizace a industrializace

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: www.tyzden.sk

 

Sovětský svaz začal hlásat již od prvních dnů stabilizované moci, když bylo jasné, že občanská válka je vybojována, kolektivizaci a industrializaci země. Lenin už v roce 1921 představil plán tzv. NEPu - Nové ekonomické politiky, který hlásal sovětizaci hospodářství. V praxi to znamenalo kolektivizaci a omezení soukromého vlastnictví. Ruku v ruce s tím byla nastolena i otázka industrializace. Sovětský svaz vyvážel svůj největší obchodní artikl - zemědělské plodiny - do zahraničí a za získané finance se snažil industrializovat výrobu. NEP předpokládal, že při zajišťování obilí pro vývoz budou využity metody, které obyvatelé znali ještě z dob občanské války. Rekvirace, které sloužily k zásobování Rudé armády, měly skončit vítězstvím bolševiků, ale metody jak přimět obyvatelstvo k předávání nemalého podílu se pouze sofistikovaly. NEP proto určoval pro rolníky výšku naturální daně, kterou museli odvést do společného vlastnictví. Se zbytkem mohli svobodně nakládat.

 

V. I. Lenin

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: lidenz.ru

 

Politika NEPu se po smrti Lenina začala hroutit. Stalin totiž získal moc i díky tomu, že přislíbil zrychlení procesů sovětizace společnosti. Radikální sliby si však většinou žádají i radikální postupy. Systém kolektivního hospodaření v kolchozech, sdružení malých rolníků, něco jako Jednotná zemědělská družstva v Československu, se nebudoval dostatečně rychle a narážel na odpor právě těch, kteří měli být jeho součástí. V oblastech, které byly zemědělským zázemím Sovětského svazu, kolektivizace neměla příliš mnoho pochopení. Stalin proto musel jednat.

 

J. V. Stalin

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: www.dailymail.co.uk

 

Na Ukrajině existovala silná skupina nacionálních intelektuálů, kteří působili ve všech společenských oblastech. Stalin velmi dobře pochopil, že těch je třeba se zbavit jako prvních. Koncem 20. let tak začal skutečný hon na celou inteligenci. Mnozí učitelé, profesoři, ekonomové či jiní odborníci byli zatýkání a často odsouzeni ve vykonstruovaných procesech k vyhnanství na Sibiř. Spolu s nimi se pozornost obrátila i na pravoslavné kněží, kteří podporovali ukrajinské národní hnutí. Více než dvě desítky pravoslavných episkopátu byly zatčeny a souzeny v monsterprocesech. Mnozí kněží zmizeli beze stopy v sibiřském vyhnanství. Ukrajinské nacionalistické hnutí bylo rozbité v průběhu několika měsíců. Jejich místa zaujali ruští odborníci, kteří měli podporovat prosovětské zájmy. Velmi rychle se pozornost úřadů začala obracet na další skupinu obyvatelstva, která stála kolektivizaci v cestě. Byli to právě rolníci.

 

Sběr zelí v sovětském kolchozu

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: sk.wikipedia.org

 

Sověti vytvořili obraz kulaka - sedláka, venkovského zbohatlíka, který je skutečnou příčinou bídy ostatních. Kulaci, podle oficiální ideologie, vykořisťovali ostatní pracující a bylo třeba se s nimi v zájmu spravedlnosti a budování lepšího místa pro život co nejdříve vypořádat. Problém spočíval v tom, že kulakem, rozuměj nepřítelem státu, se mohl stát každý. Neexistovalo přesné vymezení hranic a tak nebylo jasné ani to, kdo kulak je a kdo už ne. Sovětská propaganda hlásala, že kulak je bohatý sedlák, který využívá ke svému obohacování práci ostatních. V praxi však úředníci označovali za kulaka skutečně každého, kdo odmítal vstoupit do kolchozu. Na obvinění stačilo, například, že měl jinou střechu na domě nebo obydlí prošlo nějakou další rekonstrukcí, používal hospodářskou budovu nebo měl lepší nářadí, vlastnil hospodářská zvířata, vlastnil několik druhů oblečení apod.

 

Kulakem mohl být opravdu kdokoliv

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: www.tyden.cz

 

První násilná vlna kolektivizace dokázala zahnat obilnou krizi, která propukla v letech 1927 - 1928, právě díky strachu, který šířil hon na kulaky. Rolníci neměli zpočátku zájem odprodávat své produkty státu, protože kupní ceny byly neuvěřitelně nízké. Zemědělci tak v podstatě na obchodě prodělávali. Represe, které stalinský režim použil dokázaly přinutit dostatečné množství rolníků ke spolupráci. Krizi se podařilo odvrátit, ale stále to nestačilo na pokrytí zahraniční poptávky. Navíc hospodářská krize západních zemí vyvolala nezájem o sovětské zemědělské produkty, čímž klesaly i ceny, za které byly sovětské plodiny odkupovány. Stalinismus se to snažil řešit zvýšením dodávek, což znamenalo ještě výraznější zadlužení sovětských rolníků. V aktuální situaci to však nebylo možné a Stalin si byl vědom, že k dosažení cíle bude muset přistoupit k radikálnějším metodám.

 

Kolektivizace dělila společnost na "dobré" a "zlé"

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: svet.sme.sk

 

V roce 1929 se sovětské vedení rozhodlo přistoupit k urychlenému plnění kolektivizace, přičemž Ukrajina jako hlavní vývozce obilí měla v těchto plánech speciální postavení. Vytváření kolchozů počátkem 30. let bylo doprovázeno ještě tvrdšími praktikami a vlna násilí vůči nově označeným kulakům se zostřila. Za většinu těchto praktik nesli přímou odpovědnost vedoucí funkcionáři Sovětského svazu. Kolektivizaci prosazovali obecně všichni komunisté, ale drsné a barbarské způsoby Stalina, Lazara Kaganoviče, Molotovova či dalších radikálů byly až nelidské. Mnohé rodiny, které by si ani ten nejtvrdší radikál za normálních okolností nedovolil označit za zbohatlíky, čelily ještě tvrdším represím. Velmi často se stávalo, že represím napomáhali obyvatelé vesnic, ale zatímco likvidovali hospodářství svých sousedů, připravoval se plán na zábor i jejich vlastní půdy. Každý, kdo odmítal vstup do kolchozu, byl postižen neúnosnou dávkou odvodů naturální daně státu. Měl odvést do státu více než dokázal vypěstovat a na vlastní obživu mu prakticky nic nezůstalo. Kromě toho museli rolníci platit obrovské poplatky v naturáliích téměř za každou hloupost. Pokud rolník využíval k práci hospodářské zvíře, byl povinen odvést daň i za něj nebo musel odvést daň za své nářadí apod. Velmi ostrý nesouhlas vyvolávaly poplatky mlýnům, které byly neúnosné a jejich splnění prakticky nemožné. Rolník tak neměl kde své obilí semlít a jediná cesta byla, aby ho předal přímo státu. Existovaly další možnosti jako stalinský systém donucoval rolníky k poslušnosti.

 

Nepřítel státu byl i ten, kdo vlastnil hospodářské zvíře

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: www.parlamentnilisty.cz

 

Děti těch, kteří odmítali kolektivizaci, byly vyloučeny ze školy, nemohli vyřídit na úřadech žádný požadavek, lékaři odmítali tyto lidi ošetřovat apod. Ti, kteří nebyli schopni splnit nereálné požadavky sovětů, dostali několik hodin na sbalení. Často byli přepadeni v noci nebo časně ráno, vzít si mohli většinou jen to, co sami odnesli a v nedostatečném oblečení byli deportováni na Sibiř. Vlaky, které s těmito deportovanými rolníky překonaly v průběhu krátkého času několik tisíc kilometrů, měly jen pár zastávek.

 

S sebou si mohli kulaci vzít pouze minimum osobních věcí

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: aeronet.cz

 

Lidé se mačkali v nákladních vozech bez jakékoliv potravy či vody. Zátěž nepřežili hlavně děti a starci, jejichž mrtvá těla vykládali během zastávek. Na Sibiři vlak zastavil a vysílené rolníky s rodinami vyložil uprostřed ničeho, aby je tam nechali svému osudu. Bez jakékoliv pomoci či nástrojů se někteří semkli a v nehostinném prostředí severoasijské divočiny si dokázali vybudovat své kolonie. V případě, že se těmto lidem začalo dařit a podařilo se jim vybudovat prosperující ekonomiku či nedej bože komunitu, úřady je opět deportovaly na jiné místo do ještě nehostinnějších podmínek.

 

Podmínky sovětského zemědělství byly opravdu žalostné, pluh často tahal sám hospodář

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: sk.wikipedia.org

 

Vlna odporu vůči takovýmto postupům vlády byla obrovská. Na Ukrajině, ale i v ostatních úrodných částech Kavkazu či povodí Volhy se začala organizovat ozbrojená povstání proti vládě. Revolty byly ohrožením stability, ale hlavně budované kolektivizace. Rolníci přepadávali kolchozy a majetek, který tam již byl nashromážděný kradli a ničili. Velmi často se stávalo, že rolníci vypěstované plodiny raději zničili, než aby je odvedli státu. Rovněž se stávalo praktikou, že hospodářské zvíře raději porazili, než aby je předali kolchozu. V podstatě to znamenalo, že rolník jasně vyjadřoval svůj nepřátelský postoj vůči úřadům a rozhodnutím sovětů. Z pohledu Stalina nebylo podstatné, že rolníci nesouhlasí s kroky jeho úředníků, důležité bylo, že se uchylovali k radikálním krokům, které v konečném důsledku škodily i státní doktríně kolektivizace. Pod tlakem těchto skutečností se snažil zmírnit svůj tlak a posbírat síly na další postup. Na jaře roku 1932 však již nedokázal zastavit vlnu úmyslného ničení zásob, což si vyžádalo první fázi hladomoru.

 

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: slovak.ruvr.ru

 

V roce 1932 to byla jen slabá předzvěst toho, co mělo skutečně přijít. Přesto si první vlna hladomoru na Ukrajině v roce 1932 vyžádala téměř 200 000 obětí. Mezi nejvíce postižené patřili hlavně ti nejslabší. Největší úmrtnost byla zaznamenána u dětí a starých lidí, kteří nedostatek potravin snášeli nejhůře. Je třeba zdůraznit, že hladomor v roce 1932 a ani hlad v následujícím roce nepostihl pouze Ukrajinu. Vyžádal si oběti i v jiných oblastech, které byly považovány za obilnici Sovětského svazu, ale Ukrajina představovala specifický problém, protože kromě kolektivizace zde Stalin narážel i na silný odpor v podobě ukrajinizace a nacionalismu, který bylo třeba také pokořit. Ukrajina proto v problematice hladomoru zastává výjimečné postavení a byla postižena i výrazně ostřeji než jiné části Sovětského svazu.

 

Během hladomoru trpěly hlavně děti

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: www.farnost-ostrozska-lhota.cz

 

Hladomor v roce 1932 se podařilo obyvatelstvu vydržet i na základě vlastních zásob, která nezaslali a před úřady ukryli. Oběti byly proto stále ještě mírně, pokud se to dá tak nazvat. Situace se změnila v roce 1933. Po sklizni a sběru plodin z podzimu roku 1932 se podařilo nashromáždit okleštěné, ale poměrně dostatečné zásoby. Stalin však nařídil začátkem roku 1933 novou vlnu rekvirací, jíž asistovaly i vojenské a policejní složky. Rekvirace byly likvidační i z toho ohledu, že přicházely po dlouhodobém a systematickém decimování obyvatelstva. Do konce roku 1932 bylo na Ukrajině zlikvidováno více než 200 tisíc hospodářství. Obyvatelstvo nemělo klid ani během zimy. Kromě deportací se ve velkém vraždilo. NKVD likvidovalo vesnice, které vůči kolektivizaci povstaly jako celek. Obyvatelstvo takových vesnic nikdo nedeportoval, ale přímo popravoval. Domy byly vypáleny a vesnice zanikla. Počítalo se s kolonizací území od nejbližšího jara, ale tyto procesy nebyly natolik aktivní, protože Ukrajina nepředstavovala stabilizovanou území.

 

Lidé museli na začátku roku 1933 vykopat zmrzlé plodiny ze země a předat je sovětským úřadům. Na fotografii jsou děti, které vyhrabávají brambory v Doněcké oblasti v lednu 1933

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: commons.wikimedia.org

 

V prosinci roku 1932 byly na Ukrajině zavedeny vnitřní pasy, které z rolníků udělaly de facto nevolníky. Rolník byl připoután k půdě a místu bydliště a nemohl se přesouvat ani v rámci Ukrajiny. Mnozí zemědělci se snažili zachránit tím, že se chtěli dostat do ukrajinských měst. Vnitřní pasy prakticky zakazovaly jakýkoli pohyb obyvatelstva, ale v případě, že se někteří odhodlali k útěku do měst, tak tím ničeho nedosáhli. Ve městě nesehnali ubytování a ani práci, protože ke všemu musel člověk předložit pas. V případě, že byl takový rolník odhalen ve městě, byl odveden do nejbližšího ústředí policie nebo NKVD, kde byl většinou následně popraven.

 

Brzy přišel obrovský hlad

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: sk.wikipedia.org

 

Venkovskému obyvatelstvu tedy nezůstávala jiná možnost, než zůstat připoután ke své půdě a k domovům, které představovaly životní tíži. Hranice Ukrajiny byly důsledně kontrolovány a hermeticky uzavřeny, čili z území nebylo možné uprchnout do zahraničí a ani do jiné sovětské republiky. Ostré kontroly probíhaly i na hranicích jednotlivých ukrajinských krajů. Následně proběhlo několik rekviračných vln, v nichž úřady doslova "čistily" vesnici za vesnicí. Úředníci, kteří byli doprovázeni policejními a vojenskými jednotkami prohledávali jednotlivé domy. Obyvatelům vzali nejen zásoby jídla, ale i peníze či jakýkoliv majetek, který by mohl posloužit při výměně a získání obživy. Rekvirovali oblečení, nábytek, koberce, nádobí, prostě všechno.

 

Stalin na fotografii jako milující otec s dcerou nechal zemřít miliony jiných dětí hladem, který uměle vyvolal

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: www.dailymail.co.uk

 

Cennější věci brali s sebou, to co nemělo žádnou hodnotu ničili a pálili přímo na dvorech. Lidé, kteří se bránili vůči rekvirování, byli okamžitě popraveni. Mnozí však na další vlny rabování už jen němě přihlíželi nebo se naopak snažili zuřivě bránit, což je stálo většinou život. Letargie se rozhostila po celých vesnicích, úřadům nebylo možné odolat. Těm, kteří přežili zůstala pouze holá střecha nad hlavou, protože vojáci prohledali každý kout domu. To co mělo následovat, se do dějin zapsalo jako Velký ukrajinský hladomor, který započal už v lednu roku 1933. To stále ještě nebylo nejhorší, protože v zimě roku 1933 dokončily katastrofu jednotky Sběrné komise, kterou vedl Vjačeslav M. Molotov. Jeho jednotky používaly k rekviraci všechny dostupné prostředky a velmi často je doprovázely vraždy už i tak zbídačeného obyvatelstva. Molotovova komise shromáždila potřebné množství státní dodávky, ale to ji nezastavilo. Působila dál a vesnice opouštěla ​​až po důkladném vyčištění.  

 

V. M. Molotov

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: www.wikiwand.com

 

Zimní a jarní měsíce roku 1933 byly jednou z nejtěžších a nejčernějších epizod v moderní ukrajinské historii. Sovětské vedení původně stanovilo, že rekvirace mají získat více než 6 milionů tun obilí, které měla Ukrajina předat státu. Z celkového počtu 14 milionů tun obilí to byla téměř polovina. Nakonec se však Molotovova komise snažila sebrat všechno, aby tím zlomila ukrajinský odpor vůči kolektivizaci. Brzy vypukl hlad, který má v moderních dějinách jen málo obdob. Lidé se snažili krást ze státních zásob, které byly uloženy ve střežených skladech. Pokud byl kdokoliv přichycen byť jen s hrstí obilí, na místě byl popraven. V ukrajinském povědomí je toto nařízení známé jako “zákon pěti klasů“ a vyžadoval si stále více obětí. Hlad lid donutil k mnohem hroznější věcem. Kromě krádeží se rozhostilo lovení různých škůdců - krysy, myši, krádeže, zabíjení a plenění mezi vlastními bylo na denním pořádku. V některých oblastech se lidé hromadně uchylovali ke kanibalismu.  

 

Oběti hladomoru

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: spravy.pravda.sk

 

Mnohem horší však bylo, že sovětské úřady nebyly schopny všechny rekvirované potraviny včas distribuovat z Ukrajiny. Běžně se stávalo, že obyvatelstvo umíralo hlady zatímco se na vlakovém nádraží povalovaly tuny obilí, brambor, zeleniny, které tam uhnívaly, protože je neměl kdo odvézt ze země. Tyto hnijící kopy potravin byly navzdory všemu přísně střežené a kdo se k nim přiblížil, byl na místě zastřelen. Ironií a krutostí sovětů byla skutečnost, že všechny vesnické dobrodruhy a pomocníky, kteří byli při rekviracích aktivní a napomáhali úřadům, nechali napospas vlastnímu osudu. Tito lidé umírali spolu se svými sousedy a neměli stejně žádné zásoby jídla. Mortalita rostla na Ukrajině neuvěřitelnou rychlostí. Vyžádala si nejvíce obětí mezi dospělými muži a dětmi. Muži se snažili navzdory všemu sehnat obživu pro své rodiny, proto umírali vysílením jako první. Ve vesnicích kde před hladomorem existovaly školy plné žáků, kteří se tlačili v třídách, se tyto školy zavíraly, protože neměl kdo a ani koho učit. Celé vesnice v průběhu několika měsíců vymřely a sovětské úřady jen tiše přihlížely.

 

Červená barva znamená alarmující hodnoty mrtvých

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: commons.wikimedia.org

 

Molotov a i Stalin byli několikrát žádáni, aby zmírnili utrpení Ukrajinců a poslali vesničanům potravinové balíčky. Rovněž i zahraničí se snažilo poskytnout humanitární pomoc. Odpovědní sovětští činitelé však odmítali o jakékoliv pomoci diskutovat. Naopak obyvatelstvo ve městech, které mělo také nedostatek potravy, bylo vybízeno, aby každého venkovana, který do města utekl, okamžitě ohlásilo. Jakákoliv pomoc či zamlčování se rovnalo velezradě, protože to byla pomoc třídnímu nepříteli. Až později si Stalin uvědomil, že pokud uměle vyvolaný hladomor bude pokračovat, nebude mít kdo zasít a sklízet novou úrodu, což se může v konečném důsledku vymknout sovětské kontrole.

 

Hladomor si vyžádal miliony obětí

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: aeronet.cz

 

Tak v dubnu 1933 přišly první instrukce, které hovořily o tom, že se mají obyvatelům vydat potravinové balíčky. Než se však tyto potraviny podařilo rozdělit, zemřely desetitisíce dalších lidí. V květnu si sověti naplno uvědomili hrozící katastrofu a vydali proto nařízení, které mělo zapojit všechny práceschopné lidi do kolchozů. Začalo se se zemědělskými pracemi, které přinesly první zásoby potravin v létě a na podzim roku 1933. Sovětské rekvirace v zimě 1933/1934 nebyly tak ostré a Ukrajinu se podařilo stabilizovat. Přesto si hladomor vyžádal 3 - 4 miliony životů. Jen pro srovnání - nacistům se v průběhu holocaustu podařilo zahubit přibližně 6 milionů Židů, sověti dokázali usmrtit více než polovinu tohoto počtu v průběhu několika měsíců. Žádný z těchto zločinů se tím samozřejmě neomlouvá a ani nesnižuje jeho míra závažnosti.

 

Bývalý ruský prezident Medveděv v Kyjevě u památníku obětí hladomoru (2010)

Stalinova genocida aneb uměle vyvolaný hladomor na Ukrajině si vyžádal miliony životů během pár měsíců
Zdroj: commons.wikimedia.org

 

Po hladomoru se na Sovětský svaz snesla vlna kritiky západních mocností a tiché kritiky i ze strany domácího obyvatelstva. Po Stalinově smrti byl hladomor součástí odhalených zvěrstev, které byly diktátorovi připsány. Hladomor byl uměle vyvolaný přímo na Stalinův příkaz. Po zániku Sovětského svazu se Ukrajina snažila dosáhnout uznání hladomoru za genocidu. Dosud ho za genocidu uznalo přibližně 20 zemí, Česká republika je mezi nimi. Hladomor na Ukrajině představuje jednu z nejvážnějších masových vražd v dějinách Sovětského svazu.  

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Zdroj: Aleš Ziegler. Hladomor na Ukrajině v letech 1932 - 1933., Vladimír Goněc. Nejnovější dějiny Ukrajiny, Aleš Ziegler. Člověk cítí stále jenom hlad. Hladomor na Ukrajině v letech 1932-1933 Tagy: Ukrajina, Sovietsky zväz, stalin, hladomor
Ohodnoť článek
182
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
NAHORU
Dostávej nejlepší obsah mailem
Nestíháš všechno sledovat? Pošleme ti do schránky nejčtenější a nejlepší obsah.
Žádný spam. Kdykoli se můžeš z odběru odhlásit.
Posílat e-mail
Nejčtenější
Domů
Sdílet
Diskuse
Hledat
Více
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.