Poznej budoucnost z trošku jiné perspektivy.
Je decentralizovaná, čili ji nikdo včetně bank nemůže ovlivňovat, je deflační, takže má omezené a předem známé množství peněz, a zároveň je spolu s dalšími, ale už pomálu známými kryptoměnami součástí naší nedaleké a zároveň plně digitalizované budoucnosti, což nám naznačil i nedávný sled událostí.
Hodnota stále více diskutovaného Bitcoinu, který řídí matematika, během posledních týdnů narostla na takovou částku, jakou by před lety předpokládal asi jen málokdo. Růst však podle ostřílených analytiků ani zdaleka nekončí, právě naopak, to nejlepší teprve přijde. Mnozí ji proto začínají považovat za jednu z nejzásadnějších inovací, jaké se během moderní historie naší civilizace udály.
V nejbližších měsících se může současná hodnota zvýšit až o více než 100 procent. Vše záleží na tom, jak rychle bude růst její popularita či dostupnost produktů nebo služeb, které si budeme moci tímto platidlem pořídit. Důležité zde nyní ale je, že vyhlídky jsou opravdu pozitivní, proto nastal ideální čas, abychom si shrnuli pár zajímavostí, které s pomaloučku přicházející hvězdou 21. století, často označovanou za modernější podobu zlata bez běžných fyzických komplikací, určitým způsobem souvisí.
Záhadný tvůrce
Přezdívku člověka, který stojí za vznikem Bitcoinu, známe už déle (Satoshi Nakamoto), tím to ale celé končí. Jeho další identita totiž zůstává i nadále záhadná, protože nevíme, jak tvůrce vypadá, jakou prací se momentálně živí a ani to, jaké je jeho skutečné jméno. Známá je pouze země, odkud má pocházet (Japonsko), ale ani té se nedá příliš věřit. Existuje tedy celkem slušná šance, že toho, kdo za kryptoměnou stojí, ve skutečnosti vůbec neznáme. Může to tedy být i Australan.
Peer-to-peer systém na realizaci transakcí prostřednictvím internetu funguje od roku 2009, ovšem až v těchto dnech hodnota Bitcoinu vystřelila tak vysoko, že přitáhl pozornost snad všech renomovaných médií, ale i veřejnosti z téměř celého světa. To následovalo po další významné legalizaci platidla ve výše zmíněném Japonsku a po příchodu spekulací, podle nichž by ho zanedlouho měly následovat další země.
Všechno začala pizza
Vůbec první transakce za něco fyzicky hmatatelného, která proběhla v Bitcoinech, byla za obyčejné jídlo. Zákazníka stály dvě pizzy od Papa John's v hodnotě kolem 600 korun přesně 10 tisíc digitálních mincí, což je po přepočtu s aktuálním kurzem něco kolem 530 milionů korun. Nezaplatil však tomu, kdo ji připravil a upekl, ale tomu, kdo mu ji objednal.
Za takovou sumu by si v první polovině roku 2017 mohl dovolit téměř cokoliv, na co by vůbec pomyslel. V roce 2010 ale jen málokdo tušil, že hodnota jednoho Bitcoinu, která se tehdy pohybovala kolem 1,58 korun, dosáhne zhruba o sedm let později dechberoucího milníku 53 tisíc korun. A nejlepší na tom celém je, že ta pravá show teprve začíná.
Legální platidlo
Ačkoli Bitcoin dnes přijímá několik desítek tisíců obchodů z mnoha koutů světa, a to včetně obchodníků z dark webu, za legální platidlo ho zatím považuje pouze celkem skromný počet zemí, kde nechybí USA, Německo, Švédsko a dokonce i malé, ale pokrokové Estonsko. V Česku měnou Bitcoin zaplatíte, například, v kavárně Paralelní Polis nebo v Alze.
Začátkem dubna se navíc objevila horká zpráva, že už i Japonsko dalo populární kryptoměně zelenou a tak jí otevřelo bránu na místní, pořádně lukrativní spotřebitelský trh, což mimo jiné přispělo k doslova raketovému růstu hodnoty. Podobné plány kuje i Rusko či taková Indie. Rovněž se očekává, že se k ním zanedlouho přidají i další významné země. Vše je tedy podle všeho pouze otázkou času.
Mnozí obchodníci lákají na platby v Bitcoinech moderní kolemjdoucí
Fyzicky neexistuje
I když je internet plný různých obrázků, kde nese fyzickou podobu, Bitcoin ji ve skutečnosti nemá a ani mít zřejmě nikdy nebude. Jde přeci o čistokrevný digitální peníz, který ji v podstatě nepotřebuje. Nadcházející digitální budoucnost s fyzickými platidly jednoduše nepočítá, o čemž svědčí i nedávné odborné diskuse, kde nejedenkrát zmiňovali pomalý, ale za to jistý příchod virtuálně existující alternativy, která dříve či později pronikne do hlavního spotřebitelského proudu, čímž ukončí několik tisíc let trvající éru fyzické podoby peněz.
Dá se těžit
Nový Bitcoin vzniká takzvaným těžením za pomoci speciálního počítačového softwaru a specializovaného hardwaru. Ten, kdo se mu věnuje, si tak může řešením matematických problémů, čímž schvaluje transakce jiných uživatelů, přivydělat pár drobných, díky čemuž pustí do oběhu další digitální kusy. Otázka tedy zní - kolik jich ještě zbývá?
Jak již bylo zmíněno, Bitcoin je deflační měna, takže celkové množství virtuálních peněz v oběhu má předem definovaný strop. O jakém čísle se zde bavíme? Dostupné informace hovoří o 21 milionech kusech, přičemž drtivá většina je už mezi námi.
V těchto dnech je prý vytěženo přes 80 procent z celkově dostupného množství peněz populární kryptoměny, čili ještě zbývá něco kolem 4 milionů Bitcoinů. Odměna pro ty, kteří těží, se postupem času neustále snižuje, přičemž hodnota jednoho kusu pro změnu stoupá. K růstu hodnoty Bitcoinu ale přispívají i jiné podstatné faktory, jako například legalizace platidla nebo množství zrealizovaných transakcí.
Tak tomuto se říká „důl“
Má i peněženku
Podobně jako u klasických fyzických penězích, i u Bitcoinu se používá peněženka, a nejen ta virtuální. Bez ní nelze provést žádnou transakci. Abychom získali přístup k našim penězům a mohli s nimi hýbat, nejprve potřebujeme takzvané soukromé kódy, které v sobě ukrývá.
Celé by se to dalo přirovnat k běžnému bankovnímu účtu na internetu, přes který je umožněn přístup k možnostem běžného monetárního systému s centralizovaným řízením.
Bitcoin peněženka nese podobu buď mobilní aplikace, webu nebo jakéhosi USB klíče s displejem. Na výběr máme několik různých typů, přičemž konkrétní výběr záleží už jen na operačním systému našeho smartphonu nebo osobního počítače. Hardwarové peněženky nabízejí trošku vyšší úroveň bezpečnosti, protože dokáží oddělovat výše zmíněné soukromé kódy od potenciálně nebezpečných elektronických zařízení s připojením k internetu. Ani ty ale nejsou dokonalé.
„Tvé důležité soukromé klíče jsou udržované v bezpečném offline prostředí hardwarové peněženky, díky čemuž jsou chráněny i před připojením k zařízení, které je infikováno nebezpečným malwarem.“
(Ne)skrývá naši identitu
Existuje mýtus, kvůli kterému si někteří z nás myslí, že pokud používají Bitcoin, zůstává jejich identita nadobro skrytá. Pravda je taková, že identita uživatele zůstává skryta pouze do určitého okamžiku. V momentě, kdy proběhne první platba, se odhalují informace, které jsou součástí každé jedné peněženky s vytvořenými platebními adresami.
Transakce, která proběhne v Bitcoinech, je zaznamenána a uložena v decentralizovaném systému. Takzvaný blockchain, nebo jinými slovy distribuována (rozdělená) databáze, nejdůležitější součást kryptoměny, má totiž obsah, kde najdeme podrobnosti o zrealizovaných převodech digitálních mincí mezi dvěma stranami. Jak to tedy celé souvisí?
Když si chcete nakoupit pár Bitcoinů, online směnárna, kde to uskutečníte, bude od vás vyžadovat poskytnutí skutečné identity. Pokud směna proběhne, od té chvíle jsou k vaší Bitcoin peněžence nepřímo přiřazeny citlivé údaje, na základě kterých je uživatel platidla identifikovatelný. Existuje však hned několik dalších online služeb, kde jsou velmi podobné požadavky, takže jde pouze o jeden z možných případů, kdy se v podstatě odhalujeme.
Kontroverzní dark web představuje tak trošku výjimku, protože tam se při placení využívá takzvané mixování, čili jakýsi způsob ochrany, který lze zase přirovnat k praní peněz.
Mixování Bitcoinů od více zdrojů (odesílatelů) najednou zajistí, aby nikdo nemohl zpětně vypátrat, kdo přesně za uskutečněnou platbou stál. Místo několika samostatných transakcí proběhne jedna společná, které se zúčastní více uživatelů kryptoměny, což je znázorněno na obrázku níže.
Všechny mince budou smíchány do jedné kupy, pak se znovu rozdělí a odešlou jednotlivým příjemcům. Když si někdo objedná a zaplatí za drogy, které mu pak přinese nic netušící kurýr, tak si může být víceméně jistý, že se o něm nikdo nic nedozví.
Jedna z několika technik „praní“ digitálních mincí
