Oproti jiným evropským zemím věří Češi více v osud než v Boha.
Češi jsou nejvíce ateistickým národem Evropy. To je známý fakt, který naši pověst doprovází už pěkných pár let. Jaké jsou ale přesné údaje, které o naší bezvěrecké povaze vypovídají? Přesně to se můžeme dozvědět z nedávného výzkumu Pew Research Center. Tento výzkumný projekt nám ukázal konkrétní čísla a naše postavení v porovnání s našimi sousedy ve střední a východní Evropě.
Do průzkumu bylo zahrnuto celkem 18 zemí tohoto regionu a Česká republika dopadla jednoznačně nejhůře. Alespoň co se tedy křesťanské víry týče. Ukázalo se, že přibližně sedm lidí z deseti (71 %) v Česku se nezařazuje do žádné z náboženských skupin a 25 % z nich se jasně identifikovalo jako „ateista“. Oproti tomu zde tedy máme pouhých 29 % Čechů, kteří věří v Boha. Dokonce i v Rusku, které bylo ve zformovaném Sovětském svazu oficiálním ateistickým státem, je dnes více věřících.
V České republice tedy panuje téměř zcela opačná situace než ve zbylých 17 státech. Z průměrného hlediska je v těchto zemích asi 86 % věřících.
Česko tak vybočuje poměrně znatelně. Proč tomu tak je? Abychom pochopili náš specifický přístup k víře, musíme se podívat daleko do minulosti. Konkrétně do 15. století, kdy se následovníci Jana Husa oddělili od římsko-katolické církve. Během celého století získali husité v českých zemích takový vliv, že se většina obyvatel přestala identifikovat jako katolíci. A přestože se po třicetileté válce (1618–1648) katolické náboženství v hojnosti vrátilo, odborníci tvrdí, že se právě tato krátká perioda odráží v dnešním ateistickém smýšlení. Konec druhé světové války a naše zasazení do prostředí již jednou zmiňovaného Sovětského svazu tento náš přístup ještě více prohloubil. Většina dětí nebyla roky vychovávána ve věřících rodinách a počet věřících se tak začal postupně stále více zmenšovat.
Je jasné, že naše umírněnost ve víře v Boha se projevuje i v jiných sférách našich životů. Češi jsou oproti svým sousedům daleko méně konzervativní a mají například větší pochopení pro legální potraty (souhlasí s nimi asi 84 % Čechů) nebo sňatky osob stejného pohlaví (souhlasí s nimi asi 65 % Čechů).
Podobně jsme na tom také, co se jiných konceptů víry týče, jako je například víra v zázraky, osud nebo existenci duše. Nic z toho nám příliš neříká a v žebříčku se pohybujeme poměrně daleko za evropským průměrem. Například oproti 62 % polských občanů, kteří věří v existenci pekla, u nás se na možnost octnutí se v díře pekelné připravuje pouze 19 % lidí. Na další konkretní čísla se podívej do této tabulky, která ukazuje, že přes to všechno věří více lidí právě v zázraky nebo osud než v Boha.
A pokud tě zajímají další výsledky z tohoto průzkumu, můžeš si je prohlédnout zde.
