Kristýna Hamříková z Bachelora: Focení aktů je pro mě křehké a emotivní, ne erotické nebo vulgární

S Janem jste se shodli, že jsi prostě jiná než ostatní ženy v soutěži. Byla jsi spíš individuální jednotka než týmový hráč. Kde se vzala tato jinakost? Vyčnívala jsi z davu už jako dítě nebo jako teenagerka?

Vždycky jsem viděla věci z jiného úhlu a hlouběji, z „normálnosti“ se mi dělalo trochu nevolno. Nerada splývám s davem. Je mi nepříjemné automaticky dělat to, co dělají všichni ostatní. Mám pocit, že v tu chvíli člověk trochu ztrácí svou osobnost. Je velmi snadné nechat se unést davem a názory druhých lidí. Proto je pro mě důležité, aby měl můj partner vlastní hlavu.

Může to být i tím, že jsem se v mládí musela vypořádat s těžkými věcmi a myšlenkami. Ve skutečnosti si určité věci beru trochu víc k srdci. Takže si zároveň velmi dobře uvědomuji, co kdy a jak říkám. To většina lidí nedělá.

Lidé tolik nepřemýšlejí o činech, které dělají. Ale pro mě musí mít všechno, co se mi děje, nějaký smysl. To je samo o sobě obtížné. V tomhle jsem vždycky byla zvláštní, moc lidí mě nechápalo. Proto je vzácnější, když mě někdo pochopí. A snáz si pak vytvoříme pouto.

Měla jsi kvůli své jinakosti třeba i problémy ve škole? Zažila jsi šikanu?

Kolektiv mě často nepřijímal, a pokud jde o šikanu, byla spíš psychická než fyzická. Neměla jsem ani stejný smysl pro humor jako všichni ostatní, ani mě nebavilo bavit se o stejných věcech. Často mi věci, které řeší lidi kolem, připadaly zbytečné a pomíjivé. Přestože to, že jsem jiná, beru jako výhodu, někdy mě to trápí a ani blízké přátele si nedělám snadno.

Jak ses dostala k fotografování a stála jsi nejprve před objektivem jako modelka, nebo za ním jako autorka?

Oba světy se u mě dost prolínaly, ale začínala jsem jako fotografka. Bavilo mě dokumentovat svět podle svých představ a fotografii jsem se učila opravdu dlouho. Jako modelka jsem začala, když mě oslovili jiní fotografové a já si řekla, proč ne? Až postupem času jsem zjistila, co to se mnou dělá a co mi to přináší.

Opravdu mě to baví a naplňuje. Řekla jsem si, že o to v životě nechci přijít, ať už to budu dělat jen jako koníček, nebo se tím budu živit, což se nakonec stalo. Nejenže se tím živím na plný úvazek, ale díky fotografování a modelingu jsem pochopila vnitřní krásu a dodalo mi to sebevědomí. Přestala jsem se tolik stydět a začala jsem potkávat lidi s podobnou životní filozofií.

Na svém webu píšeš, že tvůj svět je temný, ale fotografie ho rozjasňují. Co jsi tím myslela?

Myslela jsem to tak, že svět často vidím černobíle. Buď je pro mě něco velmi dobré, nebo velmi špatné. Původně jsem chtěla fotit čistě tmavé fotky a fotit ošklivé věci, ale teď mám ve svém portfoliu i zvířata nebo páry na svatbách (smích).

Dnes jako modelka fotíš taky akty. Vzpomínáš si na svoje první focení bez šatů? Byla jsi ve stresu?

Začala jsem asi ve dvaceti. Zjistila jsem, že pokud chci být kreativnější a chci fotkami vyprávět příběh, oblečení často jen odvádí pozornost. Zároveň jsem dostávala nabídky na workshopy o fotografování aktů.

Dlouho jsem přemýšlela, zda do toho jít, a nakonec jsem si řekla, že to alespoň zkusím. Neměla jsem v plánu se tomu věnovat dlouhodobě. Zjistila jsem však, že vyjádřit tímto způsobem svou ženskost je pro mě velmi důležité.

Navíc akty nemusí být nutně vnímány eroticky, i když někteří lidé, kteří žijí pod kamenem a jsou předpojatí nebo omezení, to mohou vnímat negativně, pouze jako erotiku. Ale je to umělecká záležitost, něco úplně jiného než různé bizarnosti a věci, na které narazíš na sociálních sítích. Tím myslím i třeba modelky na Onlyfans. Jejich pojetí je úplně jiné než moje.

Pro mě je focení aktů o odvaze, sebevědomí a samozřejmě o tom, že ženské tělo je opravdu krásné. Je to pro mě křehké a emotivní, ne erotické a vulgární. Mám účet na Patreonu, ale ten mám hlavně proto, že Instagram je z hlediska pravidel, pokud jde o nahé fotografie, dost omezující. Tam můžu dát všechno, co vytvořím, bez omezení. A mám tam komunitu, která se pohybuje v podobné sféře. Takže tam sleduji hlavně fotografy. Mám ten účet hlavně pro inspiraci. Nechci na sebe poutat pozornost za každou cenu nebo na tom nějak vydělávat. To bych to potom sdílela, kde se dá, což nedělám.

Média odhalila, že dvě účastníce Bachelora v minulosti nafotily i něco víc než jen akty. Dostala jsi ty někdy nabídku natočit nebo nafotit obsah pro dospělé? Dostala jsi někdy nevhodné nabídky třeba od fotografů?

Takové nabídky jsem určitě měla, ale nebylo jich moc. Bylo to hrozné. Nikdy v životě bych nic takového neudělala. Za žádnou cenu, protože mám určité hodnoty a sebeúctu. U takových věcí je jasná motivace, proč to ty holky dělají. Je to jen jednoduchá erotika, která má někoho vzrušit.

A jen pro upřesnění, ty nabídky nebyly od žádných fotografů, kteří dělají to, co já. A to je to, co spousta lidí dodnes nepochopila. Nechápou pojem fotomodeling nebo akt. Naštěstí jsou lidé, kteří to chápou, a obecně mi píše hodně žen, které chtějí dělat tento typ fotografií také.

Vraťme se k Bachelorovi. Na sociálních sítích jsi uvedla, že pořad teď sleduješ v televizi. Změnila jsi od té doby na někoho názor?

Honzu jsem vnímala úplně jinak, než jak ho vnímám teď. Nemyslím to nutně ve špatném slova smyslu. Spíš jsem v televizi viděla věci, které mi neřekl a o kterých jsem neměla tušení. Také vnímám, že ke mně nebyl stoprocentně upřímný a otevřený a nebyl ani úplně autentický, což je něco, co od partnera opravdu vyžaduji.

Ale teď už aspoň vím, že se k sobě opravdu nehodíme. A co se týče holek, tak jsem spíš změnila názor v pozitivním smyslu a ne kvůli sledování pořadu v televizi, ale na základě osobních setkání mimo kameru. Některé už mi nejsou tak proti srsti. Jinak je ironie, že i přes ty roztržky a dramata, které se odehrály ve vile, se nám všem daří scházet celkem pravidelně.

Hodně účastnic se po reality show vrhne na dráhu influencerky. Vypadá to, že ty jsi na tuhle vlnu zatím nenaskočila. Je to tím, že spíš než influencerkou bys chtěla být umělkyně?

Velmi si vybírám, s kým spolupracuji, protože mám určitá přesvědčení. Když mě osloví nějaká firma, ke které nemám vztah nebo s ní nemám nic společného, nepřijmu to. Nebudu dělat spolupráce jenom proto, abych vydělala peníze. Nějaké nabídky mi přišly, ale nebyly to věci, které by se mě nějak týkaly.

Myslím, že hodnotné spolupráce přijdou, až když ukážu publiku, co dělám, co mě zajímá a co mě baví. Proto chci například prostřednictvím Instagramu šířit osvětu o fotomodelingu a o fotografování. Alespoň tak můžu někomu pomoci.

Předpokládám, že se ti v posledních týdnech muselo ozvat hodně lidí, včetně mužů, kterým ses líbila. Přijala jsi nějaké nabídky na rande od fanoušků, kteří ti napsali na sociálních sítích?

Nepřijala, i když jsem dostala různé nabídky na rande nebo jiné, sice nevyžádané, ale milé zprávy (směje se). Ale k tomuhle jsem vyloženě skeptická. Potřebuji člověka vidět a navnímat, než s ním někam půjdu.

Proto jsem na takové nabídky zatím nekývla a nejsem si jistá, jestli to někdy hodlám změnit (směje se). Potřebuju prostě navázat hlubší vztah. A nechci plýtvat ničím časem tím, že si budeme psát, dokud si nesladíme termíny. Nechávám tyhle vztahové věci momentálně spíš volně plynout a netlačím na ně.

A jací muži se ti vlastně líbí? Můžeš uvést nějaké příklady, tedy kromě Jana?

Líbí se mi tmavší typy, hlavně hnědovlasí muži. Mám ráda dlouhé kudrnaté vlasy. Jsou věci, které se mi na mužích líbí z hlediska postavy, ale nakonec pro mě vzhled nikdy nebyl rozhodující, protože jsem jen jednou chodila s někým, kdo byl vysloveně můj typ (smích).

Vždycky pro mě byly rozhodující jiné věci než to, jestli je chlap urostlý a svalnatý. Mám ráda i tajemné muže, kteří mají charisma a pronikavý pohled. A samozřejmě musí být vyšší než já. Ale měřím 166 cm, takže to není tak těžké (smích). Ale čím vyšší muž, tím lépe. Tak to má asi každá žena.

Na Instagramu jsi uvedla, že bys ráda zkusila další reality show, jako je Survivor. Můžeme tedy očekávat, že tě uvidíme v další sérii? (smích)

Zatím jsem bohužel žádnou nabídku nedostala, ale co není, může být. Kdyby přišla, určitě bych ji přijala. Asi bych se tam hodila víc než do Bachelora. Ukázal by se můj piercing a smysl pro taktiku. Bavilo by mě to. Ráda bych ukázala svou sílu a odhodlání.

Možná bych ukázala, že přece jen umím být týmový hráč. A i kdybych vypadla někde na začátku, pořád by to pro mě byla dobrá zkušenost. Určitě bych se ale musela připravit psychicky.

A šla bys do nějaké další seznamovací reality show? Třeba Love Island nebo Too Hot to Handle?

Asi ne. Nechci, aby to znělo hnusně, ale přijde mi to docela povrchní a asi víc sexistické než Bachelor. Paradoxně jsem si poslala přihlášku do Love Islandu s tím, že jsem tam o sobě schválně napsala ty nejbizarnější věci, jestli mě na základě toho nakonec vyberou, ale nevybrali mě (smích). Stejně bych tam nešla, nebyl by to pro mě ten správný směr.

Je vidět, že jsi velká fanynka tetování. Kolik jich máš, které tetování je pro tebe nejosobnější a proč?

Přesný počet nevím, ale je jich kolem šestnácti. Moje tetování jsou tematicky rozdělena na dvě strany – pravou a levou. Na levé straně, která je blíže mému srdci, mám tetování víc zaměřená na lásku a něco, co mě v životě naplňuje, nebo na věci, které mám opravdu ráda. Mám tam například kočkovité šelmy, dokonce i svého kocoura. Nebo druhy, které jsou na pokraji vyhynutí. Mám tam i motivy přírody.

Na pravé straně mám spíš věci, které si spojuji se strachem. Proto mám na noze velkého hada, z hadů mám strach a děsí mě. Jednoho jsem si nechala zvěčnit na tělo právě proto, abych bojovala se svým strachem, protože není dobré, aby vás strach ovládal. Může to být hodně omezující.

Ráda zkouším své hranice a konfrontuji se se svým strachem a tohle je jeden ze způsobů. Na pravé straně mám také vytetované věci související s mojí sexualitou, sexappealem nebo určitými problémy z minulosti, se kterými jsem se musela vypořádat. Mám tam třeba úryvek ze své oblíbené knihy Portrét Doriana Graye od Oscara Wildea nebo havrana, což je zase odkaz na Edgara Allana Poea.