Naty a Matúš z Love Islandu: Možná po měsíci zjistíme, že spolu fungovat nedokážeme, i když se máme rádi

Naty: Po skončení show se máme, myslím, velmi dobře. Jsme rádi, že jsme konečně doma, ale povinností je opravdu hodně. Pořád se něco děje a při tom všem ještě pořád peru. To je masakr, peru už dvanáctou pračku a stihly nám dojít všechny prací prostředky. (smích) Celkově si musíme v životě znovu najít nějakou disciplínu.

Matúš: Naty to dokonale shrnula za nás oba.

Letošní ročník Love Islandu na sociálních sítích mimořádně rezonoval. Jaké to pro vás bylo otevřít poprvé Instagram a vidět všechny reakce?

Matúš: Pro mě to bylo úplně v pohodě. Ten hejt jsem čekal, pro mě je to součást života už dlouhé roky. Věděl jsem, že jsem člověk, který nesedne každému. Jsem dost výrazný, mám výrazné rysy chování a nelíbí se to každému – obzvlášť když to diváci nesledují 24/7 a vidí jen určité sestříhané části. Takže jsem s tím počítal a byl jsem s tím úplně smířený. Naty na tom byla o něco hůř.

Naty: Když jsem zapnula telefon, začal celý cinkat a pípat, tak jsem ho hned vypnula s tím, že tohle nedám. Později jsem ho zapnula znovu, otevřela sociální sítě a zůstala jsem překvapená – takový hejt jsem opravdu nečekala. Když jsem šla do show, uvědomovala jsem si, že jsem možná emotivnější člověk, ale v realitě jsem velmi přející a pro své nejbližší bych se rozdala. Nikdy neřeším cizí vztahy ani fungování jiných lidí.

Bohužel lidé viděli jen útržky z toho, jaká jsem, a dramata, která se kolem nás točila. Je to tak, nezměním to. První dny bylo těžší to všechno číst, ale s odstupem času jsem s tím už úplně v pohodě.

Matúši, ty jsi vypadl přibližně v době, kdy vznikla petice za to, abyste odešli z vily. Jak se díváte na to, že se něco takového vůbec objevilo?

Matúš: Za mě je to vtipné a zároveň šílené. Lidé nejsou schopni podepsat petici proti týrání zvířat, podpořit neziskovky nebo schvalování důležitých zákonů, ale v případě reality show dají dohromady 30 tisíc podpisů za něco, co stejně nic nezmění. Dají si tu práci, i když to nikomu nepomůže a neposune to Slovensko k lepšímu. Na druhou stranu – kdo může říct, že proti sobě měl petici v reality show? Přijde mi to zábavné, ale zároveň smutné a hloupé.

Naty: Kdyby těch 30 tisíc lidí poslalo radši po euru na nějakou sbírku, udělali by super věc, místo podepisování petice kvůli reality show.

Celé situaci předcházely vaše konflikty s Viki a Honzou. Jak to vnímáte s odstupem času? Setkali jste se už i mimo vilu?

Naty: Myslím si, že tyhle konflikty by v reálném životě venku vůbec nevznikly a nikdy by to takhle neeskalovalo, ve vile se to nafukovalo jako v bublině. Lidé venku si neumějí představit, jaké to je být dva měsíce zavřený s někým, s kým si úplně nesednete. Já ale na nikoho nemám těžké srdce. Beru to tak, že co bylo ve vile, zůstalo ve vile. I když tam na mě někdo řekl něco ošklivého, řekla jsem si, že pokud mě ti lidé budou chtít poznat v realitě, poznají mě.

Matúš: Vůbec to neřeším. Už když jsem byl ve své první reality show, nedokázal jsem se zlobit na někoho, kdo o mně řekl něco špatného nebo mi chtěl uškodit, aby si sám polepšil. Je to přece hra a reality show. Takže ani po téhle druhé v sobě nemám žádný vztek. Koneckonců jsou mi ukradení.

Matúši, když tě nakonec vyřadilo divácké hlasování, nebylo ti to přece jen trochu líto – i přesto, že tvrdíš, že jsi na hejt zvyklý?

Matúš: Od začátku jsem věděl, že až přijde na řadu divácké hlasování, budu to právě já, kdo půjde domů. Když Zorka oznámila, že rozhodují diváci, hned mi to bylo jasné. Vůbec mě to ale nezasáhlo a podle mě to na mně bylo i vidět. Neprožíval jsem to. Naopak, docela mě to pobavilo. Umím si ze sebe udělat legraci a to, že jsem mohl odejít v tom kostýmu, mi přišlo super. Vůbec mě to nezaskočilo ani nerozesmutnilo, věděl jsem, že to takhle skončí.

Naty: Podle mě jsi měl ten nejnezapomenutelnější odchod, ještě k tomu v tom kostýmku!

Matúš: Jen škoda, že jsem ten odchod absolvoval sám...

Právě na to jsem se chtěla zeptat. Ty jsi ve vile zůstala i po Matúšově odchodu, abys si utřídila myšlenky. Nelituješ zpětně, že jsi neodešla rovnou s ním?

Naty: S odstupem času to nelituji. Mluvili jsme o tom i s Matúšem a shodli jsme se, že nám to oběma něco dalo – být chvíli beze sebe. Neodešla jsem tehdy kvůli tomu, že mezi námi proběhl ten konflikt. Potřebovala jsem si prostě utřídit myšlenky. V běžném životě si lidé umějí vzít odstup, jít si zaběhat nebo se projít do přírody. Na té malé vile na to nebyl prostor.

Na vile jsi pak zůstala ještě pár dní a měla jsi možnost tvořit pár s Danem. Viděla jsi tam vůbec nějaký partnerský potenciál, nebo to bylo z tvé strany úplně uzavřené?

Naty: Bylo to úplně uzavřené. Nevím, jak to vyznělo v televizi, ale řekla jsem to tam přímo – kdyby mezi námi mělo něco začít, začalo by to už dávno venku, a ne na Love Islandu. Bylo docela vtipné, že tam šel už potřetí. Dano vždycky rozvíří vody, ale já jsem hned na rovinu dala najevo, že mezi námi není nic víc než kamarádství.

Když jsi pak z vily odešla i ty, kam směřovaly tvé první kroky? Setkali jste se s Matúšem hned a všechno jste si vykomunikovali?

Naty: Setkali jsme se v podstatě hned druhý den poté, co jsem vypadla, Matúš byl totiž ještě pořád na Kanárských ostrovech. Když jsem běžela hotelovou chodbou, na jednu stranu jsem se moc těšila, ale zároveň jsem byla ve stresu. Nevěděla jsem, jak to mezi námi bude, jestli mě vůbec chce vidět a jak bude reagovat, až se začneme bavit.

Když jsem ale obešla recepci a uviděla ho zaculeného za rohem, hned jsem věděla, že bude dobře. Vyobjímali jsme se a hodně jsme si povídali. Ten poslední týden na Kanárech, který jsme tam ještě strávili před odletem domů, byl pro nás ten nejkrásnější z celých osmi týdnů.

Tam jste si tedy všechno vydiskutovali a dohodli se, že to spolu zkusíte i v reálném životě?

Matúš: Mluvili jsme hlavně o věcech, na které ve vile nebyl prostor. Vyřešili jsme si všechny situace, které tam nastaly – každý řekl svůj pohled na to, proč se v danou chvíli zachoval tak, jak se zachoval. Shodli jsme se, že nemá smysl vracet se k tomu, co bylo ve vile, protože to nebyl reálný život.

Od té doby jsme s Natálií neměli žádný pořádný konflikt. A vlastně ani předtím – dokud nepřišel Dano, měli jsme na ostrově pět krásných týdnů. Když se mě tehdy někdo ptal, jak to mezi námi vypadá, říkal jsem, že jsem na ní nenašel jedinou špatnou vlastnost, přestože jsem ji výslovně hledal.

Co nejkrásnějšího jste ve vile zažili?

Naty: My jsme se k sobě chovali velmi hezky, jen to v televizi nebylo vidět. Když jsem seděla s holkami, Matúš nám nosil vodu s limetkou. Když jsem byla na ostrově nemocná a nemohla jsem vstát z postele, staral se o mě a nosil mi čaj a jídlo do postele. Večer jsme spolu sedávali u bazénu, pozorovali hvězdy a úplněk a povídali si o životě.

Matúš: Zatímco ostatní sledovali film, my jsme seděli venku pod hvězdami a pět hodin jsme si povídali o tom, jak žijeme venku a co máme společného. Vůbec mi není líto, že to diváci neviděli. Prožili jsme to my dva a víme, jaké to bylo.

Přestože tvoříte pár a jste spolu, na sociálních sítích to pod vašimi fotkami pořád vře. Četl*četla jsem komentáře, ve kterých vám lidé radí, abyste se raději rozešli. Ovlivňuje vás to ještě nějak, když už žijete svůj běžný život?

Matúš: Mě to neovlivňovalo ani na začátku. Věděl jsem, co chci a co mezi sebou máme. Je mi úplně jedno, co napíše Jožko, Miško nebo Katka. Ti lidé nás neznají a v těžkých chvílích nám nepodají sklenici vody. Jejich vrcholem dne je napsat něco zlého, aby si tím zvedli ego. Mně to nic nedělá – naopak, když se nudím, ještě jim na ty hejty odepíšu něco hezkého, takže mě to svým způsobem baví.

Naty: Mě se to na začátku trochu dotklo, nebylo mi z toho nejlépe, ale teď to už vůbec neřeším. I když si něco přečtu nebo vidím nějaké parodické video či vyjádření psychologa na naši adresu, řeknu si, že viděli jen sestříhaný kousek a neznají nás jako lidi. Nejdůležitější je pro mě to, jaké lidi mám kolem sebe v realitě – rodinu a blízké přátele. Cizí lidé zpoza falešných účtů mi na chleba nedají.

Na závěr se ještě zeptám – jaké máte teď plány? Řešíte už například i společné bydlení?

Matúš: Momentálně se dáváme dohromady, ještě pořád nemáme ani vybalené a vyprané věci z Love Islandu. Fungujeme dost roztěkaně, takže se v první řadě chceme usadit, naskočit na normální režim a vrátit se do zaběhnutého života.

Naty: Chceme si teď vyzkoušet reálný život a poznat se navzájem mimo tu bublinu. Až tady venku nejlépe zjistíme, jak nám to bude fungovat a kam se to posune.

Matúš: Možná po měsíci zjistíme, že spolu fungovat nedokážeme, protože se objeví věci, které nám budou překážet a nepřekonáme je, přestože se milujeme a máme k sobě blízko. Zatím je to ale úplně super.