Polské studio Farm 51 ve spolupráci s Bandai Namco před nedávnem uvedly na pulty obchodů novou hru s názvem Get Even, která by rozhodně neměla ujít vaší pozornosti.
Přiznám se, že hra Get Even poměrně zdařile unikala mé pozornosti po téměř celou dobu jejího několikaletého a (jak jsem se později dozvěděl) strastiplného vývoje. Základního povědomí o titulu se mi dostalo až relativně krátce před původním datem vydání, a tudíž jsem k samotnému hraní nakonec přistoupil jen s minimálním objemem informací o tom, co na mne vlastně po vložení disku do mechaniky čeká. V podstatě by se dalo říci jako nepopsaný kus papíru. A možná i právě to se v konečném důsledku částečně podepsalo na tom, že se pro mě jedná o jedno z nejpříjemnějších překvapení poslední doby. Není však bez poskvrny. Mé nevědomí o hře během jejího vzniku je ale tak trochu symbolické, neboť v jistém smyslu je „tabula rasa“ právě i hlavní hrdina hry, v jehož kůži se hráč ocitá.
Recenzování proběhlo na konzoli PlayStation 4 a všechny níže přiložené screenshoty pocházejí z vlastního hraní
Vítejte v blázinci
Obecně nepovažuji za vhodné zabíhat v recenzi do zbytečně velkých příběhových detailů, a u Get Even to platí dvojnásob. Dějová linka hry je totiž z mého pohledu natolik napínavá a poutavá, že stojí za to si ji vychutnat bez sebemenších spoilerů. Shrňme proto jen to nejdůležitější. Hráč se ujímá kontroly nad protagonistou jménem Cole Black, který se s vymazanou pamětí probouzí v chátrajícím blázinci (trochu kýčovité zasazení, ale budiž), přičemž jeho jedinou vzpomínkou je mladá dívka s bombou připevněnou k tělu, kterou se snažil zachránit. A pak exploze.
Zdejší sanatorium pro duševně choré je však opuštěné jen zdánlivě a společnost vám tak dělat bude početná skupinka uvězněných pacientů s podivným přístrojem na hlavě – stejným, jaký máte na hlavě i vy. A co víc, z televizních obrazovek na zdech s vámi komunikuje tajuplná postava, která se představí jako Red, pod jejímž vedením, a právě díky zmíněnému přístroji na hlavě, se vracíte do svých zapomenutých vzpomínek, abyste zrekonstruovali propletený řetězec událostí vedoucích až k onomu výbuchu. „Co je to za místo a jak jsem se sem dostal? Kdo byla dívka? Kdo je Red? A proč držím v ruce zbraň?“ Tyto otázky budou hned zpočátku neodbytně okupovat hrdinovu mysl, s každou odpovědí ale jako by se vzápětí vynořily zase dva další otazníky a postupné rozplétání klubka plného záhad a tajemství nakonec vede až ke zjištění, které by možná bylo lepší vůbec nevědět.
Od všeho trochu
Get Even je hra, která leckoho může zmást tělem, jednoduše nemusí být nutně tím, čím se na obrázcích na první pohled zdá být, proto by bylo vhodné si ujasnit, co daný titul je, a co není. V kostce se jedná o psychologický thriller, který v sobě zároveň elegantně mísí hned několik různých žánrů a příchutí, čehož výsledkem je vcelku originální koktejl, po jehož vypití si budete ještě nějakou dobu spokojeně pomlaskávat.
Mezi ústřední prvky hry patří průzkum okolí a důraz na detektivní práci, kterou musíte na honbě za ztracenými vzpomínkami vykonávat. K tomu vám poslouží multifunkční mobilní zařízení, které funguje také jako skener vzorků DNA, svítilna s ultrafialovým zářením nebo v neposlední řadě termovizní kamera. Díky těmto a pár dalším šikovným vychytávkám se budete v rámci jednotlivých vzpomínek snažit vypátrat a posbírat co největší množství stop a důkazů. Ty představují drobné střípky, jimiž postupně zaplníte celou mozaiku své ztracené paměti. Na této výpravě do hlubin hrdinovy rozlámané mysli přitom zažijete dramatickou jízdu s nejedním překvapivým zvratem a neočekávaným závěrečným rozuzlením.
Hra obsahuje i prvky střílečky, jsou ale spíše upozaděné a tradiční akce si zde příliš neužijete – vlastně skoro vůbec (což rozhodně není výtka). Ano, ve hře sice je po ruce několikero střelných zbraní a ano, můžete s nimi za hlasitého zvuku kulometné palby zlikvidovat nepřátele, od akčního postupu vás však hra opakovaně výslovně odrazuje, a i když těchto rad a výstrah neuposlechnete, po několika málo zásazích stejně padnete k zemi a už načítáte poslední uloženou pozici. K ráznému průchodu tedy hra není stavěná a sází tak spíše na důmyslný tichý postup. Nastanou však i případy, kdy se hráč musí rozhodnout, zda některou postavu nechá žít, nebo jí vyvrtá kulkou díru do čela, což pak například může ovlivnit, jak na vašeho hrdinu ostatní nahlíží.
Za rohem číhá smrt
Ideálním stavem je proplížit se úrovní zcela nezpozorován, a to ideálně bez jakékoliv konfrontace. Jak už jsem ale zmínil, k dispozici má hráč i pár zbraní, a to včetně jedné, kterou jsem vzhledem k její originalitě a skvělému navržení používal k tiché likvidaci nepřátel stojících v mé cestě poměrně často. Je jí takzvaný corner gun, a jak již samotný název napovídá, využít ji můžete k tomu, abyste stříleli v za roh v 90stupňovém úhlu. Ke konstrukci si navíc připevníte i své mobilní zařízení s termokamerou, přes kterou pak pohodlně zaměřujete na hlavu nic netušících nebožáků, kteří už to mají dávno spočítané, ale neví o tom. Nápad na zbraň schopné střílet za roh je zkrátka parádní a je jen trochu škoda, že hra v jejím používání hráče více nepodporuje, ale naopak jej odrazuje, pokud ji používá až příliš často.
Nenápadný, plíživý postup je tedy tím, o co se má hráč primárně snažit, ale vzhledem k trochu nepředvídatelné umělé inteligenci nepřátel to místy vede k několika frustrujícím pasážím. Tato nepředvídatelnost se projevuje především tím, že občas vás jsou nepřátelé schopni zbystřit na dálku, i když se krčíte ve stínu za překážkou v domnění, že jste dokonale skryti, a naopak jindy si vás zase vůbec nevšimnou, případně až se zpožděním, i když jim, řečeno s jistou nadsázkou, máváte pistolí přímo před obličejem. V tomto případě se však jedná o spíše ojedinělé situace, není to tedy rozhodně nic, co by se dělo každou chvíli, nicméně lepší vyladěnost umělé inteligence by hře jen prospěla a zážitek by to značně zpříjemnilo.
Co se týče grafického zpracování, i zde se najde očividný prostor pro zlepšení. Je jasné, že nevalná úroveň detailů je dána mimo jiné i tím, že Get Even je stále relativně nízkorozpočtovou hrou od menších vývojářů, čili poměřování s nejnovějšími tituly z dílny velkých studií není zrovna na místě. Přesto si však dovolím hře vytknout místy až přílišnou tmavost, které se nelze zbavit ani po upravení jasu a kvůli níž se v některých prostorách dosti špatně orientuje. Kromě toho jsem taktéž narazil i na pár případů viditelného poklesu počtu snímků za sekundu. Zároveň ale zůstává pravdou, že v některých pasážích dovede hra vykouzlit docela příjemnou podívanou, a to zejména v nejrůznějších snových sekvencích, které disponují velmi zajímavou stylizací.
Za zmínku stojí i senzační ozvučení, které místy dokáže skoro až rozněžnit, a jindy zase nahnat husí kůži. To pomáhá dotvářet téměř hororový nádech, který prostupuje velkou částí hry a zatímco kulisy psychiatrické léčebny dávají vzpomenout na mrazivé a nervy drásající hry typu Outlast, jiné části pak svojí fantaskností a psychedelickým pojetím připomínají například Layers of Fear.
V souhrnu by se dalo říci, že pokud toužíte po tom prožít napínavou příběhovou zápletku s hutnou atmosférou a povedeným rozuzlením, Get Even pro vás bude dobrou volbou. Hra navíc nabízí více konců, a tudíž se k ní můžete vrátit i po prvním, zhruba 10hodinovém dohrání (herní doba se může v závislosti na vašem stylu mírně zkrátit či protáhnout). Na druhé straně tento veskrze dobrý dojem kazí nepříliš oslnivé technické zpracování, místy trochu nevyladěná umělá inteligence a z ní plynoucí nutnost opakovat některé pasáže vícekrát, než by bylo zdrávo. Get Even velmi zdařile kombinuje prvky detektivní hry se stealth akcí a hororem, a pokud vám tedy právě tyto ingredience chutnají, budete se při hraní tohoto mixu žánrů velmi dobře bavit i přes některé její nedostatky. 7,5/10
