Dnes nám život usnadňují desítky vynálezů a objevů. Za některé z nich jejich tvůrci zaplatili životem.
Lidstvo se v posledních desetiletích posouvá mílovými kroky vpřed. To, co před třiceti lety bylo považováno za futuristickou vizi, je dnes běžnou součástí našich životů a všichni už jsme si tak trochu zvykli na překotný vývoj a neustálé inovace technologií. Všemožné vynálezy, které nám dnes usnadňují život však nespadly jen tak z nebe. Někdo je musel vymyslet a sestrojit. Ať už máme na mysli obyčejné pero nebo chytrý telefon, vždy za ním stál jednotlivec nebo skupina s odvahou riskovat a posouvat lidstvo kupředu. Dnes se však nebudeme věnovat největším špičkám mezi vynálezci, nýbrž těm, kteří za své rozhodnutí sestrojit něco nového zaplatili vlastním životem. Historie je totiž natolik ironická, že v ní nalezneme hned několik vynálezců, které zabily jejich vlastní vynálezy. Pojďme si je představit.
William Bullock - Tiskový kotoučový stroj
Psal se rok 1865, když Američan William Bullock postavil první tiskový kotoučový stroj, který tiskl na nekonečný pás papíru. Díky jeho vynálezu tak mohly být tištěny noviny v do té doby nepředstavitelném množství. Ze svého vynálezu však příliš dlouho netěžil. V roce 1867 se mu zachytila noha do ozubení jeho vlastního tiskařského stroje, který mu ji částečně rozdrtil. Kvůli gangréně mu nakonec musela být amputována, což bylo pro vynálezce osudové. Během amputace zemřel.
Henry Smolinski a Hal Blake - létající automobil
Tato nebojácná dvojice gentlemanů vynalezla AVE Mizar, létající automobil s odnímatelnými křídly. Představovali si, že jejich přelomový vynález bude fungovat na přelety do vzdálenosti několika stovek kilometrů. Po přestání by pak řidič jen sundal křídla a mohl dále cestovat po silnici. Během zkušebního letu se však křídla z automobilu uvolnila a oba vynálezci zahynuli.
Otto Lilenthal - Plně ovladatelný kluzák
Německý vynálezce, který byl hlavní inspirací bratrů Wrightových (sestavili první letadlo „těžší než vzduch“), jako první sestavil kluzák, který bylo možné řídit a bezpečně s ním přistát. Dohromady sestavil 18 kluzáků - 15 jednoplošníků a 3 dvouplošníky a absolvoval více než 2 tisíce letů. Při jeho posledním letu v 1896 mu prudký poryv větru zlomil křídlo stroje a Lilienthal si po pádu z výšky 17 metrů těžce poranil páteř. Druhý den zemřel v nemocnici. Ještě před svou smrtí pronesl slavný výrok: „Opfer müssen gebracht werden!“ nebo-li „Oběti musí být učiněny!“
Li S' - Obzvláště krutá forma popravy
Vážený ministr (kancléř) za dob dynastie Čchin vymyslel metodu popravy nazývanou wǔ xíng. Na čelo oběti byl nejprve vypálen symbol, poté jí byl odříznut nos. Následovala uříznutí nohou a kastrace. Až poté byl vězeň popraven. Po smrti císaře Čchin Š'-chuang-ti se Li S' a eunuch Čao Kao rozhodli převzít moc a různými intrikami dosadili na trůn svého člověka. Čao Kao však chtěl svoji pozici více upevnit, a tak nechal Li S'e v roce 208 př. n. l. zabít jeho vlastním způsobem popravy.
Marie Curie-Skłodowská - Objev radia a polonia
Slavná polská vědkyně si připsala největší zásluhy za objev radia a polonia a obecně za velký přínos v oblasti výzkumu radioaktivity. Její práce vedla mimo jiné například ke vzniku rentgenu. Za své objevy získala dvě Nobelovy ceny, jednu za fyziku, jednu za chemii. Během svého výzkumu však byla vystavena takové dávce radiace, že v roce 1934 podlehla leukemii.
Franz Reichelt - Průkopník parašutismu
Francouzský krejčí, který však byl zároveň i vášnivým vynálezce, vymyslel vetemen-parachute nebo-li padák sstávající z oblečení. Aby svůj vynález otestoval, seskočil s ním v roce 1912 z Eiffelovy věže. Jeho oblek však nefungoval a seskok skončil jeho smrtí. Podle tehdejšího magazínu Le Temps dostal povolení k pokusu od pařížské policie díky tomu, že je přesvědčil, že bude shazovat figurínu.
Valerian Abakovsky - Aerovagon
Abakovsky navrhl a zkonstruoval vůz, který měl jezdit po kolejích poháněn vrtulí. Sloužit měl úředníkům v rámci Sovětského svazu k rychlé přepravě napříč zemí. V roce 1921 Fjodor Sergejev vyrazila tímto strojem skupina bolševiků z Moskvy do Tuly. A přestože do cílové stanice dorazili bez problémů, na cestě zpět do Moskvy vykolejili, což vedlo ke smrti 6 z 22 pasažérů, včetně Valeriana Abakovskyho.
Jean-François Pilâtre de Rozier - Balon plněný vodíkem a montgolfiery
Tento Francouz založil v roce 1781 první technické muzeum. A právě na něj se obrátili bratři Montgolfierové o posouzení jejich převratného objevu. V roce 1783 tak jako první člověk letěl horkovzdušným balonem, což mu vyneslo mezinárodní slávu. O něco později jeho úspěch však přebila dvojice, která v horkovzdušeném balonu přeletěla kanál La Manche (ačkoli se málem utopili). Rozier jim úspěch záviděl, a tak vyvinul svůj systém balonu - tzv. rozieru. Byla to kombinace balonu plněného vodíkem a montgolfiery. V roce 1785 spolu s Pierrem Romainem odstartovali, aby přeletěli kanál La Manche. Po pěti kilometrech letu došlo ke vznícení vodíku v balonu a jeho explozi. Rozier a jeho společník při pádu přišli o život. Stali se tak prvními oběťmi letectví.
Alexander Bogdanov - Tektologie
Alexander Bogdanov založil spolu s Vladimirem Leninem bolševickou stranu. Později se mu však podařilo přijít s ještě horším nápadem. Po svém vyloučení ze strany v roce 1909 se vydal na dráhu vědy, medicíny a psychologie. Dokonce vymyslel vlastní vědní disciplínu, kterou nazýval tektologie a mělo jít o unikátní spojení všech známých věd. Ve 20. letech začal Bogdanov experimentovat s transfuzemi krve, pomocí nichž si chtěl přivodit věčné mládí. Dokonce přesvědčil Stalina, aby vytvořil Institut krevní transfuze. Po 11 transfuzích Bogdanov konstatoval, že se mu zlepšil zrak a přestal plešatět. Další transfuze mu však místo věčného mládí přivodila smrt. Vyměnil si totiž krev se studentem, který trpěl malárií a tuberkulózou.
Thomas Andrews - Hlavní lodní architekt Titanicu
Za svůj konečný vzhled vděčila nejslavnější loď všech dob právě tomuto muži. Ten si s obřím parníkem vyhrál tak, aby byl dostatečně reprezentativní. V jednom však jeho plány zrealizovány nebyly. Jeho práce počítala s tím, že se na lodi bude nacházet minimálně 46 záchranných člunů. I přes jeho radu jich však bylo nainstalováno jen 20, což se nakonec ukázalo být klíčové. Tvůrce Titanicu strávil poslední hodiny svého života tím, že lidem pomáhal oblékat záchranné vesty a nasedat do člunů. Poté co pomohl každému, komu to šlo, byl naposledy viděn v kuřácké místnosti, kde si prohlížel malbu Approach to the New World.
