Velká Čína má jen jedno časové pásmo. Ale například mezi zeměmi Samoa a Americká Samoa je jen 70 km, ale rozpětí mezi nimi je 24-25 hodin.
Zamysleli jste se někdy nad časovými pásmy? V našem malém Česku to většinou není nutné, pokud člověk necestuje na východ od naší země nebo západně alespoň do Británie či Portugalska. V rozlehlejších zemích je však zcela normální, že mají několik časových pásem. Snahou totiž je, aby 12:00 v poledne bylo přibližně tehdy, když je Slunce na obloze nejvýše. V takovém Rusku je časové rozpětí od východu až po západ dobrých 10 hodin, takže posouvat si čas je zde velmi vhodné. Časová pásma na Zemi však mají řadu zvláštností, o kterých většina z nás zřejmě netuší.
Časová pásma jsou rozdělena přibližně podle poledníků. Nultý poledník protíná Greenwich v Londýně (čas GMT - Greenwich Mean Time; ale oficiálně se používá zkratka UTC - Universal Time Coordinated). Na západ od něj čas ubývá (až po UTC -12) a na východ přibývá (po UTC +12). Na opačném konci, mezi ruskou Kamčatkou a americkou Aljaškou (a jižně od nich), se táhne tzv. datová hranice. Takže pokud si někdo chce užít silvestrovskou noc dvakrát, může oslavovat na východě Ruska, vyspat se, rychle se přemístit na Aljašku a může pařit a vítat nový rok znovu...
Čára znázorňující datovou hranici
Z velkých zemí se časovým pásmům zcela vyhnula Čína. Podle rozlohy by na ní mohlo být klidně 5 různých časových pásem (+5 až +9), ovšem v Číně se rozhodli, že budou mít všichni na hodinkách pekingský čas (+8). Kvůli tomu na západě země vychází ráno Slunce až po desáté hodině... I proto nejvýraznější časový posun mezi dvěma sousedními státy je mezi Čínou a Afghánistánem. Setkávají se zde časová pásma +4:30 a +8, čili posun po přechodu přes hranici je o tři a půl hodiny.
A tady jsme vlastně hned u další zajímavosti. Na světě je pár zemí, kterým žádné z 25 časových pásem nevyhovovalo a nacházejí se mezi dvěma z nich. Jsou to Venezuela (-4:30), Írán (+3:30), Afghánistán (+4:30), Indie se Srí Lankou (+5:30) a Myanmar (+6:30). Kromě nich se k podobnému kroku uchýlili i na východě Kanady, v některých malých ostrovních zemích, ale zejména v Austrálii.
Ta má, i kvůli několika ostrovem, 9 různých časových pásem. Ani ne až tak kvůli rozlehlosti, jako spíše kvůli čtyřem půlhodinovým pásmům a jednomu malému čtvrthodinovému ve vesnici Eucla (UTC +8:45). Oficiálně mají i v ní čas +8, ale zhruba 200 lidí se prostě rozhodlo, že bude mít na hodinách o 45 minut více... Aby toho nebylo málo, obyvatelé v některých časových pásmech v Austrálii si v létě posouvají čas na letní a v některých zase ne. A ještě jednu zajímavost má Austrálie - ostrov Lord Howe Island je jediným místem na světě, kde se posouvají hodiny na letní čas jen o 30 minut. Ale to už snad v Austrálii nikoho nepřekvapuje.
Podobně jako v australské obci Eucla zavedli čtvrthodinový posun i v Nepálu (+5: 45) a na Chathamských ostrovech Nového Zélandu (+12:45). Ano, tím pádem se celkové časové rozpětí zeměkoule zvětšilo. Z 24 hodin na 24 a tři čtvrtě.
Ale neskončili jsme. Pojďme si tu hranici ještě posunout. Liniové ostrovy (Line Islands), které jsou součástí státu Kiribati, jsou v Tichém oceánu výrazně východněji než pomyslná datumové hranice. Ta nekopíruje přesně 180° poledník, jak by se dalo čekat. Stejně jako časová pásma, i datová hranice má jen přibližně svislý směr. Východní část Liniových ostrovů (např. překrásný neobydlený atol Caroline Island) se nachází východněji než Havajské ostrovy, které mají časové pásmo -10. Přesto v této části Kiribati používají čas (+14). Přesně tak, časové rozpětí mezi Havají a těmito ostrovy je rovných 24 hodin, čili mají přesně stejný čas, ale jiný den.
Caroline Island
Zajděme klidně ještě do většího extrému. Neobydlený ostrov - Howland Island patří pod USA a nachází se západně od Havajských ostrovů. I neobydlené ostrovy však mají časová pásma a tento patří pod UTC -12. Přestože se nachází asi 2000 km západně od Liniových ostrovů a mělo by tam tedy být o přibližně 2 hodiny méně, ve skutečnosti je tam o 26 hodin méně.
Poloha Liniových ostrovů, Havaje a Holwandova ostrova
Celkově je však úplně jedno, kolik je hodin na nějakém neobydleném ostrově, vezměme si tedy jiný příklad. Obydlený ostrov Niue, patřící pod Nový Zéland, má časové pásmo UTC -11. Absolutní časové rozpětí obydleného území na Zemi je tedy 25 hodin: od Niue (-11) po Liniové ostrovy (+14). V praxi to např. znamená i to, že v určitém čase máme na zeměkouli nejen dvě, ale až tři data najednou. Na ostrově Niue může být třeba pátek 23:30, ve většině světa bude tím pádem sobota (v Česku 11:30) a na Liniových ostrovech bude už neděle 0:30.
Zbývá nám ještě se podělit o důvod, proč mají tyto ostrovy pásmo +14 a ne -10 a o jeden den méně. Před rokem 1979 bylo Kiribati rozděleno. Západní část (Gilbertovy ostrovy, UTC +12) patřila pod Británii a východní části (Phoenixské ostrovy UTC -11 a Liniové ostrovy UTC -12) pod USA.
Časová pásma v Oceánii
Po sjednocení ostrovů a vyhlášení nezávislé republiky zjevně nebylo okamžitě nutné sjednotit čas pro celý stát. Jak jsme zmínili, mnohé země mají časových pásem několik. V Kiribati však ponechání dosavadních pásem způsobilo, že tam měli neustále dvě data současně. Rozdíl v hodinách činil 25 a 26 hodin. A tak se překlopili na stranu Gilbertových ostrovů a bylo jim přiděleno časové pásmo +13 a +14. To se ale stalo až v roce 1995, takže tam přes 15 let měli datový chaos. A tak končí příběh o vychýlení oficiální datové hranice...
A ještě na závěr: Nejbližší obydlené území, mezi které datová hranice vede? Jsou jimi stát Samoa (UTC +13) a Americká Samoa (UTC -11) patřící pod USA. V Samoi se navíc přestavuje letní čas (což je vzhledem k blízkosti k rovníku vlastně nepochopitelné), takže půl roku je rozpětí mezi dvěma Samoami až 25 hodin. A to vše na ostrovech vzdálených od sebe jen 70 km!
