Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Čtvrtek 23. 1. 2020 svátek má Zdeněk

hledej na refresheru

Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Zajímavosti
7
Matúš Majer
24. září 2017, 11:20
Čas čtení: 4:08

Dny 5. až 14. října 1582 nikdy neexistovaly. V kalendáři je dnes nenajdeš, co se s nimi stalo a kdo je smazal?

Jak mohou dva lidé zemřít v jeden den a zároveň deset dní po sobě?

Matúš Majer
24. září 2017, 11:20
Čas čtení: 4:08
Dny 5. až 14. října 1582 nikdy neexistovaly. V kalendáři je dnes nenajdeš, co se s nimi stalo a kdo je smazal?
Zdroj: NASA/ERA
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
7
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.

Pokud máš právě neukojitelnou chuť jít si tvrzení v nadpisu ověřit, tady máš link a utíkej. Deset dní v tomto kalendáři prostě není. Pátý až čtrnáctý říjen 1582 se nikdy neudály, nikdy neproběhly a nejsou v žádném pořádném kalendáři. Čtvrtek, čtvrtý říjen, je prostě následovaný patnáctým říjnem, pátkem. Co se skrývá za tímto nečekaným překvapením?

 

Dny 5. až 14. října 1582 nikdy neexistovaly. V kalendáři je dnes nenajdeš, co se s nimi stalo a kdo je smazal?

Co je to vlastně den?

60 minut v hodině, 24 hodin v jeden den, 365 dní v roce. Na první pohled se zdá, že čas plyne jednoduše a je opravdu těžké na tom něco nepochopit. Určitě však víš, že den ve skutečnosti netrvá přesně 24 hodin, ale o kousek méně. Zde však nastává problém. Co je to vlastně ten den? Jasné, můžeme říci, že je to čas, za který se Země otočí kolem vlastní osy, ale to my musíme nějak zjistit. Na to existuje jednoduchá metoda. Podíváš se na velmi vzdálené hvězdy a čekáš, než se obtočí, až je neuvidíš přesně na stejném místě. Trvat to bude 23,934 hodin a tento čas se nazývá siderický den.

 

Jednoduché, že? Je to skoro 24 hodin a tu malou odchylku nějak pořešíme přestupnými dny. Jenže naše hodinky a kalendáře nejsou nastaveny podle délky siderického dne. V okolí je totiž bližší hvězda, která má na nás mnohem větší vliv - Slunce, kolem kterého obíhá Země v elipse. Nás nezajímají hvězdy někde daleko, ale právě Slunce. Díky němu máme přeci den a noc.

 

Nyní si to však zjednodušme a představme si oběžnou dráhu Slunce jako ciferník hodin, Slunce je uprostřed. Začínáme na dvanáctce a za rok tam i skončíme. Každým dnem se posouváme po oběžné dráze, ale čas potřebný k tomu, abychom se dívali na stejné hvězdy po otočení Země kolem vlastní osy, se prodlužuje. Potřebujeme těch 23,934 hodin na otočení se kolem zemské osy o přesně 360 stupňů, ale ještě kousek k tomu, abychom se postavili přesně naproti Slunci. Tedy siderický den a ten kousek je zvaný solární den, ten náš den.

 

Dny 5. až 14. října 1582 nikdy neexistovaly. V kalendáři je dnes nenajdeš, co se s nimi stalo a kdo je smazal?

 

Takto trvá solární den vždy těch 23,9 hodin, čili siderický den, plus ten kousek, také známý jako srovnání času (equation of time). Jenže když bude Země za polovinou své dráhy, bude jí stačit kratší čas k tomu, abychom se opět dívali naproti Slunci, protože se vrací zpět. Dokonce kratší čas než je samotný siderický den. Tedy, každý (solární) den trvá jinou dobu, protože jsme vždy v jiném úhlu oproti Slunci. Abychom se tedy vešli do 24 hodin, v některé dny by měly sekundy běžet rychleji, v jiné pomaleji. 24 hodin je jen průměr.

Pohádali jsme se s přírodou

A tak lidé vybudovali takzvané equation clocks, ale je ti jistě jasné, že žít s tím, že každý den trvá jinou dobu, je poměrně náročné. A proto jsme někde úplně jinde. Čas dnes není to, co Slunce nebo vzdálené hvězdy říkají. Čas je to, co nám říkají naše hodinky, v nichž každá sekunda trvá vždy stejně. V podstatě jsme se otočili přírodě zády. Pokud bychom to neudělali, 22. prosinec, nejdelší solární den, by byl o celou minutu delší než 18. září, nejkratší solární den.

 

Dny 5. až 14. října 1582 nikdy neexistovaly. V kalendáři je dnes nenajdeš, co se s nimi stalo a kdo je smazal?

29. únor nestačí

Den máme vyřešený, přesuňme se nyní na rok. Určitě i o něm víš, že to není přesně 365 dní, ale 365,24219 dní, tedy 365 dní, 5 hodin, 48 minut a 45,4 sekundy. Toto je tropický rok, známý také jako solární rok, a označuje čas, za který Země oběhne Slunce a vrátí se přesně na to místo, kde začala.

 

Jenže naše Země se neotočí přesně 365krát zatímco oběhne Slunce, to by byla až příliš velká náhoda, aby se to všechno stalo na minutu přesně. Je o něco rychlejší a do jednoho oběhu kolem Slunce dokáže vecpat právě těch 365,24219 dní. Zatímco tedy proběhne tropický rok, odehraje se jeden kalendářní rok (365 dní) a ještě téměř čtvrtina dne.

 

Pokud by měl kalendář jen 365 dní každý rok, po čtyřech letech bychom ztratili jeden den. První březen na obrázku by přicházel vždy o den dříve.

 

Dny 5. až 14. října 1582 nikdy neexistovaly. V kalendáři je dnes nenajdeš, co se s nimi stalo a kdo je smazal?

 

Proto máme 29. únor, přestupný den jednou za čtyři roky. Přestupné dny nepřidávají dny k počtu dní, které žiješ, jen vyplňují mezeru, kterou vytváří rotace Země kolem vlastní osy. Možná si řekneš, že tolik oplétaček s jedním dnem, proboha, jeden den za čtyři roky, co to tak může ovlivnit. Ale po čase se to nasbírá. Pokud bychom přestali s přestupnými dny před 300 lety, naše kalendáře by byly dva měsíce napřed před tím, kde se Země skutečně nachází. Horké dny v dubnu, zima v říjnu.

Deset dní navíc

Přestupnými dny se řídí juliánský kalendář (to není ten náš), v roce 45 před naším letopočtem ho představil římský vládce Julius Ceasar a přebrala ho celá Evropa. Ale není dokonalý. Přestupné dny totiž tvoří příliš mnoho času. Za čtyři roky nás zdrží o 1 den, ale Země se ve skutečnosti zdrží jen o 0,96876 dne. 29. únor jednou za čtyři roky je prostě o kousek hodně.

 

Znovu. Propána, co takový kousek může způsobit? No, po čase se to nasbírá. V roce 1582 byla celá Evropa deset dní pozadu vůči pozici Země. 10 dní za 1 500 let je poměrně dobrý výsledek, ale katolíci se vzbouřili, toužíc po tom, aby se Velikonoce konaly přesně v době Kristova povstání z mrtvých.

 

To je ale poměrně snadné udělat. Stačí méně přestupných dní. Zavedl se gregoriánský kalendář, který přidal pravidla, že jednou za sto let (2000, 2100...) přestupný rok nebude, ale zase, každých čtyři sta let (2000, 2400...) přeci jen bude. Za 400 let se tak zbavíme tří přestupných dnů.

 

Dny 5. až 14. října 1582 nikdy neexistovaly. V kalendáři je dnes nenajdeš, co se s nimi stalo a kdo je smazal?

 

Kalendář představil papež Řehoř XIII., 4. října 1582. Pamatuješ si ještě těch deset dní, o které byla celá Evropa pozadu? Tak to bylo třeba řešit. Papež prohlásil, že následující den, po 4. říjnu, bude 15. říjen. Žádný pátý říjen 1582. Deset dní se jednoduše neudálo. Nebo tedy, udály se už dávno, ale kalendáře byly pozadu. Paradoxně, 4. říjen byl čtvrtek, 15. pátek.

 

Tamní římsko německá říše se z toho vzpamatovala okamžitě, ale takový Egypt si dny změnil v roce 1875, Rusko zase na konci první světové války. V těchto dobách se však již odchylka posunula na jedenáct dní z původních deseti. Některé říše se tak vzdaly o den více, než bylo nutné. Spojené království (a tedy i USA) si kalendáře změnilo v roce 1732, přesně v době, kdy se narodil George Washington. Internet i učebnice dějepisu ti řekne, že se narodil 22. února, ale rodinná Bible Washingtonů tvrdí, že je narozen 10. února (druhý řádek).

 

Dny 5. až 14. října 1582 nikdy neexistovaly. V kalendáři je dnes nenajdeš, co se s nimi stalo a kdo je smazal?

 

S adopcí gregoriánského kalendáře se posunul začátek roku z prvního března na první leden. Ale ani nynější kalendář není dokonalý. O den posunutí budeme po 3 216 letech.

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Ohodnoť článek
375
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
NAHORU
Nejčtenější
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.