Nadávky neznamenají slabou slovní zásobu, ale schopnost mozku posuzovat emoce a kritičnost situace.
Možná jsi už od někoho slyšel názor, že lidé, kteří často nadávají, tak činí jen proto, že nedokáží použít vhodnější a nevulgární slovo. Tím pádem je jejich slovní zásoba limitovaná, od čeho se dokážeme dopracovat až k předpokladům o jejich sociálních či komunikačních dovednostech. Na první pohled to dává smysl, ale dvojice vědců z Massachusetts College of Liberal Arts se tento mýtus rozhodla zbořit.
Princip je velmi jednoduchý. Subjekty byly požádány, aby si za 60 sekund procvičily svou slovní zásobu a na výzkumníky vystřílely co největší počet nadávek. Ve speciálním testu, ve kterém byla subjektům některá slova negována a ony musely přijít s náhradními (často nevulgárními) verzemi, dokázala více nadávající skupina uspět s lepšími výsledky. A dokonce více kreativity ve vulgarismy i slušných slovech projevili ti, kteří se později umístili v IQ testech lépe než zbylá skupina.
Vědci se tedy rozhodli porovnat lidový předpoklad o nedostatečné zásobě s jejich vlastní teorií - a tedy, že vulgarismy slovní zásobu nelimitují a místo toho dokáží často nadávající lidé lépe odhadnout kritičnost situace a jejich mozek se podle emocí sám rozhoduje, zda vypustí ven slabé nebo silné slovo. Ve většině případů by tedy zanadávání si mělo být spíše rétorickou volbou než neschopností nahradit jej jiným slovem, neboť to subjekty v testu zvládly. Je tak pravděpodobné, že pokud někdo neznámý začne nehorázné nadávat při počítačové hře, možná je inteligentnější, než si na první pohled myslíš.
