Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Kliknutím na tlačítko tě přesměrujeme na news.refresher.cz
2. listopadu 2018 8:56
Čas čtení 0:00
Kateřina Lukášová

Halloween se u nás neslaví: V Česku máme svátek Všech svatých a Památku zemřelých, svátky jinak známé jako Dušičky

ZAJÍMAVOSTI
Uložit Uložené

Zjisti, jaké tradice se v naší zemí pojí s koncem října. Mají něco společného s americkým Halloweenem?

Konec října se ve většině zemí pojí s tajemnem. Před sklonkem roku, v polovině podzimního období, se podle starých pověstí smývají hranice mezi záhrobím a naším světem a duše zemřelých mohou navštívit pozůstalé. Tato myšlenka je v podstatě společná všem svátkům, které se mezi 31. říjnem a 2. listopadem slaví. Jejich původ a konkrétní podoba se ale nepatrně liší.

V posledních letech v Česku vládne fenomén Halloweenu, který byl převzat z americké kultury. Ve skutečnosti má ale irský původ. Přišel sem z Říma, kde se vyvinul na základě oslav předvečera Všech svatých. Zajímavé je, že tento zvyk vychází z židovské tradice slavení svátků předchozího večera, protože ti za počátek nového dne považovali již předchozí soumrak. Odtud možná pramení i zvyklost slavit jmeniny a narozeniny o den dříve. Také jsi to tak v rodině míval? V 19. století pak irští přistěhovalci zvyk přenesli do USA, odkud se rozšířil do celého světa. Podle některých názorů má Halloween svůj původ v předkřesťanských keltských tradicích, které svátkem Samhain oslavovaly začátek nového roku.

Halloween se u nás neslaví: V Česku máme svátek Všech svatých a Památku zemřelých, svátky jinak známé jako Dušičky
Zdroj: Pixabay, Summa

Máme Jack-o'-latern, ale trick-or-treating nepraktikujeme

Typickým znakem Halloweenu je vyřezaná dýně, v níž plápolá plamen svíčky. Tato ozdoba se nazývá jack-o'-latern podle irského opilce Jacka. Ten několikrát obelstil ďábla, za což mu byl zapovězen vstup do nebe i pekla. Jeho duše proto dodnes bezcílně bloudí sem a tam. Na cestu si svítí svítilnou z dýně (původně se ale jednalo o řepu).

Některé české domácnosti před svůj práh takto vyzdobené dýně dávají, ale trick-or-treating zpravidla neprovozují, a tak se do oslav Halloweenu v pravém slova smyslu nezapojují. Trick-or-treating (koledu-nebo-ti-něco-provedu) je halloweenská koleda, v jejímž rámci děti ve strašidelných maskách chodí od domu k domu (podobně jako u nás muži na Velikonoce) a symbolicky vyhrožují, že pokud nedostanou dárek, něco vyvedou. To, že jsou koledníci vítáni, značí právě svítilna z dýně umístěná před domem.

Halloween se u nás neslaví: V Česku máme svátek Všech svatých a Památku zemřelých, svátky jinak známé jako Dušičky
Zdroj: Pixabay, Webandi

Průvody masek v Podkrkonoší

Podle starodávných českých tradic přeci jen existuje pojítko mezi anglosaským Halloweenem, jehož některé prvky u nás postupně zdomácněly, a klasickými českými Dušičkami. V Podkrkonoší se totiž v minulosti slavily hodně podobně, jako Halloween v USA. V ulicích tak byly vidět průvody děsivých masek, které ale nekoledovaly, a kromě dětí se zapojovali i dospělí. Rovněž se věřilo, že zamračené nebe a déšť značí slzy nebožtíků oplakávajících své hříchy.

Halloween se u nás neslaví: V Česku máme svátek Všech svatých a Památku zemřelých, svátky jinak známé jako Dušičky
Zdroj: Pixabay, Coyot

Dušičková bohoslužba plná duchů

Dále se tradovalo, že o dušičkové půlnoci mají duchové bohoslužbu a každého živého, který je při ní vyruší, roztrhají na kousky. Váže se k tomu řada pověstí. Zpravidla vyprávějí o ženě, která se v noci probudila a svit měsíce si spletla s denním světlem. Vydala se do kostela na mši, kde potkala známé zemřelé tváře. Z nich ji jedna varovala, aby se rychle vrátila domů a nechala jim tam svůj kožíšek. Dotyčná tak učinila a nic se jí nestalo. Nadcházející ráno ale lidé, kteří přišli na bohoslužbu, našli po celém hřbitově rozházené kousky roztrhaného kožíšku.

Halloween se u nás neslaví: V Česku máme svátek Všech svatých a Památku zemřelých, svátky jinak známé jako Dušičky
Zdroj: Pixabay, Miriams-Fotos

Předvečer Všech svatých, svátek Všech svatých a Dušičky

U nás jsou tedy Dušičky tvořeny dvěma svátky. Svátkem Všech svatých a Památkou zesnulých. Druhý jmenovaný má více názvů, které však označují totéž – Vzpomínka na všechny věrné zesnulé, Památka všech věrných zemřelých, Svátek zesnulých, Památka zesnulých či lidově Dušičky. 2. listopadu se za zemřelé modlí jak příslušníci římskokatolické církve, tak i Církev československá husitská.

V tyto dny dříve i dnes lidé přicházejí na hroby milovaných zemřelých, které zdobí svíčkou, spojenou se vzpomínkou a symbolizující věčný život, věnci či jinými ozdobami ze sušené květeny. Ta totiž v zimě vydrží, což věděli i naši předkové. Recitovala se modlitba za zemřelé, která je v křesťanské tradici jednou z nejstarších. Vedle Vánoc jsou tyto svátky největším svátkem, který oslavují jak věřící, tak ateisté. Smutné je, že tohoto faktu využívají nejen pozůstalí, ale i zloději. Ti podle statistik na hřbitovech ve zvýšené míře kradou nejen na hrobech, ale ohrožují i nepozorné návštěvníky a mají políčeno na jejich vozy zaparkované před hřbitovy.

Halloween se u nás neslaví: V Česku máme svátek Všech svatých a Památku zemřelých, svátky jinak známé jako Dušičky
Zdroj: Pixabay, Summa

Máslo a mléko na zchlazení ran, pokrm v ohni na přilepšenou

I další typické znaky Dušiček, které se však v současnosti již zpravidla neprovozují, se v jistém smyslu podobají Halloweenu. Pozůstalí věřili, že v předvečer Všech svatých se na jednu noc vrací z očistce duše zemřelých, aby si odpočinuly od muk, jež zde postupovaly, aby odčinily své hříchy. Hospodáři plnili proto svítilny místo olejem máslem, aby si jím duše mohly potřít rány a ulevit od bolesti.

Podobný význam mělo i večerní popíjení studeného mléka. To mělo duším nešťastníků zchladit rozpálené bolístky. Do ohně se dokonce vhazovaly i některé pokrmy, buď aby se živí vykoupili za své hříchy, nebo aby dušičkám trochu přilepšili. V některých domácnostech dokonce při večeři prostírali více míst, kdyby je chtěli návštěvou poctít drazí zesnulí. Zvuk kostelního zvonu ráno pak značil, že se duše musí vrátit do očistce.

Halloween se u nás neslaví: V Česku máme svátek Všech svatých a Památku zemřelých, svátky jinak známé jako Dušičky
Zdroj: Pixabay, Pixel2013

Kosti svatých a dušičky

Ne, to nejsou názvy dalších svátků, ale označení typického pečiva, které se v tomto období na území dnešního Česka peklo. Na svátek Všech svatých to byly jakési housky ve tvaru hnátů proložených křížem. Na Památku zemřelých se potom připravovaly čtyřhranné dušičky s mlékem, mákem a povidly. Těmi se obdarovávali chudí a žebráci, kteří postávali u kostela.  

Pro vrchnost byla užívána bílá mouka, pro čeleď černá. Zvláštní, že? Když dnes je celozrnné pečivo považováno za zdravé a podle toho vypadá i cena, zatímco bílá klasika je poměrně levná, ale ke konzumaci nepřímo vhodná. Každopádně nespokojená chudina údajně vymyslela říkanku, jejímž prostřednictvím chtěla pokárat hospodyni za nespravedlivý přístup. Hovořilo se v ní o bílých a černých duších, odkud možná pochází stará představa dobrých duší jako bílých a zlých jako černých.

Halloween se u nás neslaví: V Česku máme svátek Všech svatých a Památku zemřelých, svátky jinak známé jako Dušičky
Zdroj: Pixabay, Jackmac34
Domů
Sdílet
Diskuse