Věděli jste o tomto úspěšném Čechovi, který hrál v hollywoodských hitech 20. století?
Jiří Wachsmann – tak znělo původní jméno českého herce, který je známější jako Jiří Voskovec. Pokud vám stále není jasné, o kom je řeč, jde o rodáka z městečka Sázava ve Středočeském kraji, který to dotáhl až do hollywoodského filmu. Pojďme na to ale popořadě.
Nestálé příjmení a začátky s Janem Werichem
Jiří se narodil 19. června 1905 jako jedno z 3 dětí matce Jiřině a Vilémovi Wachsmannovým. Původně znělo jméno rodiny Vaksman, ale poté, co se rodina vrátila do Čech (tehdy součást Rakousko-Uherska), bylo zřejmě rozumnější zvolit němečtější alternativu, a z Vaksmana se stal Wachsmann.
Poslední změnu prosadil Vilém, Jiřího otec, který byl legionářem z první světové války a zároveň i velkým nacionalistou, a tak se rozhodl sobě i celé rodině opět změnit příjmení. Z německy znějícího Wachsmann se stala česká verze, a tedy Voskovec (něm. Wachs – vosk, pozn. red.).
Studium pro Jiřího začalo na Reálném gymnázium na Křemencové ulici v Praze. Tam se blíže poznal se svým kamarádem a budoucím kolegou, Janem Werichem (Císařův pekař – Pekařův císař). Jeho babička z matčiny strany pocházela z Francie, a právě tam putovaly další kroky tohoto talentovaného mladíka.
Voskovec zde získal stipendium na Carnotově lyceu v Dijonu, kde si při studiu našel čas na návštěvu různých cirkusů a divadel. Můžeme hádat, že přibližně v tomto období si Jiří začal pohrávat s myšlenkou kariéry umělce.
Po návratu do Československa se spolu s Janem Werichem stali členy Osvobozeného divadla, což bylo avantgardní divadlo s hrami plnými společenské a politické satiry.
Hereckého debutu se Voskovec dočkal o rok později, a tedy v roce 1927 ve hře „Vest Pocket Revue“ podle Werichovy povídky. Dalších 11 let dvojice známá jako V + W psala, produkovala a zároveň i hrála 26 různých her v Osvobozeném divadle. Kromě toho se tito partneři – komici podíleli svou účastí na různých českých komediích jako Peníze nebe život (1932) nebo Hej-rup! (1934).
Emigrace do USA a vězení kvůli špionáži
Vystoupení obou pánů byla výrazně protifašistická, a tak v roce 1938, ještě před obsazením Československa, byli nuceni divadlo zavřít. Začátkem roku 1939 se Voskovec i Werich rozhodli emigrovat do Pennsylvánie ve Spojených státech amerických.
Zpět do Československé republiky se vrátili až po válce – Werich v roce 1945, Voskovec o rok později kvůli rozvodovému řízení s jeho první ženou, Francouzkou Madeleine.
Během jejich působení v zámoří se zde oba stihli bok po boku prosadit. Premiéru si spolu odbyli ve hře Heavy Barbara, po níž následovalo dílo The Ass and the Shadow, vše pod střechou divadelní společnosti Cleveland Play House.
Během války toto umělecké duo dále tvořilo na území USA, čehož výsledkem byl program v rádiu s názvem Voice of America. Debut si připsali i na proslulém Broadwayi v divadelní hře The Tempest v roce 1945. Jan Werich si zachoval celé své jméno, Jiřímu však Američané začali říkat vlastní obdobou jeho jména, a tedy George Voskovec. Zpočátku bylo jeho příjmení komolené, protože Američané ho vyslovovali jako „Voskovek“.
Do Prahy se Jiří spolu se svou novou manželkou Anne Gerlette vrátil v čtyřicátém šestém. Chvíli pracoval ve Stavovském divadle a s Janem Werichem se snažili obnovit i Osvobozené divadlo, bohužel neúspěšně. V zemi tehdy vládli komunisté, a těm se tvorba partnerů V + W nelíbila. Jiří Voskovec se tak rozhodl v roce 1948 emigrovat i podruhé, opět do USA.
Český herec má na kontě poutavý životopis, o čemž svědčí i jeho působení v Paříži během cesty do Ameriky. V hlavním městě Francie nejprve pracoval jako filmový expert pro UNESCO, a zanedlouho tu spolu se svou druhou ženou Anne založil Americké divadlo v Paříži, kde se chopil role producenta a režiséra.
Před návratem do států v roce 1950 byl Voskovec zadržen na letišti, odkud byl odveden na Ellis Island a nucen zůstat 11 měsíců za ostnatým drátem.
Vše kvůli podezření ze špionáže, respektive náklonnosti ke komunistické straně. Werich se mezitím stal ředitelem Pražského divadla ABC. Po propuštění se Voskovec usadil v New Yorku, v roce 1955 dokonce získal státní občanství.
Pravidelně začal vystupovat na Broadwayi a v menších divadlech, kde se prezentoval ve hrách jako například The Love of Four Colonels, The Seagull, Festival či Uncle Vanya. George Voskovec se představil na londýnských divadelních prknech v inscenaci Deník Anny Frankové, kde ztvárnil Annina otce, Ottu Franka.
V divadelním herectví dále pokračoval na Broadwayi, například v Shakespearově Hamletovi či ve hře Caesar and Cleopatra, kde ztvárnil Cézara. Třikrát dokonce ztvárnil Alberta Einsteina v televizní hře Dr. Einstein před obědem.
Filmy a kariéra „amerického“ herce
Ve filmech se ve větší míře začal objevovat od roku 1952, převážně jako herec ve vedlejších rolích. Přicházejí snímky Affair in Trinidad (1952), The Iron Mistress (1952) či sci-fi The 27th Day (1957).
Rok 1957 je pro Voskovce pravděpodobně nejpamátnějším. Jiří dostal nabídku zahrát si ve filmu legendárního režiséra Sidneyho Lumeta (Serpico, Network, Dog Day Afternoon). Šlo o roli jednoho z 12 porotců v kultovním filmu 12 rozhněvaných mužů, kde si zahrál spolu s mistrem hereckého oboru, Henrym Fondou.
Snímek hovoří o 12členné, čistě mužské porotce rozhodující o vině nebo nevině mladého chlapce, který údajně zavraždil vlastního otce. Na začátku hlasuje 11 porotců za odsouzení na smrt, ale poslední – dvanáctý – se jim vzepře.
Ostatní porotce přinutí si postupně projít celý případ ještě jednou, a my se pomalu dostáváme k ohromné pointe, jakou s sebou příběh nese. Heslo „ne všechno je tak, jak se na první pohled zdá“ platí ve filmu 12 rozhněvaných mužů několikanásobně.
Snímek byl nominována na 3 Oscary, 4 Zlaté glóby a různá jiná ocenění jako BAFTA či Zlatý medvěd z Berlinale. Celkově se toto krimi drama ve světových žebříčcích pravidelně řadí na přední místa jako jeden z nejlepších filmů vůbec.
Voskovec od té doby hrál ve velkých hollywoodských trhácích, mezi které patří například western The Bravados (1958) v hlavní roli s Gregory Peckem či drama Butterfield 8 (1960) se svůdnou Elizabeth Taylor.
V roce 1965 se objevil v thrilleru The Spy Who Came in from the Cold po boku herecké legendy Richarda Burtona (Kdo se bojí Virginie Woolfové?, Kam orli nelétají). O 3 roky později si zahrál v dalším povedeném projektu, tentokrát šlo o mysteriózní thriller Bostonský škrtič (1968), kde si ústřední postavy střihli Tony Curtis a Henry Fonda.
Voskovec byl všestranně nadaným umělcem, což dokazoval po celý svůj život. Kromě kariéry herce či režiséra tak byl i skladatelem a textařem přes 300 různých populárních písní.
S Janem Werichem se po své druhé emigraci setkal Jiří několikrát. Dobrými kamarády zůstali navždy, pravidelně si dopisovali až do Werichovy smrti v roce 1980.
Problémový soukromý život
Jiří Voskovec vedle své práce, která mu byla zálibou, vedl i bouřlivý soukromý život. Dohromady byl ženatý třikrát – poprvé s Francouzkou Madelaine Main, s tou se však rozvedl rok před svým návratem do Čech v roce 1946.
Voskovcovou druhou ženou byla americká divadelní herečka z Broadwaye, Anne Gerlette. Vztah s ní však začal ještě během Jiřího pobytu v USA, tedy v době, kdy byl stále ženatý s Madelaine. Český herec si touto komplikovanou situací přivodil psychické problémy a musel tak navštěvovat terapeuta.
Druhé manželství mu sice přineslo 2 adoptované dcery, ale skončilo smrtí jeho manželky v roce 1958. Poslední životní láskou Jiřího byla spisovatelka Christine McKeown. Ta stála po jeho boku až do smrti. Herec se do Prahy nikdy nevrátil.
Voskovec se ještě stihl objevit ve filmech The Iceman Cometh (1973) a romantickém dramatu Somewhere in Time (1980) s takovými hereckými esy jako Christopher Plummer či Christopher Reeve. Posledním filmem byl pro Jiřího western Barbarosa (1982), vydaný rok po hercově smrti.
Poslední rok života prožil ve slunné Kalifornii, kde podstoupil léčbu rakoviny plic. Smrt kamaráda Jana Wericha v roce 1980 nesl těžce. Voskovec tehdy řekl: „Jan zemřel a velká část mě zemřela s ním. Bylo by to břemeno k neutáhnutí, vláčet s sebou vlastní částečnou mrtvolu. Ten kus mě, který s Janem zemřel, je vyvážený kusem Jana, které ve mně dále žije. Alespoň na tu chvíli, co zde budou.“
Legenda jménem Jiří Voskovec zemřela jen o 8 měsíců později, přesně 1. července 1981 v městečku Pear Blossom v Kalifornii. Jeho pozůstatky jsou uloženy na Olšanském hřbitově v Praze. Voskovec byl jedním z nejúspěšnějších českých herců, kterým se úspěšně podařilo prosadit ve filmovém ráji, Hollywoodu.
