Práce byla pro Hitlera mimořádně náročná, a to zejména psychicky.
Adolf Hitler se do historie zapsal jako jeden z nejkrutějších diktátorů. Po jeho rozkazech zemřely miliony lidí a celá Evropa byla na dlouhá léta v troskách, avšak Hitler byl v soukromí mnohem vzdálenější k sebevědomému vůdci z pódií a tribun. Na pulty obchodů se zanedlouho dostane zajímavá kniha Living With Hitler: Accounts of Hitler's Household Staff by Herbert Dohring, Karl Krause, Anna Plaim and Kurt Kuch, která zachycuje svědectví a zápisky lidí žijících přímo u Hitlera v dobrých i špatných časech.
Nejde o žádné vojenské funkcionáře, ale o obyčejní zaměstnance Třetí říše. Jeden pracoval jako šéf sídla Berghof, další vykonával funkci komorníka a třetí zase pracovala jako pokojská. O nacistickém diktátorovi podávají světu zajímavé informace o tom, jak moc náladový a nepřizpůsobivý byl.
V roce 1936 veřejnost netušila, že měl Hitler přítelkyni. Diktátor vždy tvrdil, že je pro vůdce lepší zůstat bez ženy po svém boku, protože díky tomu zanechává fanynky plné nadšení a elánu. Eva Braunová navštívila Berghof ve zmíněném roce a od té doby platilo pravidlo, že o ní nikdo nesmí mluvit. Do sídla nemohl být přijat ani nový personál, protože by mohl příběh o přítelkyni prozradit. Herbert Dohring, manažer sídla, vzpomínal na to, jaký vztah panoval mezi Hitlerem a Braunovou.
Namísto romantických procházek a projevování citů spolu trávili minimální množství času. Nikdo je neviděl se líbat nebo držet se za ruce, ale udržovali spolu intimní život, protože měli ložnice spojené tajnými dveřmi. Před začátkem války nebyl jejich vztah ničím výjimečný a sblížili se až po jejím začátku. Přesto Eva prakticky nikdy nenavštěvovala Berlín v době, kdy tam byl Hitler. Nepřišla na velitelství a ani se neúčastnila oficiálních recepcí. Eva se přitom v minulosti pokoušela vícekrát spáchat sebevraždu.
Hitler však podle pracovníků v Berghof odevzdal své srdce před dlouhými lety vlastní neteři. Geli Raubal měla v sídle vlastní pokoj a lidé si všímali, že spolu s diktátorem tráví podezřele mnoho času. Tehdy se psal rok 1931. Jedna z pracovnic dokonce Hitlera nachytala s neteří na pohovce, kde se objímali, ale potichu zavřela dveře a odešla.
Geli však spáchala sebevraždu poté, co jí Hitler zakázal odejít do Vídně, a nešel ani na její pohřeb. O pár dní později jen potají zašel k jejímu hrobu. V roce 1940 našla pracovnice starou fotku Geli, ukázala ji Hitlerovi a on si ji nechal až do konce války. Eva Braunová přitom seděla ve svém pokoji jen pár metrů od nich.
Nacistický diktátor byl tvrdohlavý i při oblékání. Karl Krause se u něj zaměstnal jako komorník, ale Hitler ho pravidelně přiváděl na pokraj šílenství. Odmítal nosit nové oblečení, které mu Krause zajistil a neustále chodil ve zničených starých botách či kabátech.
Krause mu objednal i hnědé boty, aby je mohl sladit s bledšími outfity, avšak Hitler si vždy i tak oblékl černé boty. Stejně to fungovalo i u spodního prádla. Prý si ho občas Hitler převlékl i třikrát denně, jenže jindy nosil jednu prádlo tři dny bez přestávky. Jen velmi těžko se přizpůsoboval změnám, a tak sluhovi psali obyčejní Němci dopisy, aby se o diktátora postaral lépe, protože nosí staré a nechutné oděvy.
Posedlost sympatickými ženami diktátora neobcházela. Při sledování filmů či divadelních představení vždy trval na tom, aby ho s ženami seznámili a následně je pozval na čaj či koláč. Vždy chtěl poznávat hezké ženy, ale není známo, zda při setkáních doufal v osudovou lásku, nebo jen rád trávil čas v jejich společnosti. Při cestování autem měli občas členové posádky problém, protože Hitler neustále pozoroval ženy přes okno.
Pokud jedna z nich prošla kolem, okamžitě se otočil a posádka v auta se musela skrčit, aby mu nebránila ve výhledu. Přesto Hitler věřil, že ženy nemají v politice co hledat. Politika byla podle něj oblastí, která by měla patřit výhradně mužům, a tak měl Hitler vždy pocit, že je nad ženami trochu nadřazený.
