Druhá série navázala na první velmi slušně a v dobrém tempu.
Když Margaret Atwood vydávala v roce 1985 knihu Příběh služebnice, s největší pravděpodobností nepočítala s tím, že její děj bude v kurzu i o tři dekády později.
Její vhled do dystopické společnosti byl však natolik nadčasovým a znepokojivým materiálem, že se jej nedávno rozhodla streamovací služba Hulu zpracovat jako seriál.
V první sérii nám byla představena manželka a matka jednoho dítěte June (Elisabeth Moss), jejíž život proměnila revoluce, jenž proběhla ve Spojených státech.
Svět začala sužovat enormně se snižující plodnost, a tak v USA povstala revoluční skupina, která svrhla tamní vládu, na základech bývalého státu vystavěla novou společnost a státní útvar přejmenovala na Gileád.
V tomto totalitním celku vládne neustálý monitoring občanů, kteří však žijí jako v 18. století. Všichni se musí držet striktních pravidel a poslední hrstky plodných žen žijí jako sexuální otrokyně sloužící k plození dětí svým pánům.
June je jednou z nich. Jejímu manželovi se podařilo uprchnout, avšak její dcerku unesli a drží ji neznámo kde.
June, která je nyní přejmenována na Offred je zpupná, zapojuje se do aktivit odboje a v závěru první série vyvolá akt odporu, když spolu s dalšími služebnicemi odmítne ukamenovat svou přítelkyni.
Všechny jsou pak ve finální scéně odvezeny v černé dodávce neznámo kam.
Druhá série na příběh navazuje a rozvíjí jej nevídanými směry. A to doslova, neboť první sezóna se víceméně držela knižní předlohy, zatímco ta druhá už v jejích šlépějích nekráčí a vydává se vlastní neotřelou cestou.
A ta je krvavější, napínavější, výborně natočená, ale také repetitivní a v některých částech předvídatelná.
Druhá série byla pro mne přelomová, neboť jsem od ní čekal odpověď na otázku, zda je takovýto příběh vhodný k rozčtvrcení do několika sérií. Ve finále je to tak půl na půl.
Vůči první sérii je ta druhá velmi důstojným nástupcem, který zvýšil intenzitu, nabídl výbornou režii, krásný vizuál, skvělé herecké výkony, překvapivé twisty a přes pomalejší průběh bavil po celou dobu.
Zároveň se však nemohu ubránit špatnému dojmu, který ve mne vyvolalo finále, jenž sice mnoho dějových složek posunulo, ale ta hlavní zůstala víceméně stát na místě.
Z toho mám obavu zejména kvůli slovům showrunnera Bruce Millera, který se nechal slyšet, že Příběh služebnice by klidně mohl mít deset sérií. A já se bojím, aby to nedopadlo jako The Walking Dead, které pracuje se stále stejnými motivy pořád dokola.
Ale stejně tak je možné, že se mýlím a v příští sérii se dočkáme zvratů, které nás pohnou jiným směrem. Nicméně, vraťme se k průběhu druhé série.
Tentokrát jsme dostali třináct dílů. Jejich děj bych však zrychlil a nasoukal do původního desetidílného formátu. Příběhu služebnice nechybí plynulost, absentuje však dynamika, která by nám dávala najevo, že jsou věci pořád v pohybu, mění se a může se v každém momentě odehrát něco nečekaného.
Když jsme u toho, tak překvapivých momentů nabídla tato série požehnaně. Zejména pak v závěrečné epizodě.
Ačkoli k jedné konkrétní scéně s tetou Lydií mám výhrady, jelikož působila spíše jako nucený výbuch násilí, který sloužil spíše k naplnění požadavků diváků než jako logické vyústění děje (po emocionální stránce).
Několikrát jsem skutečně byl překvapen, zároveň se mi však se stejnou úspěšností podařilo několikrát rozklíčovat tajné intence postav nebo nadcházející zvraty.
Tak jako v první sérii, i v té druhé hraje prim vizuální složka a herecké výkony. Tentokrát bych na piedestal herectví vyzdvihl Yvonne Strahovski. Svoji roli ztvárnila precizně a ještě předčila svůj mrazivý výkon z první série.
Její postava je pro dění druhé série klíčová a dobře vykreslená. Stejně tak budete mít ještě intenzivnější vztah s June, poznáte více z její minulosti a lépe se vžijete do jejích pocitů.
A to i přesto, že děj poměrně rušivě přeskakuje do dění za hranice, kde pobývají Luke, Moira a Emily. Všechny nás samozřejmě zajímá i to, co se děje s nimi, ale úskoky k těmto vedlejším postavám mne vždy vytrhly z napětí.
Pokud se na druhou sérii zaměříme jako na celek, musím konstatovat, že se své role pokračovatelky výborně rozjetého seriálu ujala s přehledem.
Dočkali jsme se intenzivnější podívané, která se ale držela konceptu a byla dostatečně napínavá, aby mě bavila po všech 13 dílů. Všechny výborné aspekty jedničky zůstaly, některé byly utlumeny, některé naopak nabraly na síle, ale celkově jsem z vývoje epizod měl dobrý pocit.
Pochyby mám však z vývoje seriálu jako celku. Třetí série bude v tomto směru rozhodující a uvidíme, zda se tvůrci rozhodnout vydat cestou progresivního vývoje nebo se rozhodnout neustále opakovat funkční schéma. Doufám v první možnost. 8/10
