Kdysi bylo Aralské jezero čtvrtým největším na světě. Po zásahu Sovětů se však zmenšilo na méně než polovinu. Kazachstán se rozhodl ho zachránit.
Aralské jezero se rozprostírá na hranicích Kazachstánu a Uzbekistánu. Kdysi bylo 4. největším jezerem, ale kvůli megalomanskému sovětskému projektu téměř úplně vyschlo. Dnes dělá Kazachstán vše proto, aby přírodní unikát zachránil.
Ještě na počátku 50. let mělo jezero dva stálé přítoky vody. Jedním byla řeka Amurdarja a druhým Syrdarja. Ty do jezera prováděly vodu z pohoří Pamír a Ťan-šan. Díky nim se Aralské jezero rozrostlo do rozlohy 66 458 km². V současnosti jej tvoří několik oddělených jezer.
Kdysi se nazývalo i Aralské moře a voda v něm je slaná. Bylo jedním z hlavních zdrojů obživy a práce v oblasti, neboť se v něm nacházelo mnoho živočichů vhodných k rybolovu.
Jeho někdejší sláva však začala pomalu upadat v roce 1954. Sověti vybudovali na řekách odtokové kanály, které měly zásobovat vodou zemědělské oblasti zaměřené zejména na pěstování bavlny v pouštních lokalitách. Důsledkem toho bylo obrovská ekologická katastrofa.
Rozloha jezera se za 50 let zmenšila o více než o polovinu a v současnoti má už jen 30 000 km². Mezi lety 1966 až 1993 se hladina snížila o 16 metrů a pobřeží ustoupilo o 80 kilometrů. Kvůli příliš vysokému obsahu soli začaly vymírat ryby. Na území vznikla solná poušť, vítr sůl roznáší do prostředí, což ničí okolní plantáže.
Kromě toho jezero trpí i vysokým obsahem pesticidů ve vodě kvůli tomu, že řeky Amurdarja a Syrdarja protékají zemědělskými oblastmi.
Kazachstán se rozhodl, že se s alarmující situací nesmíří, a proto dal vystavět hráz kolem jezera měřící 17 kilometrů. Průtok vody do jezera se zvýšil i díky tomu, že se vláda rozhodla vyčistit kanály řeky Syrdarja, čímž je průtok vyšší a do jezera se dostává méně pesticidů.
Díky snaze Kazachstánu se vodní hladina zvýšila o 3,3 metru už po 7 měsících, i když odborníci její nárůst původně očekávali až do 10 let. „Neočekávali jsme tak velký tok vody, náš úspěch je zarážející,“ řekl Masood Ahmad, lídr týmu Světové banky, která pomáhá financovat záchranu jezera, pro BBC.
Díky zlepšení kvality vody se do jezera vrátily i ryby. V roce 2016 v něm bylo naloveno 7106 tun.
Přestože se severní strana, rozprostírající se na území Kazachstánu, pomalu probírá k životu, jižní stranu odborníci již dnes považují za ztracenou.
Uzbekistán klade mnohem vyšší důraz na zachování plantáží než na záchranu přírody. Očekává se, že jižní strana by mohla vyschnout už do 20 let. V roce 2009 zcela vyschla východní část jezera, kde zůstala pouze sůl, kterou vítr roznáší do ovzduší a zasoluje půdu.
