Nástěnka hanby nenažraných producentů.
Hollywoodská matematika je jednoduchá. Pokud něco vydělává, je třeba z toho vytěžit co nejvíce. Stáváme se tak svědky toho, že po úspěchu nějakého projektu následují pokračování. A velmi často se vyrábějí, dokud originál nepřijde i o zbytky své dobré pověsti.
Zažili jsme to už mnohokrát a mnohokrát to ještě zažijeme. V tomto článku se podíváme na 10 sequelů, které své série buď pohřbily, nebo způsobily to, že je fanoušci přestali mít rádi. Výběr je chronologický a začneme nejzářivějším příkladem tohoto nepříjemného rýžování.
1. Čelisti: Pomsta (Jaws: Revenge, režie: Joseph Sargent, 1987)
Když v roce 1975 předvedl Steven Spielberg své režisérské umění, vznikl jeden z nejzásadnějších titulů hollywoodské kinematografie.
Bílý žralok nastartoval vlnu blockbusterů, tematických žánrovek i vlnu nedůstojných pokračování, která téměř úplně zničila dobré jméno původního filmu.
A přitom dvojka ještě vypadala docela nadějně. Nebyl to sice žádný skvost, ale šlo aspoň o zručně natočený, napínavý a svižný monster movie.
Peklo však přišlo s trojkou. Ta se vezla na vlně znovuobjevení 3D a vypadalo to, že tvůrci nejvíce námahy vyplýtvali na stereoskopické atrakce. Vyloženě směšná triková stránka a nudný scénář pak dokonali dílo zkázy. Relativně slušný úspěch se však i přesto dostavil.
Hrobařem série se tak stal až čtvrtý díl. Velký bílý žralok se zde chce pomstít rodině náčelníka Brodyho a přeplouvá kvůli tomu půl oceánu. Ne, ten děj jsem si opravdu nevymyslel.
Film znamenal definitivní tečku za zbytečnými sequely geniálního originálu. Michael Caine se o něm vyjádřil ve smyslu, že ho sice nikdy neviděl, ale má velmi rád ten dům, který si za honorář koupil. A vypadá to, že podobně přemýšlel celý štáb.
2. Superman 4 (Superman IV: The Quest for Peace, režie: Sidney J. Furie, 1987)
Nástup Muže z oceli na filmová plátna je považován za první moderní komiksový film. Jeho natáčení však nebyla procházka růžovou zahradou a u dvojky se udála výměna režiséra. Problematické produkci tohoto kousku jsme se věnovali zde.
Supermanova dobrodružství nenabrala správný směr, což dokazovala už komediální trojka. Ale s trochou sebezapření se dala zhlédnout. To už ale neplatí o následující části.
Bizarní zápletka, nemotorně podané poselství a směšný vizuál působily na sérii jako kryptonit.
Těžko říct, kdo je na vině. Spoluproducent Christopher Reeve, scénáristé nebo nezkušený režisér? Možná všichni. Největší záhadou tak zůstává návrat Gena Hackmana jako Lexe Luthora. Vážně toto herecké eso nedokázalo odhadnout výsledek před podepisováním smlouvy?
Superman má prostě na pokračování svých příběhů smůlu. Stačí si připomenout nedávné BvS či Justice League. To poslední se do našeho výběru jen o chlup nedostalo.
3. Rocky V (režie: John G. Avilsen, 1990)
Příběh filadelfského amatérského boxera si získal srdce diváků po celém světě i uznání od Akademie v podobě tří Oscarů. Následovala čím dál absurdnější pokračování, která vyvrcholila maximálně přepálenou (ale i maximálně zábavnou) čtyřkou.
Tvůrci pochopili, že laťku již není kam posouvat, a tak se vrátili ke kořenům. Do režisérského křesla opět usedl tvůrce prvního dílu a Rocky se stal mentorem.
To, co vypadalo docela dobře na papíře, však byla ve výsledku pohroma. Komerční i umělecká. Bez vášně natočený kousek by raději všichni zúčastnění vymazali ze své filmografie a legendární série skončila. Tedy alespoň na určitou dobu.
Po šestnácti letech se Sly ke své nejslavnější roli ještě jednou vrátil a pověst série zachránil v nostalgickém Rocky Balboa. To, že italský hřebec může fungovat jako trenér, se nakonec ukázalo ve spin-offu s názvem Creed.
A všichni se těšíme na pokračování. Snad nedopadne jako neslavná pětka.
4. Robocop 3 (režie: Fred Dekker, 1993)
Paul Verhoeven svým hollywoodským debutem vytvořil skvělé akční sci-fi. Brutální, našlápnuté a navíc protkané chytlavou satirou.
Plánované béčko s divokým příběhem se později stalo klasikou, která velmi dobře odolává zubu času. Druhý díl se snažil na tuto poetiku navázat, ale příliš se mu to nepodařilo. Stále však jde o relativně slušný průměr.
To, co ale přišlo v zakončení trilogie, málokdo rozdýchal. Titulní hrdina změnil svého představitele a zabití jedné sympatické postavy byl scenáristický kopanec mezi nohy. Úplně nejhůře dopadla stylizace do dětského filmu.
Létající Robocop byl vážně přes čáru a ani zbytek filmu není eufemisticky řečeno zdařilý. Alex Murphy se tak přesunul do televize a moc vody tam rovněž nenamlel.
Pokusy o oživení tohoto kultu zde stále jsou (velmi slušný remake), ale pachuť ze zničené série doznívá velmi těžko. I po více než čtvrtstoletí.
5. Policajt v Beverly Hills 3 (Beverly Hills Cop 3, režie: John Landis, 1994)
Policajt v Beverly Hills se stal v roce 1984 na domácí půdě nejúspěšnějším filmem roku. Tento úspěch všechny překvapil. Producentské duo Simpson/Bruckheimer narazilo na zlatou žílu a z Eddieho Murphyho se stala obrovská hvězda.
Pokračování bylo logickou volbou a rovněž uspělo. Murphyho star power však nevydržela příliš dlouho a problematický výběr rolí jeho kredit podkopával. Když bylo zle, rozhodl se opět oživit svou nejpopulárnější postavu.
Ale nezdařilo se. Doba se změnila a napodobitelů stylu původního filmu bylo příliš. Návrat Axela Foleyho by tak k nim snadno zapadl. Tedy v případě, že by byl kvalitní. Ale není.
Murphy si opět pošpinil jméno a série se z tohoto šoku stále nevzpamatovala. Pokusy o oživení dopadají pořád neúspěšně a vypadá to tak, že nezdařená trojka zůstane už navždy posledním zářezem. Stále však věříme, že ta čtyřka přeci jen někdy přijde.
6. Batman a Robin (Batman and Robin, režie: Joel Schumachel, 1997)
Burtonův Batman je dosud fascinující komiksovkou a jedním z nejúspěšnějších filmů v portfoliu Warner Bros. Temná gotická atmosféra, geniální hudba a skvělý casting zaznamenaly ohromnou diváckou odezvu.
Po mírném zklamání s dvojkou se k sérii dostal Joel Schumacher. A překopal ji podle sebe. Jeho Batman byl přívětivější, přepálenější a komerčně mimořádně úspěšný. Tedy alespoň na první pokus. Po ohromném úspěchu Batman navždy byl Schumacher při chuti a za dva roky přišlo pokračování.
Mělo štědrý rozpočet a neuvěřitelné obsazení v čele s Georgem Clooneym, Umou Thurman a dokonce samotným Arnoldem Schwarzeneggerem. Navíc popularita série ukazovala, že půjde o obrovský hit. Co se mohlo pokazit? Ve zkratce – všechno.
Nešťastná stylizace, až příliš debilní příběh, zoufale nefunkční hlavní hrdina a v neposlední řadě bradavky na kostýmech.
Výsledný počin byl hanbou všech zúčastněných, a i když tržby nebyly nejhorší, série šla k ledu. Oživit se ji podařilo až s příchodem Christophera Nolana.
7. Mumie: Hrob dračího císaře
(The Mummy: Tomb of the Dragon Emperoror, režie: Rob Cohen, 2008)
Remake hororové klasiky nám udělal velkou radost. Štáb, od kterého to nikdo nečekal, vyprodukoval vynikající blockbuster a navíc obrovský komerční hit. Při pokračování se zachovala alespoň ta druhá zmíněná věc.
Od začátku však bylo jasné, že trojku podobný osud nečeká. Z obsazení se vytratila Rachel Weisz. Kariéra Brendana Frasera dostávala jednu ránu za druhou a režisér původních snímků Stephen Sommers točil raději jiné projekty (a královsky jimi pohořel). Nahradil ho Rob Cohen (Rychle a zběsile, Stealth nebo Alex Cross).
Třetí mumie dopadla podle očekávání špatně. Slabounký příběh, nulová chemie před kamerou a nudný výkon od lidí za kamerou. Universal se tak pokusil o restart. Najal si samotného Toma Cruise a nedávný výsledek si určitě pamatujete.
Mumie by se už asi křísit neměla.
8. Smrtonosná past: Opět v akci (A Good Day to Die Hard, režie: John Moore, 2013)
První Smrtonosná past je legendou. Udělala hvězdu z Bruce Willise, změnila směřování akčního filmu a vydělala slušné peníze.
Následovala ji dvě vynikající pokračování, ale původní koncept se pochopitelně měnil. Stále však šlo o velmi zdařilé kousky. Když akční žánr odevzdal štafetu komiksovkám, tak se dlouho zdálo, že s Johnem McClanem se už nesetkáme.
Producentům se však sérii zázrakem podařilo oživit velmi slušnou čtyřkou. Vypadalo to, že slavná série se rozběhne nanovo. To však nikdo nepočítal s tím, jak dopadne pokračování.
Scenárista Skip Woods pohnojil, co se dalo a ve svém trendu pokračoval i nadále. Jeho výtvor je překombinovaný, nepracuje s prvky Smrtonosné pasti a jde ve šlépějích béčkových akčňáků s nesmyslnými zápletkami.
Bruce Willis navíc působil na plátně znuděně a herecká posila Jai Courtney rozhodně nebyla adekvátní náhradou. Spíše naopak.
Bývalý tvůrce videoklipů John Moore sice dodal několik slušných akčních sekvencí, ale vedení příběhu a práci s herci nezvládl podobně jako mnohokrát předtím.
Skalní diváci byli z výsledku zděšeni a producenti opět spekulují, jak populární značku oživit. Já doufám, že od svých plánů upustí. A Good Day to Die Hard je totiž exemplárním příkladem toho, že legendy umírají pomalu, ale o to bolestivější.
9. Terminátor Genisys (Terminator: Genisys, režie: Alan Taylor, 2015)
První dvě části této ságy jsou nesmrtelnými klasikami a v případě dvojky jde dokonce absolutní vrchol akčního sci-fi. Třetí díl Vzpoura strojů byla ještě překvapivě velmi kvalitní zábavou s úžasně temným závěrem, ale pokus o restart se nevydařil komerčně ani kvalitativně. Nepomohl Christian Bale ani CGI cameo Arnieho.
To však producenty nezastavilo a pokusili se sérii opět oživit. Výsledkem bylo Genisys. Velmi špatně obsazený, ještě hůře napsaný a nudně zrežírovaný guláš.
Časové paradoxy nemohly dávat smysl ani samotným autorům, natož divákům. Namísto pocty se podařilo zničit příběhové oblouky prvních dvou částí. Jediné, co stálo za zmínku, byl starý a spolehlivý bývalý guvernér. Tržby byly slaboučké a fanoušci uraženi.
I přes toto fiasko série pokračuje, ale asi poprvé nikdo nehledí do budoucnosti s nadějí. A nepomáhá tomu ani návrat Lindy Hamilton a Jamese Camerona (alespoň) do pozice producenta.
10. Transformers: Poslední rytíř (Transformers: The Last Knight, režie: Michael Bay, 2017)
Pamatujete si na to, jakým byli první Transformers milým překvapením? Blockbuster se spielbergovskou atmosférou okouzlil nejedno chlapecké srdíčko. A bylo jedno, jestli mu bylo 12 nebo 30.
Při pokračováních se Bay utrhl z řetězu a to, co předváděl, způsobilo bolest hlavy nejednomu divákovi. I přesto, že tato série byla po finanční stránce úspěšná, režisér ztrácel míru, cit a i zdravý rozum.
To vše vyvrcholilo loni Posledním rytířem. Dva a půl hodinová prohlídka triků, megalomanských obrázků a infantility ztratila půdu pod nohama někdy kolem dvacáté minuty. Všechny ty úžasné řemeslné složky i sympatický výkon Anthonyho Hopkinse tedy přišly na zmar.
Paramount připravoval deset filmů, najal si scénáristy na vybudování vesmíru, ale po neuspokojivých výsledcích musejí reorganizovat své síly a uvidíme, jak to s touto reklamou na hračky dopadne.
Jistou naději nám dává překvapivě příjemná teaser na spin-off Bumblebee. Vypadá to však, že hlavní série bude vypadat úplně jinak. A Michael Bay se může konečně vrátit do normálního světa a opět točit filmy hodné jeho talentu (13 hodin i Pain and Gain ukazují, že na to stále má).
Těchto deset odstrašujících příkladů zdaleka nepokrylo všechny producentské přešlapy. Vzpomeňme si na Highlandera, Exorcistu, Psycho, Univerzálního vojáka, Vetřelce, Krokodýla Dundeeho, Critters nebo Sám Doma. Je toho prostě mnohem více.
Pokud byste měli zájem o pokračování, napište nám do diskuze.
