Když si dáš kokain: Jaké účinky a hrozby přináší nejpopulárnější droga bohatých?

Kokain v mozku zabraňuje dopaminu, aby normálně opouštěl nervová spojení. Tento neurotransmiter se tak hromadí mezi neurony a každý proces je mnohem rychlejší. Člověk tím pádem lépe vnímá a zpracovává informace.

Dopamin však následně na jiných místech chybí a mnohé mozkové funkce jsou na tom tím pádem výrazně hůře.

Mozek však dopaminové zácpy nemusí zvládat dobře, proto se někdy vyskytují i špatné panické stavy. „U predisponovaných jedinců jsou typické stavy úzkosti, paniky a obava o vlastní život.“

Když kokain přestane účinkovat, dopamin se najednou recykluje, a protože je ho obrovské množství, tělo má pocit, že ho má v hlavě najednou nedostatek. Automaticky tak vzniká nebezpečná chuť dát si další dávku.

Závislost je největším démonem

Právě kvůli vlivu kokainu na vylučování dopaminu se po několika dávkách vytváří závislost. Tělo se těžko vzpamatovává z přetlaků hormonů v hlavě a v případě opakovaného požívání (za sebou i odděleně) ztratí přehled nad tím, jak by mělo vyplavování dopaminu vlastně fungovat.

Jeho domnělý nedostatek bude hlava řešit touhou po dalších a dalších dávkách, a pokud se kokain do těla nedostane, výsledkem je kromě příšerné nálady i narušená rovnováha látek v hlavě. Začarovaný kruh, ze kterého se dokáží dostat jen ty nejsilnější osobnosti. Člověk potřebuje stále více kokainu, aby se dokázal cítit normálně.

 
V roce 2011 bylo kvůli kokainu hospitalizováno půl milionu Američanů

Za tisícovku se šňupe omítka

Zde však rizika nekončí. Pokud od svého dealera koupíš gram v plastovém sáčku, o látce v něm nic nevíš. Může jít o čistý kokain (s největší pravděpodobností to však nebude), ale také o kokain smíšený s kdejakým svinstvem od amfetaminových derivátů, podobných pervitinu, až po jedlou sodu. To jsou však stále ty lepší možnosti.

Některé zachyceny vzorky obsahovaly například miniaturní střípky skla, které dráždily nos pro lepší účinek. Nešlo však o laskavost výrobce, ale o snahu zakrýt neefektivitu kokainu, jehož mnohé částice byly vlastně mouka, omítka či jiný prášek.

Zničeny srdce či cévy, nepoužitelná játra či ledviny, rozklad zubů, neschopnost zpracovávat jídlo nebo vysoký tlak vedoucí k infarktu patří mezi běžné fyzické problémy způsobované kokainem. Rovněž deprese, apatie vůči okolí, totální dezorientace či dokonce ztráta paměti. Zní to extrémně, ale podobné problémy jsou běžné.

Co očekávat po požití?

Nejčastější formou je šňupání, tedy vdechnutí přes nos. Stav dorazí do pár vteřin až minut a s největší pravděpodobností ti bude špatně, protože tvůj mozek na některých místech ztrácí možnost dobře komunikovat. Chuť na zvracení či velkou potřebu jsou mezi nejběžnějšími.

Účinek trvá přibližně hodinu, pak přijde rychlé vzpamatování se a facka jako návrat do reality. Čistý kokain má zlepšovat smysly a kognitivní schopnosti. Lépe se soustředíš, vykonáváš různé úkoly, vnímáš svět a efektivněji pracuješ.

S největší pravděpodobností se ti však nikdy čistý kokain nepodaří koupit. Proto očekávej i jiné účinky, například pozitivní emoční výkony či lásku a empatii jako při extázi. Na druhou stranu, pokud do sebe kokain dostaneš na party, nejbližších 60 minut se z parketu nebudeš chtít odtrhnout.

Kokain vyvolává v těle tradiční drogové reakce. Doporučuje se hodně pít, mít plný žaludek a především sledovat si vlastní tep či pocení se.

Jelikož nevíš, co v prášku je, třeba počítat se vším. S možným přehřátím organismu, potenciální srdeční zástavou při velké námaze a podobně. Jde o opravdu nebezpečný hazard se životem, proto je třeba veškerou pozornost věnovat správnému fungování tělesných funkcí.

Je velmi snadné poznat člověka, který si šňupl. Napnuté svaly na obličeji, přemotivované a energické pohyby či reakce na okolí, intenzivně černé zornice (ne vždy rozšířené) nebo příliš velké sebevědomí.

Další den to není až tak špatné, pokud se překoná touha po dalších dávkách. S bolestí hlavy či horší náladou musíš počítat, mnohem horší problémy dokáží způsobit látky, kterými je kokain říznutý. V nejhorších případech jsou to sebevražedné sklony nejen ráno, ale už pár minut po skončení účinkování.

Od rostlinky k prášku

Jak jistě tušíš, kokain pochází z Kolumbie a dvou okolních států, Bolívie a Peru. Má to jednoduchý důvod, rostlinám se totiž daří nejlépe v ekosystému mezi deštnými pralesy a náhorními plošinami tamního pohoří Andy.

Listy rostliny se sbírají třikrát do roka. Po usušení jsou v laboratořích filtrovány a prostřednictvím chemických reakcí směšované do speciální pasty. Ta je následně vícekrát čištěná a přirozeným způsobem se z ní stane kokain.

S kokainem v Jižní Americe jsou spojeny obrovské občanské války. V byznysu se točí nepředstavitelné množství peněz, kvůli kterým si největší drogové kartely dokáží budovat armády lidí, které už léta přesvědčivě odolávají kolumbijskému vojsku.

Vraždy a miliardy

Nevyhovující lidé (často politici) bývají zavražděni a Kolumbie či problémové části Bolívie i Peru se již desetiletí zmítají v obrovských problémech. Nechybí vlastní vrtulníky, letadla či informační centra napojená přímo na vlády. Pokud jsi viděl Narcos, není to výmysl.

V laboratořích v tamní džungli stojí výroba a dovoz kilogramu kokainu asi 30 000 Kč, ten se následně menším dealerům prodává za přibližně 1,3 milionu Kč. Každý risk proto drogovým baronům stojí za to.

Jména jako Pablo Escobar či José Gacha z medellínského kartelu (už zničený CIA a kolumbijskou policií) jsou reálná. Pokud jsi ze seriálu pamatuješ bratry Ochoovy (v realitě mají jiná jména) a jejich společníka Pacha Herreru, jejich Cali Cartel funguje dodnes a ročně vydělá několik miliard dolarů.