Známý indický režisér byl v dobách své největší slávy považován za dalšího Spielberga, vše ale nakonec změnily kvalitativní výkyvy a přehnaná sebedůvěra.
„Na mých příbězích miluji, že jsou vícevrstvé a mohu k nim přistupovat z různých úhlů. Skutečnou emocionální motivaci filmu tak pochopíte až na samém konci.“
M. Night Shyamalan si vždy šel svou vlastní cestou a během kariérního vrcholu byl často označován za mistra napětí, druhého Stevena Spielberga a jednoho z nejuznávanějších filmových tvůrců. Provázely ho však i kvalitativní výkyvy, a tak jsme se u příležitosti nedávné premiéry jeho novinky Glass (naše recenze zde) rozhodli, že se jeho kariéře podíváme na zoubek.
Tento režisér, scénárista, producent a herec se narodil jako Manoj Nelliyattu Shyamalan v malém indickém městečku Mahé 6. srpna 1970. Jeho rodiče byli uznávaní doktoři (otec Nellie byl neurolog a matka Jayalakshmi gynekoložka) a když bylo Manojovi pouhých 6 týdnů, přestěhovali se do Spojených států, konkrétně do Penn Valley, bohatého předměstí státu Pensylvánie.
M. Night Shyamalan a Bruce Willis na natáčení Šestého smyslu
Ve věku osmi let dostal svou první videokameru a už od té doby projevoval touhu stát se filmařem. Jeho otec byl sice proti a chtěl, aby Manoj pokračoval v rodinné tradici a studoval medicínu, matka ho však podporovala a pomáhala mu v naplnění snu, což nakonec přineslo kýžené ovoce. Shyamalan (už tehdy byl velkým fanouškem Spielberga) měl totiž jako 17letý natočeno 45 vlastních filmů.
Zajímavostí je, že každé DVD vydání jeho pozdějších filmů (počínaje snímkem The Sixth Sense a s výjimkou Lady in the Water) obsahovalo scénu z jednoho z těchto dětských filmů. Podle Shyamalana to má reprezentovat jeho první pokusy na stejném druhu filmu. Ale neštítil se ani studia. Po několika soukromých školách v Pensylvánii vedly jeho kroky do rušného New Yorku, kde se v roce 1992 stal absolventem na University Tisch School of the Arts.
Bylo to právě během newyorského studia, kdy přijal své prostřední jméno „Night“, které je pro něj typické dodnes. V roce 1992 zároveň představil svůj první celovečerní film Praying with Anger. Toto semi-autobiografické drama si sám napsal, produkoval a také si v něm zahrál, přičemž se ve svých dalších filmech často objevoval v menších roličkách. Peníze na Praying with Anger si půjčil od rodiny a přátel. Prorazit se pokoušel i v roce 1998, kdy mělo premiéru jeho rodinné komediální drama Wide Awake.
Joseph Cross ve filmu Wide Awake (1998)
Shyamalan napsal scénář už v roce 1991 a film byl hotový o 4 roky později, ale vydání se dočkal až v roce 1998. Snímek finančně a kvalitativně příliš neohromil, ale kýžený úspěch na sebe nenechal dlouho čekat. Pecku Šestý smysl z roku 1999 totiž určitě nemusíme nikomu představovat. A zároveň je nemožné mluvit o Shyamalanově kariéře bez zmínky o díle, které mu otevřelo cestu ke slávě.
Mysteriózní thriller kombinoval realistický přístup se strašidelnou atmosférou, Haley Joel Osment spolu s Brucem Willisem předvedli famózní herecké výkony a třešničkou na dortu bylo 6 oscarových nominací (včetně dvou pro Shyamalana za režii a scénář). Když se ale zmíní Šestý smysl, pravděpodobně každého ihned napadne závěrečný twist, který v době premiéry neuvěřitelně šokoval. A byly to právě nečekané dějové zvraty a pomalé tempo vyprávění, které se později staly režisérovými rozpoznávacími znaky.
Shyamalan svůj talent potvrdil už o rok později, když opět spojil své síly se studiem Disney, které si po úspěchu Šestého smyslu (po Star Wars: Episode I to byl druhý nejúspěšnější film roku) zakoupilo práva na jeho další film za 5 milionů a dalo mu dalších 5 za režii, což z něj udělalo nejlépe placeného scenáristu Hollywoodu). Znovu povolal do svých služeb Bruce Willise a přinesl do kin mistrovské dílo s názvem Vyvolený.
Samuel L. Jackson a Bruce Willis vo filme Vyvolený (2000)
To v době premiéry nemělo jednoznačně kladné ohlasy a stalo se kultovním až časem, ale režisér opět dokázal, že zvládá originální příběhy a v době, kdy byly komiksovky teprve v plenkách, představil svou vlastní verzi superhrdinského příběhu. I tentokrát šlo o pomalu převyprávěné, neuvěřitelně atmosférické a realisticky podané dílo, které je ale po příběhové stránce výrazně jiné než Šestý smysl. Talentovaný Ind tak všem ukázal, že má své postupy a dokáže je aplikovat na různé žánry.
Samozřejmě ani ve Vyvoleném si neodpustil závěrečný twist. Ten však neměl za cíl šokovat, ale výborně doplnit příběhová témata i ústřední rysy některých postav. I když je pravdou, že ve své době tento twist diváky rozděloval. Jméno režiséra bylo dokonce zmiňované i v souvislosti se snímkem Harry Potter a Kámen mudrců, ale v té době se ještě věnoval Vyvolenému. Později však prozradil, že by rád zrežíroval jeden z posledních dvou filmů ze světa Harryho Pottera.
Jak už ale víme, nakonec nenatočil ani jeden z nich. Na radu přišlo Znamení a příběh o muži (Mel Gibson), kterého smrt ženy a události spojené s tajemnými kruhy v obilí donutí opět přehodnotit vztah k Bohu. Znamení bylo navíc finančním i kritickým úspěchem a mistr napětí byl považován za jednu z nejuznávanějších filmových osobností. Nevyhnul se ale více kontroverzím.
M. Night Shyamalan ve filmu Znamení (2002)
Shyamalan totiž například v roce 2003 čelil žalobě ze strany scenáristy Roberta McIlhinneyho z Pensylvánie, kterému vadilo, že jeho nepublikovaný scénář Lord of the Barrens: The Jersey Devil se nápadně podobá filmu Znamení. Studio Disney a Shyamalanova produkční společnost Blinding Edge však vydaly prohlášení, které označujíe McIlhinneyho tvrzení za bezvýznamné.
Po Znameních ale přišlo jeho první výraznější zakopnutí. O skutečnosti, že kdysi úžasný vypravěč příběhů začal ztrácet páru, se sice mluvilo již v době jeho předchozího díla, ale s příchodem snímku The Village (Vesnice) v tom měli mnozí fanoušci jasno. Shodli se, že Shyamalan už nepoužívá twisty pro potřeby svých příběhů, ale schválně, aby zakryl nedokonalosti v jejich průběhu. Dokonce byla na světě další žaloba, a to tentokrát od autorky Margaret Peterson Haddix.
Ta tvrdila, že The Village sdílí hned několik podobností s jejím young adult románem Running Out of Time. Ale podobně jako v případě McIlhinneyho, i tento případ byl soudem zamítnut. Žaloba však nebyla jediným problémem, se kterým se snímek potýkal. Studio totiž Vesnici promovali jako čistý horor, protože přesně to lidé od Shyamalana chtěli. Mnoho diváků tak klamavá reklama rozzlobila, což se podepsalo i na špatných reakcích a hlavně propadech v rámci tržeb.
M. Night Shyamalan a Bryce Dallas Howard na natáčení The Village
Mezi lidmi také začaly kolovat pochybnosti o tom, zda Shyamalan ještě vůbec dokáže vymýšlet originální příběhy. Naneštěstí, jeho filmy z nadcházející dekády pouze potvrdily skutečnost, že kdysi oslavovaný režisér již není tím, čím býval. Potvrzuje to i komplikovaný vznik jeho fantasy Lady in the Water. Snímek mělo jako v předchozích 4 případech znovu zastřešit studio Disney, problém ale nastal v momentě, kdy Nina Jacobson a předseda Dick Cook vyjádřili pochybnosti o příběhu a chtěli po Shyamalanovi, aby ho přepsal.
To však režiséra natolik rozzuřilo, že se na Disney vykašlal a odešel do Warner Bros., kde mu projekt zafinancovali v takovém stavu, v jakém byl. Shyamalan dokonce prohlásil, že v Disney si už necení individualismus, což jen odráželo příliš velké ego režiséra, který sám sebe často označoval za génia. A aby toho nebylo málo, tyto události nakonec vedly autora Michaela Bambergera k napsání knihy The Man Who Heard Voices: Or, How M. Night Shyamalan Risked His Career on a Fairy Tale.
Byl to právě snímek Lady in the Water, kvůli kterému režisér definitivně spadl na dno. A přestože si Vesnice a Dáma ve vodě ještě své fanoušky jakžtakž našli, čemuž jistě dopomohla i famózní hudba režisérova častého spolupracovníka Jamese Newtona Howarda, jeho další tragické počiny jako The Happening, The Last Airbender a After Earth už nenáviděli snad všichni.
Zooey Deschanel a Mark Wahlberg ve filmu The Happening (2008)
Obrovským paradoxem ale je, že i když snímky The Happening a The Last Airbender drtilo obrovské množství negativních recenzí, oba snímky dokázaly vydělat poměrně slušné peníze. Problémy se jim ale nevyhnuly, zvláště prvnímu jmenovanému. Shyamalan totiž po Lady in the Water napsal scénář pro projekt The Green Effect, který následné nabízel různým studiím. Příběh se točil okolo vzpoury fauny a flóry proti lidem, přičemž to celé mělo souviset s mimozemskou invazí.
Až na 20th Century Fox ale žádné ze studií neprojevilo zájem. Háček byl v tom, že Shyamalan musel příběh značně přepisovat, a tak nakonec vzniklo The Happening. Před příchodem sci-fi After Earth byla na tom režisérova pověst dokonce až tak špatně, že studio Sony na začátku reklamní kampaně ani neuvádělo jeho jméno. Shyamalan se však nevzdal a v roce 2015 se konečně dočkal mírného návratu na výsluní, když tajně natočil zdařilý nízkorozpočtový horor The Visit.
Zde kombinoval prvky found footage s lidským dramatem a z příběhu bylo cítit jeho starší tvorbu. Přidal dokonce i twist, který tomu celému dával smysl. The Visit by se dalo považovat za poměrně dobrý kritický i finanční úspěch, ale ten pravý comeback ještě nebyl tak docela dokonaný. Dočkali jsme se ho až s premiérou thrilleru Rozpolcený v roce 2017, kdy všem fanouškům v kinech padaly čelisti. Jak už jistě víš, v závěrečných sekundách filmu bylo odhaleno, že Shyamalan po více než 16 letech natočil pokračování Vyvoleného, což absolutně nikdo nečekal.
M. Night Shyamalan a James McAvoy na natáčení Rozpolceného
Nejenže závěrečný twist zpětně dodal celému příběhu skvělé pozadí a hlubší význam, ale režisér si navíc splnil to, co plánoval už roky dozadu, a tedy vytvoření rozšířeného univerza kolem Vyvoleného. Když už tedy uběhl nějaký čas po premiéře Rozpolceného a každý věděl, která vlastně bije, Shyamalan začal prozrazovat více informací o pozadí Vyvoleného a neuskutečněných plánech s ním.
Na Indovi bylo vidět, že tento svět realisticky zobrazených superhrdinů a superpadouchů miluje, a tak se očekávalo, že po Rozpolceném přijde ještě něco dalšího. A tím se dostáváme do současnosti, k mimořádně očekávanému snímku Glass, který si už několik dní můžeš vychutnávat i v našich kinech. V tomto případě se ale návrat ke kořenům nekonal, přičemž ze snímku se stalo první velké zklamání roku 2019 a další pád zvedajícího se tvůrce.
Jeho novince je nejčastěji vyčítán nudný příběh, nezajímavá technická stránka, častá absence logiky i napětí, nesmyslné twisty či motání se kolem superhrdinských témat, které již nestrhnou tak, jak tomu bylo v případě dnes už kultovního Vyvoleného. Zdá se však, že po snímcích jako The Happening či The Last Airbender opět půjde o případ, kdy Shyamalanův film dokáže vydělat i přes negativní recenze.
Samuel L. Jackson, James McAvoy a Bruce Willis ve filmu Glass (2019)
Je jasné, že indický režisér má stále své věrné fanoušky (osobně se k nim řadím také, i když nejsem jeden z těch, kteří by ho slepě obhajovali za každých okolností), ale i ti si už musí uvědomovat jeho kvalitativní nekonzistentnost. Proč ale jeho kariéra vypadá jako jízda na bláznivé horské dráze? Být dlouhodobě spolehlivým režisérem a vypravěčem příběhů je bezpochyby nesmírně náročné, a to o to více, když má tvůrce nad svým dílem totální kreativní kontrolu.
Shyamalan si totiž všechny své filmy sám napsal, zrežíroval a v drtivé většina i produkoval, což může být skutečným důvodem jeho kvalitativních výkyvů. Stále umí vytvořit skvělou atmosféru, tvořit originální příběhy a dodat prvotřídní režii, možná je však problém v tom, že se často spoléhá sám na sebe a nenechá si napsat scénář někým jiným. Jednoduše vedle něj není nikdo, kdo by mu do toho „kecal“. Někdo, kdo by ho jednou za čas usměrnil a poradil mu.
Strmé pády a rozdíly v kvalitách filmů však můžeme klidně připisovat i jeho velkému egu, na němž se dozajista podepsaly i brzké kariérní úspěchy. Sláva mu stoupla do hlavy, začal pro sebe ve filmech psát stále významnější role a byl příliš sebevědomý na to, aby dokázal uznat své selhání. A přestože nad ním po Glass už mnozí definitivně zlomili hůl, já si ho budu díky jeho starším dílům cenit i nadále a určitě budu zvědavý na ty nadcházející. Přestože kvalitám svých nejslavnějších počinů se již pravděpodobně nepřiblíží.
Bruce Willis a M. Night Shyamalan na natáčení Glass
Ale když se už na vrchol jednou vrátit dokázal, proč by to nemohl zopakovat znovu? M. Night Shyamalan si vzal za ženu Bhavnu Vaswani, studentku New York University Tisch School of the Art, se kterou vychovávají 3 dcery. Vede produkční společnost Blinding Edge Pictures s Ashwin Rajan a v průběhu své kariéry dozajista přispěl k tomu, že si filmový svět začal více všímat nových talentů. Zmiňme například Haleyho Joela Osmenta, Abigail Breslin, Bryce Dallas Howard či Anyu Taylor-Joy.
M. Night momentálně pracuje na dosud nepojmenovaném, psychologickém seriálovém thrilleru pro Apple a potom by se měl vrhnout na mysteriózní drama s názvem Labor of Love, ke kterému napsal scénář před lety. Snad mu tedy oba projekty vyjdou na jednotku a my si budeme moci opět s nadšením říci, že Shyamalan je zpět.
Co si myslíš o Shyamalanově kariéře ty? A bereš jeho novinku Glass jako další kariérní propad? Určitě se s námi poděl o tvůj názor v komentářích.
