Pokud se nic nezmění, může to být náš konec.
Planeta Země v posledních dekádách zažívá masivní vymírání druhů. Podle odhadu vědců každých 24 hodin vymře 200 druhů rostlin či zvířat. A katem je člověk. Za soužití s námi zaplatily nejvyšší cenu miliardy zvířat a spolu s naší nekončící expanzí nebude končit ani postupné a konečné vyhubení všeho živého.
Nejnovější studie publikovaná ve vědeckém magazínu Biological Conservation dokonce předpovídá, že při zachování současných stavů vymře všechen hmyz.
O tom, že hmyzu rapidně ubývá, se začalo šířeji diskutovat až v minulém roce. Není totiž příliš snadné měřit stavy takto drobných živočichů. Nicméně, všechna dostupná měření ukázala, že hmyzu je rok od roku méně a méně.
I proto se Sánchez-Bayo s Krisem Wyckhuysem z čínské akademie zemědělských věd v Pekingu pustili do analýzy 73 vědeckých studií, které se tomuto tématu věnují. Výsledek šokoval vědeckou obec.
Podle analýzy každoročně zmizí 2,5 % z celkového objemu hmyzu na planetě. S takovou prognózou můžeme počítat, že za deset let bude hmyzu o čtvrtinu méně, za 50 let polovina a za 100 let nebude žádný.
Důvodů, proč by nás tento problém měl zajímat a proč bychom jej měli řešit, je hned několik. V první řadě by vymření hmyzu znamenalo enviromentální kolaps. Spolu s hmyzem by vymřela i zvěř, která se jím živí. Lidstvo by ztratilo i přirozený zdroj opylování, kvůli čemuž by začaly hynout rostliny. Následovala by i podstatná část lidstva.
A jak jsme se do tak krizové situace dostali? Prvním a největším problémem je přelidnění. Je nás zkrátka příliš a naše spotřeba roste neuvěřitelným způsobem. Z toho důvodu se stále rozpínáme a musíme užívat pesticidy, abychom měli úrodu pro všechny. Přelidněná města, automobilová doprava a továrny způsobují znečištění ovzduší a klimatické změny tak rychlé, že se jim nemůže řada druhů přizpůsobit.
Hmyz mizí osmkrát rychleji než savci, ptáci a plazi a všechno živé na Zemi ustupuje. Jediný druh, kterému se masivně daří, je Homo Sapiens.
Podle vědců je hlavním zabijákem intenzivní zemědělství. Lidé kácejí stromy, pálí keře a na místech původní zeleně vytváří obrovské rovné lány ošetřené pesticidy, kvůli nimž v nich nic nežije. Největším problémem je užívání nové třídy insekticidů v posledních 20 letech, které půdu sterilizují a zabíjí v ní i všechny larvy. Chemikálie v půdě zůstávají i poté, co přestane být obdělávána. Hmyz ale mizí i v oblastech, kde zemědělství není příliš rozvinuté, a to vlivem globálního oteplování. Příkladem budiž Portoriko, kde za posledních 35 let zmizelo 98 procent pozemního hmyzu.
Co s tím? Abychom zachránili přírodu a sami sebe, musíme radikálně změnit způsob, jakým produkujeme potraviny. Lokální zemědělství hmyzu tolik neškodí, stejně tak jako lokální farmy tolik neznečišťují životní prostředí. Problémem jsou obří koncerny na zpracování dobytka a velké zemědělské firmy, které půdu jen drancují a nestarají se o její pozdější využití.
