Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Likvidátora žijícího na Slovensku, Sergeje Rezničenka, jsme se zeptali na jeho názor na seriál Černobyl.
Před pár dny jsme v Sečovcích navštívili jediného likvidátora Černobylu, Sergeje Rezničenka, který žije na území Slovenska. Jelikož si seriál Černobyl po celém světě získal obrovskou popularitu, nemohla chybět ani otázka, zda pan Rezničenko seriál také sleduje.
Přestože jemu a celé jeho rodině tragédie v Černobylu zničila zdraví, seriál před naším setkáním zhlédl a byl více než skeptický. „Je to úplná blbosť,“ začal takto nelichotivě mluvit o momentálně nejlépe hodnoceném seriálu na IMDb.
„Bolo mi na zvracanie z toho seriálu. Aj keď si myslím, že v skutočnosti to bolo trochu inak, stále to vyvolávalo bolestivé spomienky,“ říká Sergej, který se rozhodl ho celý zhlédnout navzdory nepohodlí, které v něm seriál vyvolával.
Je sice pravda, že mnoho věcí zobrazených v seriálu se odehrálo těsně po výbuchu reaktoru a pan Rezničenko byl jako likvidátor povolán až v září 1986, a proto se nemůže vyjádřit ke všemu, ale z jeho svědectví jsme vybrali tři události, které zažil na vlastní kůži .
Nebylo to tak však stále. V seriálu bylo ukázáno, jak likvidátoři pijí vodku, aby odbourali stres z těžkých prací a připravili se na zabíjení domácích mazlíčků, kteří museli zůstat v radioaktivní oblasti po evakuaci města.
Ve skutečnosti se likvidátorům na počátku vodka dávala, ale prý proto, že by měla pročistit štítnou žlázu od radiace. Instrukce byly jasné, deci vodky každé dvě hodiny, které člověk stráví v zakázané oblasti.
Podle Sergeje se však situace brzy vymkla z rukou. „Vodičom dávali poldeci a robotníkom deci. No nikomu tak málo alkoholu nestačilo, dali si vždy viacej a čoskoro nemohli vôbec pracovať, nieto ešte šoférovať. Keď som tam bol, alkohol bol prísne zakázaný a boli sme kontrolovaní, či naozaj nepijeme. Neviem, čo sa však čudovali. Chlapi už začínali mať veľké bolesti a pri nedostatočnej lekárskej starostlivosti im to vodka aspoň trochu uľahčila.“
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemknutí?
Jak byla upravená scéna s padajícím vrtulníkem;
proč likvidátoři jako Sergej domácí miláčky nestříleli;
jak často dopadli likvidátoři, kteří měli obrovské bolesti;
Jak nám Sergej v předešlém rozhovoru řekl, zákaz alkoholu některým likvidátorům nepomohl. Po příchodu ze zóny se pomocí alkoholu vypořádali se svými zdravotními potížemi a nesplněnými sliby od velitelů z komunistické strany o tom, jak se o ně stát postará. Ti, co to nevydrželi, si nakonec sáhli na život a ukončili své trápení.
Přežili válku v Afghánistánu, ale v říjnu zemřeli v Černobylu
Sergej byl jako likvidátor povolán v září a v říjnu se kvůli zachycení o jeřáb zhroutila helikoptéra. Proto je scéna, která se odehrála v první epizodě, kde helikoptéra pár hodin po výbuchu reaktoru zmizí v oblaku černého kouře a za několik sekund se zhroutí do reaktoru, vymyšlená.
„Žiadny čierny dym sa z reaktora nevyparoval, čiže to vôbec nebolo tak, že by ich radiácia omámila a zabila. Boli to všetko dôstojníci, ktorí sa vrátili z vojny v Afganistane, kde zažili neuveriteľné zverstvá a prežili to. Prišli odtiaľ pomáhať do Černobyľu, zasekla sa im vrtuľa v žeriave a všetci do jedného zomreli. Hrozná tragédia.“
Likvidátoři zvířata krmili, nestříleli je
Ne že by seriál Černobyl nebyl dostatečně pochmurný sám o sobě, ale asi nejsmutnější epizodou pro všechny milovníky zvířat bylo odstřelování dobytku a domácích mazlíčků, kteří zůstali opuštění v zasažené oblasti.
Podle Sergeje se něco takového nikdy nestalo a scény byly vymyšlené. Některá zvířata se totiž opravdu odstřelovala, ale určitě se to nestalo v obytných zónách. Žádná zvířata tam totiž už nebyla, protože dávno utekla.
On sám jezdil každý den uvnitř 30kilometrové zakázané zóny a téměř nikdy na žádné zvíře nenatrefil. Z lesní zvěře prý viděl jen jednoho jelena, který krvácel z nosu, ale měl zakázáno ho zastřelit. Na stanici, kde v noci přespávali, však měli i psa, několik koček, kachen a holubů.
O všechna z nich se starali, dávali jim zbytky jídla a nikoho z nich ani nenapadlo je zabíjet, přestože se chovala zvláštně. Všechna zvířata se totiž navzájem akceptoval, a dokonce jedla z jedné misky.
Seriál Chernobyl z pohľadu likvidátora: Vodka bola v zóne zakázaná a zvieratá sme kŕmili, nestrieľali sme ich Zdroj: Karin Filkászová/REFRESHER
Sergej vzpomíná i na to, jak se na tržišti po katastrofě objevili obrovští kapři a sumci, kteří očividně pocházeli z Černobylu. „Okolo zóny bolo zakázané chytať ryby, no našli sa aj výnimky, ktoré chceli rýchlo zarobiť. Keď sme sa ich potom na trhu pýtali, prečo sú ich ryby také veľké, povedali nám, že len preto, lebo sú prekŕmené. Radiácia sa usadila v spodnej vode, a preto sa niet divu, prečo sú tie ryby také obrovské. Nikdy by som sa ich ani nedotkol, no aj dnes ich tam nelegálne predávajú.“
Podle Sergejových slov se dodnes účinek radiace na tato zvířata zkoumá, a proto je zakázáno je střílet. Není se čemu divit, protože i samotného Sergeje a jeho syny zkoumali. Ti se zkoumat nechali, protože v té době chtěli odpovědi na své zdravotní problémy, kterých se bohužel tak brzy během komunistického režimu nedočkali.
