When They See Us je zdrcujícím příběhem zobrazujícím skutečné události staré 30 let.
V dubnu roku 1989 našli v parku znásilněnou a zbitou běžkyni, která jen tak tak přežila. Policie v tentýž večer zadržela několik černošských mladistvých za výtržnictví a ublížení na zdraví. V dalších dnech si podle výpovědí přivedli na stanici další děti. Pět z nich dostali do výslechových místností a pod nátlakem, jak fyzickým, tak psychickým, je donutili přiznat se k ublížení na zdraví a znásilnění mladé bělošky. A i když je to součást historie, je možné, že nevíš, co se dělo dál.
I proto ti více z děje neřeknu. Nakonec, When They See Us je 4dílným miniseriálem, který ti nezabere více než 5 hodin. Po skončení určitě nebudeš litovat investovaného času a zřejmě tě naláká i téměř hodinový rozhovor s herci a Oprah Winfrey. První dvě epizody se zaměřují na mladistvé verze 5 odsouzených a jejich rodiče. Ty ztvárnila pětice nadějných dětských herců, kteří se dokázali vžít do role odsouzených a prodali jejich emoce zcela uvěřitelně.
No a pak tu máme dospělé obsazení. Tomu kraluje Michael K. Williams (znát ho můžeš hlavně z The Wire). Vystupuje jako otec jednoho z chlapců, kterému v podstatě sám zničil život, za což ho jeho syn nenávidí dodnes.
Případ Central Park Five dnes díky seriálu znovu rezonuje světem a hlavně USA, kde už začaly padat i první hlavy. Sociální a politický dopad znovuotevření tohoto případu vrhá velmi ošklivé světlo i na mnoho vysokých činitelů. Jednoho hlavního z nich uhádneš hned během sledování.
Já osobně jsem však měl pocit, že seriál naplno nevyužil možnost ukázat, jak občana v USA, ať už je vinen, nebo ne, ovlivňuje tamní právní systém. Ať už je to justice nebo přímo vězeňský systém či jiné nápravně výchovné zařízení, každého z nich to poznamená na celý život. A to nejen psychicky či fyzicky. Seriál se jemně opírá i o to, co čeká propuštěného z basy a jaké náročné to má z hlediska uplatnění se v jakékoliv práci.
Stačí, pokud jste odsouzeným zločincem. Je zcela jedno, zda jste vinen, nebo ne, zda k tobě byl stát či soud spravedlivý. Je velká pravděpodobnost, že se znovu dostaneš za mříže, oč v USA věznicím i jde (více se o tom dozvíš v dokumentu od samotné režisérky s názvem 13th).
Podobně na mě působilo i zobrazení života po návratu z vězení z lidského hlediska. Seriál to načrtnul, ale uměl bych si představit, že by šel více do hloubky a ukázal tak více z toho, co si prožívají oběti amerického soudního systému a jejich rodiny (podobně, jako tomu bylo v Night Of).
Vzhledem k počtu epizod a jejich délce se nikdy nezačneš nudit. Příběh je přímočarý, snaží se zkracovat nudné pasáže, ale bohužel tak ani nemáme dostatečné množství času seznámit se s jednotlivými chlapci. Možná to však tak bylo i lepší, kdyby se náhodou měla ztratit pravda o jejich osobnostech. Nakonec, jde o dramatický seriál a nikde není napsáno, že se to všechno takto opravdu odehrálo.
Tempo je tak více než slušné a divák se tak nedočká žádné vaty. Buď se prohlubuje vztah diváka s postavami, nebo se soupeří v soudní síni či přímo ve vězení. A právě na to se čeká až do 4. epizody. První tři jaksi zapomínají na pátého chlapce, Koreyho Wise. Tomu zničila život kromě policie i jeho dobrosrdečnost, o čemž ti již však více řekne seriál.
Celá 4. epizoda se věnuje právě jemu a jeho boji s celým světem, který se mu postavil zády. Koreyho odsoudili jako 16letého, na rozdíl od ostatních však musel vzhledem k závažnosti svého přečinu nastoupit do vězení pro zletilé. A protože byl odsouzen za znásilnění a útok na ženu, umíš si představit, co ho tam čekalo, a to už jako chlapce.
Koreyho hrál v jeho dětských, ale i dospělých letech úžasný Jharrel Jerome. Dokonale zachytil jeho dětskou nevinnost, strach, nevědomost a chování. Následně se přepnul do stavu, kdy musel jako dospělý čelit velkým životním změnám také musel zobrazit jeho dospívání za mřížemi, z nichž dlouhá léta strávil na samotkách v různých věznicích. Nejednou byl v ohrožení života a málokrát zažil během těch let světlé momenty.
Odtržen od všech přátel a rodiny odmítal přiznat vinu a nadále bojoval se systémem, který mu zničil život. Jeho příběh a osud je nanejvýš depresivní a zdrcující, stejně jako většina epizody 4. Mladý herec Jharrel dokázal vyjádřit Koreyho emoce a stav mysli zcela dokonale, což přiznal sám Korey a herce nesmírně chválil. Talent z Moonlightu snad prorazí i jinde. Jsem si jist, že o něm ještě uslyšíme.
When They See Us je zdrcujícím příběhem podle skutečných událostí, který zobrazuje nezasloužené utrpení dětí z minoritních ras v USA. To, čemu čelily v soudní síni, na policejní stanici a nakonec i ve výchovně nápravných institucích, jim změnilo a prakticky zničilo životy. Díky minisérii od Avy Duvernay se však jejich tragický příběh se „šťastným“ koncem může dostat mezi všechny lidi na světě. A zase jednou se tak zejména v USA mluví o tamních podmínkách a práci policejních složek.
Seriálu uděluji osm a půl bodu z deseti a pevně věřím, že si na něj najdeš čas. A pokud se stydíš plakat před kámošema/rodinou/přítelkyní, raději si to pusť sám a během 4. epizody si připrav kapesníky.
PS: V pěkném světle se zde ukázal i Trump, ale to asi nikoho nepřekvapí.
