Co by bylo, kdyby...?
Byl to Sam Raimi, režisér hororovo-komediální ságy Evil Dead, kterému můžeme ve velké míře vděčit za to, že jsou dnes komiksové filmy tak populární. Právě on přinesl na stříbrná plátna Spider-Mana, který byl vtipný, akční, dojemný, dobře zahraný a filmařsky zdařilý. Jeho trilogii většina lidí hodnotí v pořadí: skvělá dvojka, super jednička a... trochu nezdařená trojka. Málokdo však ví, že měla být i čtyřka.
Tobey Maguire byl dobrý Peter Parker a slušný Spidey a záporákům kraloval Alfred Molina jako Dr. Octopus, těsně před ďábelským Willemem Dafoem jako Normanem Osbornem (jehož Green Goblin měl mimochodem být mnohem blíže ke své komiksové předloze).
Filmy byly natolik úspěšné a oblíbené, že kromě vydláždění cesty následujícím komiksovým blockbusterům dokázaly s přehledem financovat své sequely. Včetně třetího dílu, který dokonce vydělal z celé série nejvíce. Bohužel, po premiéře si kromě tohoto prvenství vysloužil i nálepku nejhorší a nejsměšnější z celé trilogie. Než se tedy dostaneme k fascinujícímu snu jménem Spider-Man 4, řekněme si, proč tento film vlastně nikdy nevznikl.
Co se pokazilo?
Chyby můžeme hledat ve třetím díle, kterému mnozí vyčítají scénáristickou nekonzistentnost (chaotický třetí akt), špatně provedené scény (emo Parker) nebo příliš velký počet postav, resp. záporáků.
Na rozdíl od režiséra, který nikdy nechtěl mít ve filmu tři antagonisty, si producenti kromě Sandmana a druhého Goblina (Harry Osborn) vydupali i Venoma. Odůvodnili to tak, že každý film musí být ve všem „větší“ než ten předešlý a že Venom je jednou z nejoblíbenějších komiksových postav. Mohli byste argumentovat, že právě proto by si zasloužil naopak více prostoru (pokud ne rovnou vlastní film), než být „pouze“ pátým kolem u vozu — a nebyli byste jediní.
Režisér Raimi navíc postavě příliš nerozuměl a nechtěl pracovat na něčem, co pro něj představuje otazníky. V rozhovoru pro The Nerdist Podcast se vyjádřil o filmu negativně a bez problémů akceptoval kritiku: „Je to film, který velmi dobře nefungoval. Snažil jsem se, ale prostě jsem tím postavám nevěřil, což lidé, kteří věřili Spider-Manovi, hned viděli. Když něco režisér nemá rád, není správné, aby na tom pracoval, když to tolik lidí rádo má.“ Následně sám označil film za „strašný“.
Abychom filmu nekřivdili, ve třetím Spider-Manovi je toho i mnoho dobrého a není to taková katastrofa, jak občas vyznívá. Rozhodně se to tak nejevilo během natáčení. Studia tedy odklepla rovnou i čtvrtý díl, ve kterém chtěl mít režisér (po předešlých neshodách) hlavní slovo a plnou kreativní kontrolu. Jeho vizí bylo natočit nejlepší film se Spider-Manem z celé série. Dokonce kolovaly zvěsti, že čtyřka měla být začátkem druhé trilogie, která by končila šestým dílem, což se později ukázalo jako nepravdivé.
Kdo by si v tom zahrál?
Raimi se tedy pustil vedle dokončování třetího dílu do práce na čtyřce. Začal spolupracovat se scenáristou Jamesem Vanderbiltem, který napsal například Zodiaca. Vrátit se samozřejmě měl kompletní herecký ansámbl z předešlých dílů. Zajímavou byla volba záporáka. Raimiho už déle fascinoval Vulture, kterého bral jako komplexní postavu s množstvím zajímavých rysů. Plánoval ho představit už ve třetím díle s tváří Bena Kingsleyho, pro dalšího záporáka se však už nenašlo místo. Roli okřídleného starce tedy nabídl fantastickému Johnu Malkovichi.
Objevit se měla i Felicia Hardy, kterou z komiksů známe jako Black Cat. Ztvárnit ji měla Anne Hathaway a hovořilo se, že ve filmu měla ve skutečnosti hrát parťačku Vultura — Vulturess. Raimi však později tyto drby popřel a potvrdil, že Hathaway by skutečně měla hrát Black Cat a měla mít se Spideym romantický vztah. Herečka si ale nakonec zahrála konkurenční kočku v Nolanovu filmu The Dark Knight Rises.
Do filmu však opět začali kecat producenti, ale i studia, kterým se obsazení nezdálo dostatečně lákavé. Chtěli mít ve filmu Lizarda, jehož lidské alter-ego, profesor Curt Connors, se objevilo ve druhé a třetí části v podání herce Dylana Bakera. Raimi zažíval nepříjemné déjà vu. Navíc nebyl spokojen ani se scénářem, protože nedosahoval kvalit, které si stanovil.
Nakonec se tedy se studii rozešel – překvapivě v dobrém, jak popisuje: „Skutečně to byl přátelský a nedramatický rozchod. Bylo to vlastně o tom, že jsme měli deadline a já nedokázal příběh dokončit tak, abych s ním byl spokojen. Ze Spider-Mana 3 jsem byl velmi nešťastný a chtěl jsem, aby byl Spider-Man 4 nejlepším filmem série. Ale kvůli vlastním selháním jsem nedokázal dokončit scénář včas.“
O čem to mělo byť?
O ději toho nevíme příliš mnoho. Během procesu psaní scénáře byl najat storyboard umělec Jeffrey Henderson, který v následujících letech vydal několik concept artů, které nám děj a atmosféru filmu trochu přibližují.
Film měl začít montáží scén, v nichž Spider-Man zatýká různé druhořadé záporáky. Mluvilo se o Shockerovi, Prowlerovi, Rhinovi v oldschool kostýmu či dokonce Stilt Manovi, který je k smíchu i v komiksech. Objevit se měl tlustý Mysterio, kterého měl Spidey přivést na policejní stanici. Toho si měl mimochodem zahrát Raimiho oblíbenec Bruce Campbell, který měl malé cameo v každém z trojice předchozích dílů.
V tom momentě měl na scénu přijít Vulture, kterého chtěl Raimi představit jako „nejsilnějšího záporáka, proti němuž Spidey stál“, a zbořit tak představu, že je to jen dědeček v kostýmu (což se nakonec podařilo Michaelu Keatonovi v Spider-Man: Homecoming). V úvodní bitvě, v níž Spidey s Vulturem bojoval na zemi i ve vzduchu a pomáhal si, čím se dalo, předvede Vulture svou dominanci a Spider-Mana téměř zabije. A tady... naše informace bohužel končí.
Zbytek příběhu můžeme pouze předpokládat. Konec třetího dílu naznačil, že Peter a Mary Jane budou muset na svém vztahu zapracovat, do čehož by se mohla zamíchat právě Black Cat. Také mohla Petrem otřást smrt jeho nejlepšího přítele, Harryho Osborna. Čistě teoreticky by do děje mohl zasáhnout i zmíněný Lizard, resp. Curt Connors. Přece jen, byla by škoda, kdyby tato vedlejší postava neukončila svůj dramatický vývoj.
Pár dalších koncept artů ze souboje Vultura a Spideyho, Mysteriovo zatčení či Parkerova osobního života můžete najít na stránkách zmíněného umělce.
Zajímavostí bylo, že už během příprav Spider-Mana 4 navrhla studia Raimimu, aby projekt zrebootoval. Proto nebylo vůbec překvapením, když jen několik hodin po oficiálním oznámení, že Spider-Man 4 končí, studio Sony druhým dechem dodalo, že James Vanderbilt (který na čtyřce s Raimim pracoval jako scenárista) dokončil scénář k rebootu s názvem The Amazing Spider-Man. Což mohla být pravda, ale také nemusela.
Na to, aby si studio Sony ponechalo práva k postavě oblíbeného pavouka, však muselo každých pár let vydat film, jinak by Spidey přešel zpět k Marvelu. A tak přece jen vznikl The Amazing Spider-Man. Jak již víme, reboot s Andrew Garfieldem nebyl špatný a objevil se v něm i dlouho diskutovaný Lizard. Jeho pokračování však slova chvály nepatří, neboť se jedná o jeden z těch komiksových filmů, o kterých se raději nemluví. Jamie Foxx jako Electro nás ve snech straší dodnes.
Po ambiciózní, ale nahraditelné dvojce (opravdu se studia s tím počtem záporáků neuměla poučit?) dostal Garfield padáka (i když asi kvůli úplně jiné záležitosti) a my můžeme být rádi, že trojka nikdy nevznikla. V ní měl totiž Peter vynalézt jakési sérum na oživení lidi a přivést zpět kapitána Staceyho i Gwen Stacy, z níž se měla stát jakási verze Spider-Gwen.
Nakonec je nejoblíbenějším Spidey Tom Holland, který je stejně přesvědčivý jako student Peter Parker i jako hláškující superhrdina v kostýmu. Pokud vás o tom nepřesvědčilo Homecoming, možná vás nadchne Far From Home, které u nás v recenzi dostalo slušné hodnocení. Takže všechno je asi jak má být. Přesto si dodnes fanoušci Sama Raimiho přejí, aby čtvrtý díl přece jen vznikl. A nás také fascinuje otázka, co by bylo, kdyby? Příště například o... Batmanovi?
