Přepnout do nočního režimu
Přepnout do denního režimu
Středa 22. 1. 2020 svátek má Slavomír, Slavomíra

hledej na refresheru

Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Ve spolupráci

Obsah vznikl ve spolupráci se společností adidas

Co je ve spolupráci?

Jedná se o obsah, který chtěl REFRESHER vytvořit, ale vznikl i díky spolupráci s inzerentem. Inzerent do obsahu nezasahoval vůbec, maximálně poskytl informace, fakta a návrhy na úpravu.

Refresher - Rozhovory
0
Adam Smeták
4. prosinec 2019, 17:00
Čas čtení: 8:32

Ženským fotbalem se v Česku dá uživit, hrát za nároďák je čest, říká brankářka Slavie Barbora Votíková

Brankáře Slavie a reprezentace Barbora Votíková o životě fotbalistky.

Adam Smeták
4. prosinec 2019, 17:00
Čas čtení: 8:32
Ženským fotbalem se v Česku dá uživit, hrát za nároďák je čest, říká brankářka Slavie Barbora Votíková
Zdroj: adidas
Musíš být přihlášený/á, abys mohl/a uložit článek.
Nepodarilo sa uložiť zmeny. Skús sa nanovo prihlásiť a zopakovat akciu.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
0
Uložit na později.
Uložený článek najdeš v nabídce uživatele.
Ve spolupráci

Obsah vznikl ve spolupráci se společností adidas

Více info

Ženský fotbal je v posledních letech v Česku na vzestupu. Fotbalistky, zejména ty ze Slavie, zaznamenávají úspěch na mezinárodním poli a jejich výkonů si začíná všímat už i veřejnost. Přesto se fotbalem v české lize dokáží uživit jen slávistky a sparťanky. Na druhou stranu nemusí absolvovat tak tvrdý tréninkový drill jako jejich kolegyně z velkých zahraničních klubů.

 

O ženském fotbale jsme si popovídali s brankářkou Slavie a reprezentační gólmankou Barborou Votíkovou. Fotbalistka a youtuberka nám prozradila, jak se vyrovnává se slávou, jaká byla její cesta k fotbalu nebo zda už přemýšlí o tom, co bude dělat, až jí skončí fotbalová kariéra. Probrala s námi i svoji spolupráci s adidasem, v rámci níž například společně s Pavlem Nedvědem spoluotevírala nový adidas Store v Praze Na Příkopě s unikátním konceptem, který do obchodu přináší atmosféru sportovního stadionu.

 

Ženským fotbalem se v Česku dá uživit, hrát za nároďák je čest, říká brankářka Slavie Barbora Votíková

 

Kdo tě přivedl k fotbalu?

K fotbalu mě přivedl můj děda. Byla jsem takový klučičí typ holky. Byla jsem soutěživá, musela jsem zvládat všechno stejně jako kluci a fotbal nebyl výjimkou. A protože můj děda kdysi hrál fotbal, začal se mi věnovat a trénovat mě. 

 

Hrát fotbal tedy bylo tvoje přání, ne dědův sen?

Jako malá jsem si to vybrala. Nikdo mě do toho nenutil. V té době jsem hrála i tenis, ale fotbal vyhrál.

 

A začala jsi za TJ Sokol Plasy.

Jo, s klukama.

 

Tam jsi byla jediná holka v týmu. Dali ti to kluci pocítit?
Ani ne. Naopak. Cítila jsem od kluků podporu. Nebylo běžné, aby v každém týmu byla holka a on se pyšnili tím, že ji v týmu mají.

 

A když jste byli starší, nedocházelo z jejich strany k pubertálním narážkám?

Když tohle přišlo, tak já už jsem odcházela, takže jsem se všem těmhle nepříjemnostem vyhnula.

 

Odešla jsi do Viktorky. Proč ses tam rozhodla přestoupit?

Ani jsem nevěděla, že existuje nějaký holčičí fotbal. Prostě jsem si jen kopala do míče. Ale děda si přečetl v novinách o o úspěších holčičích týmů v plzeňské Viktorce, hodil mě tam jednou na trénink a už to bylo.

 

Co se po přestupu změnilo?

Náročnost tréninků. V té době jsem za mladší žačky hrála první ligu a poprvé jsem se začala setkávat s větším nátlakem na výkon. Psychika pracovala a navíc to bylo náročné se školou. Musela jsem po škole dojíždět do Plzně.

 

Ženským fotbalem se v Česku dá uživit, hrát za nároďák je čest, říká brankářka Slavie Barbora Votíková

 

 

 

Jak často jsi musela na tréninky?

Tak dvakrát/třikrát týdně jsme jezdili do Plzně. Pak o víkendu byly zápasy.

 

Nevadilo ti, že zatímco ty sportuješ, ostatní se chodí bavit?

Ze začátku ne, ale pak když se to láme v těch patnácti/šestnácti, tak je to takové krizové období. Nakonec jsem to ustála, ale nebudu ti lhát, že mě štvalo nemít takový ten normální život jako moji spolužáci a kamarádi. Víkendy jsem byla pořád pryč. Po škole jsem nechodila ven, protože jsem jela na trénink.

 

Ale nelituješ toho?

Ne, nelituju toho. Naopak. Když jsem šla do Slavie, do Prahy, tak jsem ještě dělala dálkově gympl a to mi hrozně pomohlo v tom, abych dospěla. Abych se starala sama o sebe.

 

Přestup do Slavie pro tebe znamenal další posun ve fotbalové kariéře.

To bylo to období, kdy jsem se rozhodovala, jestli se na to vykašlu, nebo půjdu dál. Měla jsem nabídku od Sparty i Slavie. Nakonec jsem se rozhodla jít do Slavie. Byla mi sympatičtější, vždycky to byli největší rivalové Plzně a nedokázala bych si představit, že jdu do Sparty. A můj děda by to nerozdýchal. 

 

A spoluhráčky ti přestup k rivalovy nezazlívaly?

Ne, za zlé mi to z nich neměl asi nikdo, nebo o tom nevím. Ale byly tam samozřejmě nepříjemný debaty s trénérama, že jsem zrádkyně. Pro mě to bylo jednodušší v tom, že se mnou odcházela i spoluhráčka z Plzně, takže jsme na to byly dvě. 

 

Jakou změnou pro tebe bylo odstěhovat se do Prahy?

To bylo skvělý. Bylo mi 17, byla jsem puberťačka, všechno jsem znala nejlíp, všechno jsem uměla nejlíp. Vypadla jsem od rodičů. Začalo mi nové dobrodružství. Měla jsem individuál, nemusela jsem chodit do školy každý den. V tomhle to bylo jiný, než u všech ostatních. A mě hrozně bavilo, že mám takovou volnost.

 

A nevadilo ti, že máš věci zase jinak, než většina tvých vrstevníků?

Ze začátku to bylo trošku depresivní období, než jsem poznala Prahu a sžila jsem se s tím. Taky jsem v té době neměla dokončenou střední školu a hledej si tady brigádu, když v té době fotbal nic nevydělával. Nebylo to na žádné luxusní živobytí.

 

Jaký brigády jsi dělala?

Začínala jsem dohozenou prací na hostesku, roznášela jsem letáčky, bojovala jsem za Hnutí Duha za rysy v Beskydech. Pak jsem dělala v trafice na letišti. Byly to dobré časy.

 

Národní tým je srdcovka, je to čest

 

Neměla jsi problém s přijetím do kolektivu ve Slavii?

Všichni byli hrozně milí. Když přijde nová naděje pro tým, tak se všichni snaží a chovají tak, aby člověk zapadl co nejsnáž. 

   

Jsi hrdá na to, že hraješ za reprezentaci?

No jasný. Jsme soubor toho nejlepšího, tak kopeme za českej fotbal. Národní tým je srdcovka, je to čest. 

  

Ty jsi kdysi hrála i v poli. Není ti líto, že jsi skončila v bráně?

Já jsem začala hrát v poli, protože nás v Plzni bylo málo a gólmanku jsme měly. V té době jsem milovala Ronalda, tak jsem se rozhodla, že chvíli budu jako on a že zkusím hrát v poli. Tak jsem si kupovala stejný kopačky jako měl on a byl mi hrozně velkým vzorem. 

 

Ženským fotbalem se v Česku dá uživit, hrát za nároďák je čest, říká brankářka Slavie Barbora Votíková

 

A pamatuješ si na svoje úplně první kopačky?

Jo, ale byly to gumáky. Za 139 korun od Vietnamců. Rodiče do mě samozřejmě nechtěli hned vrážet velké peníze. S tím jsme asi všichni začínali.

 

Jaké kopačky máš teď?

Teď mám Nemeziz od adidas. Ty mi padly nejvíc. Předtím jsem zkoušela Copy, ty byly super pohodlný. Dřív jsem si nedokázala představit, že budu mít kopačky úplně bez tkaniček a tahle bota mě překvapila v tom, jak je pevná. Není úplně jedno, co máš na noze, potřebuješ se v tom cítit dobře a ta bota ti musí padnout. U těchhle kopaček mám ráda, že ta bota je pevná, takže když se potřebuji zapřít, tak to drží.

  

Neštve tě, že se ženský fotbal neustále srovnává s mužským?

Už jsem se s tím dlouho nesetkala, protože jsme na to začaly všechny nadávat. Asi je to i díky tomu, že máme úspěchy v Lize mistryň. Ženský fotbal se začal vnímat trochu jinak, protože o nás začalo být slyšet.

 

Pozoruješ za svou kariéru posun ve vnímání ženského fotbalu?

Když mi bylo 15 let, tak jsem netušila, že bych se tím mohla někdy živit. Teď jsou zápasy alespoň v televizi a jsou tady lidé, kteří se tomu chtějí věnovat. Hráčky, které to tady odehrály za těch ne úplně nejlepších podmínek jsou teď tahouny, kteří to tady chtějí měnit. Příkladem je naše manažerka, která kopala řadu let za Slavii, hrála v Itálii, a pak se vrátila do Česka do Slavie, aby to tady zvedla. A dlouho to financovala i ze svých peněz.

 

V současnosti spolupracuješ s adidasem. Co to pro tebe znamená?

Především focení a natáčení. Ale v první řadě, kdyby mi někdo v patnácti letech řekl, že za mnou jednou bude stát takhle velká značka, jako je adidas, tak tomu neuvěřím. Dříve jsem si ani nedokázala představit, že bych si od nich mohla kupovat boty, a teď je od nich dostávám. Je skvělé mít za zády takhle velký brand, co se týče podpory do všech možných projektů. Můj úkol je reprezentovat značku, jak nejlíp dovedu, nedělat ostudu, snažit se ve fotbale do toho co nejlíp kopat a na YouTube tvořit věci, které mají smysl. Těším se, že do budoucna spolu budeme schopni vytvořit větší projekty.  

 

Myslíš si, že jednou bude mít ženský fotbal sledovanost jako mužský?

Já bych to hrozně ráda řekla, ale nedokážu si to zatím představit. Je to pro mě úplné sci-fi. Máme teď kampaň #holkytaky a snažíme se to pozvednout, ale ta liga tu prostě není až tak atraktivní. Je to jen mezi Slavií a Spartou. Talentované hráčky jdou automaticky do Slavie nebo do Sparty, aby mohly hrát například Ligu mistryň. Tím se oslabují další týmy a my pak nemáme s kým hrát pořádné zápasy.

 

Jaká byla největší návštěvnost na zápase, ve kterém jsi hrála?
Na Ligu mistryň proti Bayernu přišlo asi 7 tisíc lidí. Ale na normální ligu chodí hrozně málo lidí. 

 

Hrozně málo je kolik?
Třeba 100. Ja kdy. Někdy je to třeba 20, 50, někdy 100. Na derby to může být odhadem 200 lidí. Často to bývají jenom rodiče a kamarádi.

Co si myslíš o hooligans, patři k fotbalu, nebo by na zápasy měly chodit jen rodiny s dětmi?

Já si myslím, že to k tomu prostě patří. Nevím pořádně, kde se tohle všechno vzalo, ale už si to bez toho neodkážu představit. 

 

Ženským fotbalem se v Česku dá uživit, hrát za nároďák je čest, říká brankářka Slavie Barbora Votíková

 

Na ženském fotbale nejsou hooligans?
Tam se nic takového neděje. To se stalo snad jednou a byl to zážitek. Jak to znáš z mužského fotbalu a vidíš to vždycky v televizi, tak pak, když jsem neviděla přes půl hřiště, tak jsem oslavovala, že jsem si to taky zažila a můžu si to odškrtnout. Ale neděje se to. 

 

Nemám tu velkou ambici stát se nejlepší brankářkou na světě

 

Jaké týmy jsou v ženském fotbale absolutní špička?
Nejlepší jsou Lyon a Wolfsburg. Lyon vyhrál už asi šestkrát po sobě Ligu mistryň. 

 

Takže sen fotbalistky je hrát za Lyon.

Je. Já tam měla nabídku, když mi bylo 19. Na to jsem se vykašlala. Probírala jsem to s trenérem a asi by to pro mě nemělo úplně význam v té době. 

 

A teď máš takové ambice?
Měla jsem. Denně nad tím přemýšlím. Mám agenta, který se mi snaží něco sehnat, měla jsem teď za poslední dva roky pár dobrých nabídek, ale ze spousty důvodů to prostě neklaplo a abych byla upřímná, tak já si asi nedokážu představit život jenom fotbalistky. Od holek, co třeba od nás ze Slavie šly do zahraničí a vypráví o tom, slyším, jak tam trénují. Ráno máš trénink, večer máš trénink. To by mi asi lezlo na mozek a chybělo by mi to, co tady dělám krom fotbalu. 

 

Žít v zahraničí by ti nevadilo?
Ne, to určitě ne. I bych tam ráda hrála fobtal, ale nechtěla bych to tak hrotit jako v těch špičkových týmech. Třeba ve Wolfsburgu se trénuje i desetkrát do týdne, nemáš skoro na nic čas, žádný volný dny. Promýšlela jsem to, ale z tohohle důvodu jsem si řekla, že mi to za to asi nestojí. Nemám tu velkou ambici stát se nejlepší brankářkou na světě. 

 

Jak vypadá tvůj běžný týden během sezóny?

Máme od pondělí do pátku tréninky, čtvrtky máme volný. To jsou moje oblíbené dny, kdy si můžu udělat spoustu věcí mimo a mám čas. O víkendech máme zápasy. 

  

Na který okamžik své kariéry jsi nejvíce hrdá?
Nejlepší jsou zápasy Ligy mistryň. Když se uhraje dobré čtvrtfinále na Edenu před domácíma. To bylo asi vždycky nejlepší. Osobní úspěchy mám také, ale ty, které nejvíce dojmou, jsou týmové.

 

Není stresující být sama v bráně a osud zápasu leží do značné míry na tvých bedrech?

Děda mi vždycky říkal, že brankář je hrozně nevděčný post. Když se ti něco povede, tak jsi hvězda, když se ti něco nepovede, tak všichni mluví o tom, jak jsi to zkazila.

 

Ženským fotbalem se v Česku dá uživit, hrát za nároďák je čest, říká brankářka Slavie Barbora Votíková

 

Trénuješ se i psychicky? 

Ani ne, ale jsou zápasy, kdy bývám nervózní. Když o něco jde, tak se s tím musím nějak vyrovnávat, ale už mám své rituály. Před zápasem koukám na videa, která mě uklidňují, nebo poslouchám hudbu. Mě nejvíc cepoval trenér už od mala ve Viktorce. Ten po mně hulákal každý trénink, takže si myslím, že jsem začala být na všechno už imunní.

 

Jak to vypadá v kabině, když vyhrajete klíčový zápas?

Máme pokřiky. Teď když jsme vyhrály derby, tak jsme řvaly, jak to šlo. Když to porovnám s tím, jak se nám nedařilo poslední sezónu, tak ta atmosféra trochu uvadá. Když nemáme úspěchy, nemá se co slavit. Úspěch stmeluje tým. 

 

Jak se vyrovnáváš se slávou?

Já to nehrotím. To, že mě lidi poznávají na ulici, na to jsem si zvykla a tak nějak jsem s tím mohla počítat, když jsem to začala dělat. Když chci mít klid, tak nikam nechodím, vyhýbám se obchoďákům. Ale já to nějak neprožívám. Když za mnou přijde někdo pro fotku, tak já s tím nemám vůbec problém, protože už je to tak nějak součástí mého života.

 

Dokázala by ses uživit jen fotbalem?

Uživila bych se. Už jo. Fakt se to zvedlo. Ale tyhle podmínky jsou jenom ve Slavii a ve Spartě, jinak to tady nikdo nemá. 

 

Přemýšlíš už teď nad tím, co budeš dělat, až skončí tvá fotbalová kariéra?

Přemýšlím nad tím každý den. Ale s tím, že se mi daří na internetovém poli, tak se nestrachuji, že bych potom neměla co dělat. Nevidím to úplně na žádnou vyloženou práci, školu si dodělávat nebudu, na to už nemám buňky. Ale až skončím s hraním fotbalu, tak bych si asi chtěla udělat licenci, trénovat a do toho si patlat nějaké svoje věci na YouTube. 

Upozornit na chybu. Pokud jsi našel nedostatek v článku nebo máš připomínky, dej nám vědět.
Náhledový obrázek: adidas Tagy: Barbora Votíková, ženský fotbal
Ohodnoť článek
28
Sdílej článek
Hodnocení tohoto článku je dostupné jen s aktivním předplatným REFRESHER+.
Předplatit
Zrušit
Při hodnocení článku nastala chyba. Zkus se nově přihlásit a znovu ohodnotit článek.

V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Nejčtenější
Zapni upozornění a už ti nic neunikne!

Chceš vědět, co se děje, a mít přehled? Dostávej upozornění o nejžhavějších zprávách na Refresheru.

(Příklady: Hořel Notre Dame, Zemřel Mac Miller, Trailer na Avengers)
(Příklady: Sagan skončil první, Nový zákon s vlivem na moderní lidi, Dnes nás čeká zatmění slunce)
Pokud chceš, abychom ti poslali téměř všechny novinky, vyber tuto možnost.
Záleží nám na soukromí čtenářů. I z toho důvodu ti poskytujeme detailní informace o tom, jak využíváme soubory cookies a jiné technologie zabezpečující správné fungování a vývoj stránky. Pro víc informací si přečti naše Zásady ochrany osobních údajů , kde najdeš, jak používáme soubory cookies, případně se seznam s Podmínkami užívání portálu platnými od 24. 5. 2018. Zpracování cookies můžeš zabránit nebo změnit své preference v nastaveních internetového prohlížeče. Pro detailnější nastavení klikni na víc možností níže.
Upozornění na právo nastavení ochrany osobních údajů na Refresheru

Vzhledem k existujícím i chystaným změnám v zákonech ti dáváme možnost detailního nastavení zpracování osobních údajů a preferencí spojených s jejich zpracováním.

Přečti si možnosti, posuň zobrazení níže, nastav si své preference a klikni na tlačítko Souhlasím, když budeš chtít pokračovat na Refresher. Soubory cookies jsou důležitou součástí technologie v tvém prohlížeči. Jsou natolik důležité, že je budeme muset použít pro zapamatování si toho, že jsi toto okno potvrdil/a, v opačném případě bychom ti ho museli zobrazovat znovu a znovu.

Údaje, které zpracováváme, když používáš Refresher
Ze strany Refresheru sbíráme tyto osobní údaje:
  • Když navštívíš Refresher, uchováváme informace o tom, které články sis přečetl, identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy nebo IP adresu v případě přihlášení, soubory cookies a polohu.
  • Při přihlášení do účtu e-mailovou adresu.
Proč sbírá Refresher tyto údaje:
  • Ke zlepšení kvality našeho webu a vývoji nových webových služeb.
  • K provádění analýz a měření s cílem pochopit, jak je náš web využíván.
  • K tomu, abychom nezobrazovali obsah, který jsi už viděl.
  • Pro zobrazování přizpůsobeného obsahu, jako jsou například relevantnější články.
  • Pro schopnost identifikovat tě jako uživatele při přihlašování do svého účtu.
Sbíráme údaje pro partnery a reklamní sítě:
  • Identifikátory zařízení a prohlížeče, část IP adresy, soubory cookies a poloha.
Proč sbíráme tyto údaje pro partnery, třetí strany a reklamní sítě:
  • K tomu, aby mohli fungovat a zobrazovali relevantnější a užitečnější reklamy.
Seznam reklamních sítí a nastavení reklam

Nevyhnutelné osobní údaje – cookies – pro zobrazování reklam sbíráme pro následující společnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
formulář kontakt v souvislosti s osobními údaji >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
kontaktní údaje pro nejbližší pobočku >

 

Možnost vypnout si personalizování reklam a sbírání osobních údajů pro jednotlivé partnery:

Upravit nastavení typů reklam Google - personalizování od společnosti Google

Upravit nastavení typů reklam AdForm - personalizování od společnosti AdForm

 

Svá nastavení pro všechny ostatní reklamní sítě, i ty, které na Refresheru nenajdeš, si můžeš prohlédnout na stránce youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Měření a analýza návštěvnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránek používají ke zlepšení funkčnosti svých stránek údaje shromážděné službou Google Analytics. Shromážďování údajů můžete deaktivovat tak, že si stáhnete a nainstalujete doplněk pro svůj prohlížeč.

Stáhnout doplněk pro prohlížeč

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Společnost Gemius podobně jako služba Google Analytics vyhodnocuje a měří návštěvnost na některých webových stránkách. K měření využívá Cookies, které si můžeš deaktivovat ve svém prohlížeči.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využíváme k analýze návštěvnosti a chování uživatelů. Vytváří nám mapu aktivity návštěvníků, a to na webových stránkách, které vizualizuje a vyhodnocuje. Tyto informace nejsou sbírány vždy, nikde nejsou spárovatelné s aktivitami uživatelů a není tedy možné identifikovat jednotlivce, ale Hotjar ti může nastavit soubory cookies.

Ovládací prvky související s prohlížečem

Nastavení souborů cookies

Soubory cookies jsou životně důležitou součástí technologie ve vašem prohlížeči a slouží ke zlepšení prostředí při používání internetu.

Pokud například na určitém webu nastavíte předvolený jazyk, soubory cookies pomohou prohlížeči zapamatovat si tuto volbu. Některé nebo všechny soubory cookies můžete též zablokovat, to ale může vést k narušení fungování některých funkcí na internetu.

Mnoho webů například vyžaduje zapnuté soubory cookies, když se chcete přihlásit.

Zásady ochrany osobních údajů
Další informace o tom, jak Refresher používá cookies ke zlepšení služeb
  • Přihlašování – pro účely přihlašování potřebujeme tvoji e-mailovou adresu.
  • Přizpůsobení – pro zjištění toho, co tě zajímá, vytváříme tvůj unikátní profil. Pokud nějaké informace posbíráme, najdeš je ve svých nastaveních soukromí a profil můžeš upravit, změnit nebo celé personalizování vymazat.
Jak změnit nastavení zpracování osobních údajů?

Pokud změníte názor, kdykoliv můžete tyto údaje změnit na adrese https://refresher.cz/nastavenia/sukromie.
Pokud toto okno nechceš vídat, když nás navštívíš z jiného zařízení nebo prohlížeče, přihlas se a tvé preference si zapamatujeme.