Slovenský novinář Paľo Rýpal psal o mafii a před 11 lety zmizel. Stal se obětí vraždy?

S informacemi o osobě nezvěstného Paľa Rýpala se obrať na číslo 158.

21. února 2018 slovenská žurnalistika přišla o investigativního novináře Jána Kuciaka, kterého spolu s jehou snoubenkou Martinou Kušnírovou zavraždili kvůli jeho práci. Přibližně 10 let před jeho usmrcením se z novinářské obce ale ztratil také tehdy 39letý reportér Paľo Rýpal.

Dodnes o něm nic nevíme. Víme ale, že se Rýpal v rámci novinářské práce zajímal o kriminální případy, mafii a politickou mašinérii. Byl například prvním novinářem, který psal o tom, že Mikuláš Černák mohl mít prsty ve vraždě polského milionáře Szymaneka.

Mnozí lidé se i proto domnívají, že ho dal někdo odstranit. Jiní ale věří, že je stále naživu. Pokud bychom počítali s oficiální verzí, tedy, že je Paľo Rýpal nezvěstný, 19. prosince tohoto roku by oslavil své 51. narozeniny.

V dobách násilné slovenské mafie pomáhal mladším redaktorům

„Paľo Rýpal byl první reportér v generaci krimi žurnalistů, který psal o podsvětí a budoval kolem sebe síť novinářů z jednotlivých médií. Těm se snažil radit a navigovat je. Tehdy zde byli totiž nebezpeční lidé, kteří fyzicky likvidovali nepohodlné osoby. Dnes je to zase ekonomická mafie.

Ta, s výjimkou Jána Kuciaka, nezabíjí lidi, spíše se s nimi natahuje v právní rovině. Tehdy ale nebylo vůbec bezpečné o mafii psát, a tak Paľo pomáhal mladším redaktorům, kteří se do této oblasti pustili. A já jsem byl jeden z nich,“ zavzpomínal si pro Refresher na nezvěstného novináře Paľa Rýpala dlouholetý reportér z Aktuality.sk Ján Petrovič.

„Paľo mi jednou říkal, že je středa, může se něco stát. Tvrdil, že jemu to tak statisticky vychází, že ve středu se v Bratislavě vždy něco stane – a byla to i pravda. Často proto přišel takový noční výjezd, když jsme dostali informaci od zdroje, který nám řekl, že se někde střílelo a dost často to byly vraždy,“ vyjádřil se k období divokých 90. let slovenské mafie.

Než se Paľo Rýpal dostal k práci novináře, vyzkoušel si různé pozice. Pracoval u pásu, kde montoval motory, dělal u vstřikovacích lisů, ale byl zaměstnán také jako podnikový hasič, tkadlec koberců, strážník či horník. Od roku 1993 se v 24 letech začal živit v novinářské branži, a to přesto, že ho z bratislavské fakulty žurnalistiky vyloučili.

„Žurnalistika byla pro něj vlastně cesta, jak se dostat k lépe placené práci. Studoval ji, ale po neshodách s nějakým panem profesorem, a po zjištění, že dokáže psát i bez výšky, v ní už nepokračoval,“ prozradila nám jeho sestra Iveta Uhliariková-Rýpalová.

Rodinu chránil tvrzením, že je jedináček a rodiče jsou po smrti

Práci redaktora nepovažoval Paľo Rýpal za riskantní. „Často se nakonec ukáže, že skutečné riziko je nižší, než jsme si ho představovali v našich katastrofických scénářích. Zatím žiji a jsem relativně zdravý. Slovenská žurnalistika asi nebude až tak nebezpečná, jak se o ní říká,“ tvrdil Rýpal v rozhovoru pro Trend z roku 2006, čili jen dva roky předtím, než zmizel. Strach z fyzického ohrožení v dané době tedy zjevně neměl.

Vše ale nebylo zřejmě tak růžové. Podle vyjádření Rýpalovy neteře Lucie totiž novinář svou rodinu chránil například tím, že se před lidmi vydával za jedináčka a tvrdil, že ​​jeho rodiče jsou po smrti. Z jakého důvodu by to dělal, kdyby si nebyl vědom toho, že svými články může snadno ohrozit blízké?

Možná i proto, podle výpovědí kolegů, zvažoval pomalý přechod k jinému pracovnímu odvětví. „Paľo měl neustále plány i v oblasti zábavy. Bavily ho různé humoristické relace. Já už jsem v té době pomalu také odcházel z aktivní žurnalistiky. Investigativu, jaká byla v 90. letech, můžete dělat vážné maximálně 10 až 15 let a potom beznadějně vyhoříte. Paľo už mohl být ke konci ve stadiu, kdy plynule přesouval váhu na druhou nohu,“ řekl nám bývalý investigativní novinář Arpád Soltész o tom, jak Rýpal zvažoval ukončení své kariéry. Soltész s Paľem Rýpalem pracoval v Momentu, v Národní obrodě, v LIVE!, ale byli velkými přáteli i v soukromí.

„Byl unavený z práce, kterou dělal. Hledal něco příjemnějšího, veselého, prostě jiný směr,“ vzpomíná na poslední setkání s Paľem jeho sestra.