Co jsi ještě nevěděl o druhé světové válce? Podívej se na nejrůznější zajímavá čísla, která se s ní pojí.
Druhá světová válka je takřka nevyčerpatelnou studnicí příběhů. Některé z nich jsou hrůzné, jiné obdivuhodné. Právě na několik takových zajímavostí, o kterých jsi možná nevěděl, se dnes podíváme. Zaměříme se přitom zejména na nejrůznější čísla, která jsou s nejhorším ozbrojeným konfliktem všech dob spojená.
„Černý ďábel“ sestřelil 352 nepřátelských letadel
Přátelé mu říkali „Blonďatý rytíř“, nepřátelé „Černý ďábel“. Žádnou z těchto přezdívek si Erich Alfred „Bubi“ Hartmann, německý letec ve službách Luftwaffe, nevysloužil náhodou. Byl totiž nejúspěšnějším stíhacím pilotem v historii vzdušných bojů, který v průběhu druhé světové války poslal k zemi 352 nepřátelských letadel. Drtivá většina z nich patřila Rudé armádě.
Celkem se zúčastnil 825 vzdušných soubojů, a ne vždy z nich vyvázl bez poškození. Ve 14 případech byl totiž sám nucen nouzově přistát. Někdy ale jen z toho důvodu, že jeho stroji docházelo palivo. Kromě toho je „Černý ďábel“ držitelem dodnes nepřekonaného rekordu, kdy se mu během jednoho roku (1944) podařilo dosáhnout 172 vítězství. Svůj poslední letoun sestřelil 8. května 1945 nad Brnem.
Alfred Hartmann na fotce z roku 1943
690 milionů lidí ve válce
O tom, jak obrovská druhá světová válka byla, svědčí i počet lidí, kteří se do ní zapojili. Dle odhadů jich bylo až 690 milionů, což je desetkrát více než v případě první světové války. S tímto neuvěřitelným číslem se ale bohužel pojí také extrémně vysoký počet obětí.
60 až 80 milionů mrtvých
Druhá světová válka se do dějin zapsala jako ozbrojený konflikt s největším počtem obětí v dějinách vůbec. To je známá informace, ale věděl jsi, kolik lidí během těchto let hrůzy přišlo o život? Přestože přesné číslo neznáme, odhady hovoří o neuvěřitelných 60 až 80 milionech obětí.
Většinovou část z toho přitom tvoří civilisté, kterých zemřelo 50 až 55 milionů. Vojáků zemřelo až 25 milionů. Kromě toho ale miliony dalších lidí utrpěly zranění nebo v důsledku války přišly o své domovy a majetek.
V koncentračních táborech umíralo až 12 tisíc židovských vězňů každý den a holocaust o život připravil kolem 1,5 milionu dětí. Většina z nich byla židovského nebo romského původu.
Děti uvězněné v koncentračním táboře
Stovky tisíc mrtvých Čechoslováků
Nemalé počty obětí zaznamenalo i tehdejší Československo. Kolik si jich nacistický režim vyžádal, je dodnes sporné, nicméně jezdím z uváděných čísel je až 360 tisíc. Podle některých je však toto číslo nižší.
Tisíce tun munice denně
S výše uvedenými počty vojáků a celkového počtu obětí jde ruku v ruce ještě jedno ohromující číslo, a to je množství spotřebovaného střeliva. Jen američtí vojáci totiž vystříleli několik tisíc tun munice denně.
35 milionů tablet pervitinu za 3 měsíce
Užívání nejrůznějších drog vojáky během druhé světové války je vcelku známým tématem, ne každý ale asi ví, jak rozšířené tyto látky byly. Například během pouhých 3 měsíců, konkrétně od dubna po červen roku 1940, bylo německým pěšákům, pilotům a námořníkům rozesláno na 35 milionů tablet pervitinu. Ty měly mimo jiné zvýšit výdrž a nasazení vojáků.
Rozšířenou drogou byl také amfetamin, v té době prodávaný pod názvem „Benzedrine“. Přestože ten není dle odborníků tak nebezpečný jako pervitin, jeho užívání je stále rizikové. „Nedovolí člověku usnout, ale zároveň nezabrání tomu, aby cítil únavu. Tělo nemá možnost si odpočinout a jakmile účinky drogy vyprchají, člověk se zhroutí, nemůže fungovat,“ uvedl v minulosti historik James Holland.
Tuto tubičku s tabletkami pervitinu u sebe vojáci nosili
V Osvětimi pomohla přivést na svět přes 3 000 dětí
I přes všechny hrůzy druhé světové války se našli lidé, kteří byli ochotni druhým pomáhat. A to i přesto, že se tím sami vystavovali riziku. Jednou z těchto statečných byla i Polka Stanisława Leszczyńska, která ve vyhlazovacím táboře Osvětim pomohla přivést na svět více než 3 000 dětí. Od žen uvězněných v táboře smrti proto dostala přezdívku „Matka“ nebo „Anděl“.
Novorozeňata měla být dle rozkazů nacistického doktora Mengeleho po porodu ihned utopena, to však Stanisława Leszczyńska údajně odmítla splnit, byť tím riskovala vlastní život. Jako zázrakem se jí podařilo uvěznění přežít a po osvobození v roce 1945 se vrátila do Lodže. Zde se po letech shledala se svými dětmi, které se vrátily z táborů nucených prací.
V roce 1970 se Stanisława Leszczyńska ve Varšavě setkala se ženami, kterým v Osvětimi pomohla, a jejich v té době již dospělými dětmi, které v táboře pomohla přivést na svět.
Stanisława Leszczyńska na archivním snímku
Vojákem ve 12 letech
Co jsi dělal 5. třídě? Calvin Leon Graham byl ve válce. Mladý hoch se přihlásil do amerického námořnictva po útoku na Pearl Harbor, když mu bylo teprve 12 let. Patří mu proto titul nejmladšího člena. Ozbrojených sil Spojených států amerických.
Aby mohl do armády vstoupit, musel o svém věku lhát a vydávat se za staršího. V takto nízkém věku se zúčastnil několika námořních bitev, během jedné z nich jej ale trefil šrapnel. Navzdory tomu však pomáhal dalším zraněným a za svou službu si vysloužil několik ocenění včetně Purpurového srdce.
Když ale nakonec vyšlo najevo, kolik malému Calvinovi ve skutečnosti je, byl z armády propuštěn a ocenění mu byla odebrána. Do školy už se nevrátil a místo toho nastoupil do práce. O několik let později se k námořnictvu přihlásil znovu, při pádu z mola však utrpěl vážné poranění zad a musel tak armádu opět opustit.
Zabavená ocenění mu byla vrácena až po několika desítkách let, ale navrácení Purpurového srdce, nejstaršího vojenského vyznamenání amerických ozbrojených sil, se už bohužel nedožil. Bylo předáno 21. června 1991 jeho vdově dva roky poté, co zemřel.
12letý Calvin Leon Graham při nástupu do armády
Mengeleho pokusy stály život 3 000 dvojčat
Josef Mengele, přezdívaný „Anděl smrti“. Zrůdná postava, kterou pravděpodobně není třeba většině lidí jakkoliv blíže představovat. Německý lékař SS se „proslavil“ svojí nelidskou krutostí a zvrácenými experimenty, které prováděl na vězních v koncentračním táboře Osvětim. A známá byla mimo jiné jeho záliba ve dvojčatech.
Pokud někdo prošel pod Mengeleho rukama, jeho šance na přežití byla mizivá. A platilo to i pro děti. Dle odhadů svými experimenty přivodil smrt až 3 000 dvojčatům, přičemž většina z nich byli Romové a židé. Při jednom z pokusů se dokonce pokusil o umělé spojení dvojčat tím způsobem, že jim sešil tepny dohromady.
Některá dvojčata ale Mengeleho trýznění přežila. Toto štěstí měly dívky Eva a Miriam Mozes. „Dostala jsem 5 injekcí. Ještě ten večer jsem dostala extrémně vysokou horečku, celá jsem se třásla. Ruce i nohy mi příšerně natekly. Mengele, Dr. Konig a tři další doktoři druhý den ráno přišli, podívali se na teploměr a Mengele s úsměvem řekl: ‚Smůla, tak mladá. Zbývají ji 2 týdny života,'“ vzpomínala po letech jedna z žen, která experiment přežila.
Josef Mengele na fotce z roku 1956
Nejdelší bitva trvala celou válku
Skoro celých 6 let. Právě tak dlouho trvala druhá bitva o Atlantik, která byla nejdelší kampaní během druhé světové války. Začala 3. září 1939, kdy německá ponorka U-30 poslala ke dnu britský parník SS Athenia, a skončila až 8. května roku 1945.
Nacisté v době kolem června roku 1940 produkovali 13 ponorek každý měsíc a toto číslo se podařilo po okupaci Francie ještě výrazně zvýšit. To díky získání značného množství potřebných surovin a vzácných kovů. Koncem roku 1941 německé ponorky potopily u východního pobřeží USA spoustu nepřátelských lodí, nacisté se ale neradovali věčně.
Zvrat přišel v roce 1943, kdy došlo k zásadnímu střetu mezi německými ponorkami a Spojenci, kteří do boje nasadili protiponorkové bombardovací letouny, letadlové lodě, vrhače hlubinných náloží a min nebo zařízení, která odhalovala přesnou pozici ponorek. Nacisté se s takovou převahou nedokázali rovnat.
Zničení německé ponorky, rok 1943
2 800 mrtvých pilotů kamikadze
Neodmyslitelnou součástí druhé světové války byli také sebevražední piloti kamikadze. Ti do služeb japonských sil vstupovali jako dobrovolníci se snahou obětovat svůj život pro vlast, případně byli k tomu, stát se pilotem kamikadze, vybídnuti. Představa, že k tomu byli přinuceni, není podložena žádnými záznamy. Spekuluje se ale o jistém nepřímém společenském tlaku, který byl na mladé muže v této pozici vyvíjen.
Dle odhadů amerického námořnictva během druhé světové války zahynulo na 2 700 pilotů kamikadze. Potopili 34 amerických lodí a 368 dalších poškodili. Jejich útoky také připravily o život 4 900 vojáků a dalších 4 800 utrpělo zranění. Zdaleka ne všichni piloti svůj cíl ovšem trefili. Odhaduje se, že jej zasáhli jen ve 14 % případů.
Dívky loučící se s pilotem kamikadze, rok 1945
100 tisíc mrtvých, 1 milion lidí bez domova
Bombardování japonských města Hirošima a Nagasaki atomovými zbraněmi zná zřejmě každý. Věděl jsi ale, že ani v jednom z případů se nejednalo o nejničivější bombový útok během druhé světové války? Tím se totiž 10. března 1945 stala tzv. „Operation Meetinghouse“, při které došlo k bombardování Tokia.
Útok za sebou zanechal 100 tisíc mrtvých lidí, minimálně několik desítek tisíc lidí bylo zraněno a 1 milion zdejších obyvatel zůstal bez domova. Přesné údaje se ale u různých zdrojů místy liší. Popelem lehlo také 267 tisíc budov, což mělo představovat zhruba 25 % celého města.
Část města zničená po náletech, rok 1945
Jeden bombardér vyrobený za 63 minut
Druhá světová válka se pochopitelně výrazně podepsala také na průmyslu zúčastněných zemí, například Spojených států amerických. Výraznou proměnou si prošel například automobilový průmysl. Dokládají to čísla, která hovoří jasnou řečí – během roku 1941 byly v USA vyrobeny 3 miliony aut, během celé války to pak bylo pouze 139 aut.
Automobilové firmy přizpůsobily válce svoji výrobu. Společnost General Motors například začala vyrábět motory do letadel, nákladní vozy, zbraně a tanky, Chrysler začal vyrábět trupy letadel, Ford Motor Company zase vyráběla čtyřmotorové bombardovací letouny Consolidated B-24 Liberator.
Co je však zarážející, je skutečnost, že obří továrna dokázala vyrobit jeden bombardér B-24 Liberator za pouhých 63 minut. V jednu chvíli továrna vyrobila až 650 bombardérů za měsíc. Spojené státy během války celkově vyrobily 2,5 milionu válečných vozidel a 283 tisíc letounů.
Bombardér Consolidated B-24 Liberator
59,8 miliard dolarů na obranu
A jak se válka promítla do peněz vynaložených na obranu? Pochopitelně výrazně. Například v roce 1940 ve Spojených státech amerických činily roční výdaje na obranu „jen“ 1,9 miliardy dolarů. V roce 1945 to už ale bylo 59,8 miliard dolaru.
Přes 80 popravených generálů
To, že nacistický vůdce Adolf Hitler neměl slitování, okusily nejen miliony obětí v koncentračních záborech, ale také jeho vlastní generálové. Během druhé světové války jich totiž nechal popravit dokonce kolem 84.
Jak si tedy můžeš všimnout, i přes všechno, co už dnes o druhé světové válce víme, může člověk narazit na stále nové a nové poznatky, které mu umožní pod roušku nejhoršího ozbrojeného konfliktu v dějinách lidstva nahlédnout ještě o něco více.
Nepřeberné množství dalších zajímavostí ti navíc již brzy přinese chystaný dokumentární seriál 2. světová válka v číslech (World War 2 in Numbers), který už 21. října 2019 dorazí na televizní kanál Viasat History.
