Osud jej ale nakonec zavál daleko. Přes spoustu hledání a následnou cestu víry se ocitl na tom nejméně pravděpodobném místě, kde momentálně dělá tu nejméně obvyklou věc. Jako muž černé pleti se stal ortodoxním židem a žije v Izraeli, hip-hopu se ale kupodivu nevzdal. Naopak.
Svými košer řádky obšťastňuje životy dalších židů. Daří se mu víc než kdykoliv dřív. A přestože je opravdové válce mnohem blíže než v Americe, jeho dny se staly mnohem bezpečnějšími. Pojďme se podívat, jak Nissim Black, jak zní jeho jméno, našel na blízkém východě rapovou slávu, rodinu a Boha.
Jako většině zajímavých životních příběhů, tak ani tomu, který si prožil muž s občanským jménem Damian Jamohl Black, se nevyhnuly vrcholy ani pády. Jeho dětství byly jenom drogy. Sám se v rozhovoru pro The Guardian svěřil reportérce, že marihuanu začal kouřit už v devíti letech. Na což navázal ve dvanácti letech prodejem drog. Živnou půdu k takovému rozhodnutí nemusel hledat na ulici. Vše, co k tomu potřeboval, našel doma.
Nicméně jeho původně život v muslimské rodině začal směřovat trochu jinam. Ve třinácti letech, jak píše The Guardian, se po špatném tripu zřekl marihuany a o rok později, po letním křesťanském táboře, konvertoval ke křesťanství. „Konečně jsem navázal zdravé vztahy z lidmi, ne jen ty nefunkční. Poprvé jsem cítil domov, který jsem nikdy neměl. Do té doby jsem se nikdy jako normální dítě necítil,“ uvedl.
Damian si zkrátil své křestní jméno a stal se z něj D. Black. V polovině první dekády nového tisíciletí nasedl na tehdy velice populární vlnu takzvané Crunk Music, jejímž nejslavnějším reprezentantem byl bez pochyby Lil Jon. Seattleský raper si svůj kousek tohoto původně jižanského hip-hopového stylu pěstoval na severu. Časy ale začaly být pro něj krutější.
Jak hudebně rostl, všiml si jej hudební průmysl, který je však nekompromisní, co se trendů týče. A když mu přišla nabídka na smlouvu, ve které získá 500 tisíc dolarů za to, že ve svém rapu přitvrdí (50 Cent a gangsta rap tehdy hráli pré), neváhal. Když ale došlo na možnost, aby si zahrál ve filmu Biggieho Smallse alias Notoriouse B.I.G., vzhledem k tomu, že se mu opravdu fyzicky podobá, odmítl. „Chtěli, abych se choval jako on. Ale já mám o něm svou vlastní vizi. Naše vize nekorespondovaly a tu roli jsem nedostal,“ zmínil Chuckiemu v dokumentu.
Blackův život se neustále vychyloval z té rovnější k šikmé ploše. Až to dospělo ke konfrontaci s jedním raperem, během které si uvědomil, že vyřešení jejich konfliktu může být otázka života a smrti. Proto se rozhodl se svým starým životem skoncovat.
Utekl do synagogy, kde se na tři dny zavřel a modlil. Modlení mu prý jako jediná činnost poskytovala útěchu. Podle rozhovoru, který poskytl webu forward.com, to na něj přišlo z ničeho nic. „Vzal jsem si Starý zákon a řekl Bohu, že začínáme od znova. Já a on. A že chci vidět a vědět, kým je.“ Sebral svou manželku, děti, a přestěhoval se do Jeruzaléma. Momentálně bydlí v Beit Shemesh, čtvrti, která je obývána Aškenázskými židy (židé s předky ze střední a východní Evropy, pozn. red.).
Vypadalo to, že je s rapovou kariérou konec. Všechny ty změny, jiné, nekompromisní prostředí, byly novými výzvami, se kterými bylo třeba se vypořádat. Avšak možná jeho konvertování k ultra-ortodoxnímu judaismu, možná jeho odhodlání být jako osamocený černý muž mezi bílou konzervativní a uzavřenou komunitou, „obměkčilo“ jeho představené, kterým přišlo jeho rapování bez problému.
Hudba nakonec opravdu začala lámat všechny překážky mezi Nissimem Blackem a komunitou v Jeruzalémě. Dokonce natolik, že se stal hvězdou. Lidé ho potkávají na ulici, fotí se s ním a zvou ho na oslavy, aby jim tam zpíval. To všechno dokázal bez toho, aniž by sám měl doma internet nebo sledoval televizi. O Šabatu (židovský sváteční den, sedmý den v týdnu, pozn. red) například ani neřídí nebo nezapíná či nevypíná elektřinu.
Black se v Izraeli etabloval na výbornou, i když, jak sám řekl Noisey, „všude jsou dobří a zlí lidé.“ I mezi židy se občas setkává s rasismem; ojedinělé incidenty však střídá mnohem větší nadšení z jeho písní. Na to, že svou hudbou míří hlavně na ortodoxní židy bez internetu, čítají jeho videoklipy sta tisíce až miliony zhlédnutí.
Raperovi ale nejde tak o čísla, stojí v rozhovoru pro Guardian, jako o poselství, které chce předat. „Dostal jsem možnost žít život, ve kterém jsem se mohl vykoupit od hříchu, byl jsem schopný se postavit na nohy. Každý z nás se ocitne v situaci, kdy se cítíme zaseknutí, kdy nás naše okolí tlačí k zemi. Zůstává v nás pocit, že nic nezmůžeme. Ale když se nevzdáme, můžeme. Ty jsi až moc dobrý na to, abys nemohl," přesvědčuje.
