Jak se změnila auta za posledních 20 let? Získáš více výbavy, vyšší bezpečnost a více pohodlí

Pokud se zajímáš o auta, určitě jsi slyšel o tlaku na nové ekologické normy, postupné mizení velkoobjemových motorů, nástup litrových tříválců a snahu o co nejnižší spotřebu. 

Je fakt, že velké osmi nebo šestiválcové motory již v mnoha modelech běžně dostupných značek nenajdeš a i běžné moderní čtyřválce podle tabulek vypouštějí méně gramů CO2 na kilometr jízdy. Data, se kterými pracuje Telegraph, si za příklad opět berou VW Golf.

Model z roku 2014 s nešťastným motorem 1.4 TSI (s výkonem minimálně 90 kw) vypouštěl 123 g / km. O dekádu starší 1.6 FSI (85 kW) za sebou nechal až 163 g / km a aktuální 1.5 (110 kW) pouze 113 g / km.

Spotřeba paliva ale podobně intenzivně neklesá. Data z obrovské databáze SprintMonitor.de ukazují, že průměrná spotřeba při srovnání Golfů z modelových let 1990–2000 a 2010–2019 klesla jen o necelého půl litru. V případě benzínu ze 7,91 na 7,47 l / 100 km.

Dá se tedy říci, že s novějším autem na palivu až tak moc neušetříš. Rozdíly jsou malé, ale motory ve skutečnosti mnohem efektivnější. Při trochu nižší spotřebě totiž táhnou vyšší hmotnost moderního auta a mají mnohem více výkonu. Dá se také předpokládat, že provoz je méně plynulý a zejména ve městech méně ekologický, což celkovým číslům také neprospívá. 

Minimálně z pohledu zábavy za volantem a bezpečnosti při předjíždění se tedy nové auto vyplatí.

(Zbytečný) trend SUV

Nová auta nabírají i na výšce. Zejména díky tomu, že dnes letí SUV a crossovery. Nic proti nim, pokud při cestě na chatu nebo lyžovačku využiješ jejich vyšší podvozek a pohon všech čtyř kol. 

Ale pokud ti nezáleží jen na image, měl by ses umět dívat i jinam, než jen na produktové obrázky. Za SUV zaplatíš víc, budou mít vyšší hmotnost, vyšší spotřebu a vyšší těžiště, takže jízda v zatáčkách s nimi nebude až tak zábavná a ve výsledku zřejmě ani nedostaneš více prostoru, minimálně ne pro nohy. Některá z nich se navíc prodávají výhradně jako obyčejné předokolky, takže benefitů je opravdu málo. 

Ne nadarmo si známý motoristický novinář Chris Harris z ještě slavnějšího britského programu Top Gear u SUV ve svém krátkém „nákupním videu“ odplivne a doporučí ti koupit raději nějaký kombík. 

Jako příklad může znovu posloužit pohled do technických tabulek a ceníků. Například crossover Seat Arona má téměř stejný rozvor (2 566 mm) jako malý Seat Ibiza (2 564 mm). Nečekej tedy více místa, ale za úplný základ si oproti sesterskému modelu připlatíš v přepočtu 65 tisíc korun navíc.

SUV ale můžeme nechat kredit alespoň za vyšší bezpečnost. V některých případech.

Doporučeno

Aktivisté z Greenpeace narušili Frankfurtský autosalon. S transparenty na střechách aut požadovali zákaz prodeje SUV 16. září 2019 v 16:40

Základní crash-test evropské EuroNCAP znamená rychlost 64 km/h a náraz do deformovatelné překážky. V roce 2019 mu kraluje Mercedes CLA, B, Škoda Octavia, trojkové BMW a Ford Focus. Možná proto, že u menších aut do překážky naráží menší masa oceli, která se tak dá díky deformačním zónám zpomalit efektivněji. První crossover, Volkswagen T-Cross, najdeš až kolem desáté příčky.

Tabulky a reálný život ale mohou být dvě odlišné věci. Dokládá to starší test německého ADAC, který proti sobě poslal Audi Q7 a Fiat 500. Je zřejmě jasné, ve kterém autě bys seděl raději. Větší hybnost je v případě nehody auta proti autu v jasné výhodě.

Velké Audi malý trojdveřák doslova převálcovalo, ačkoli Fiat se ve statistikách zmíněného EuroNCAP chlubil plným počtem pěti hvězdiček (35 bodů) a Q7 jen čtyřmi hvězdami.

Vyšší a větší auto ale hůr brzdí, nezvládne vyhýbací manévr v tak vysoké rychlosti a při vyšším těžišti může být náchylnější k převrácení. Pro paniku a zákaz SUV, po kterém volají mnozí aktivisté sledující každý gram vypouštěného CO2, však určitě důvod není.

Jen možná SUV nepotřebuješ, nebo jako mladý řidič oceníš něco zábavnějšího. 

Novější auto znamená vyšší bezpečnost. Vždy

Bezpečnost aut se ale neustále zvyšuje a už každých 10 let (přibližně dvě generace modelů) znamená nepopsatelný rozdíl. 

I proto auta nabírají na hmotnosti. Revoluční Felicie, na níž si lze dělat řidičák, má v techničáku zapsanou kulatou hmotnost okolo jedné tuny. Fabia z roku 2014 již s sebou táhne o přibližně 130 kilogramů více (při srovnání nejlehčích verzí).

K tomu je třeba připočíst důkladněji přepočítáné deformační zóny a také prvky tzv. aktivní bezpečnosti, které jsou i díky předpisům Evropské unie pro novější auta povinné.

Pro všechny nové vozy prodávané od roku 2004 je to například ABS, které zabrání zablokování kol a od roku 2014 je povinný i stabilizační systém i ESC, který zas do určité míry pomáhá korigovat smyk auta tím, že dokáže přibrzďovat každé ze čtyř kol zvlášť.

Pohled na statistiky z evropských silnic hovoří o tom, že počet úmrtí meziročně stále klesá a to prakticky ve všech státech. V Česku to bylo mezi lety 2010 až 2018 o 18%. 

Něco padá na vrub lepší infrastruktuře (dálnice, viditelnější přechody pro chodce atd.), ale hlavní podíl má jistě modernější vozový park a právě bezpečnější auta. To vše jsou navíc data o obětech při nehodách, ke kterým již došlo. Jen těžko se dozvíme, kolik krizovek řidič v moderním autě dokázal odvrátit a skončily jen s troubením či pár nadávkami.

Bezpečnostní systémy, které mají nová auta navíc

Seznam ochranných systémů je ale ještě o něco delší. Pro nová auta, prodávané od roku 2020, bude povinná další paleta elektronických asistentů, které ale již ve většině modelů můžeš mít i dnes. 

Za ty praktické můžeme označit například kamery nebo senzory, které ti usnadní manévrování v úzkých parkovacích místech. Mistři volantu jistě kdesi od piva zakřičí, že oni dokážou parkovat bez jakékoliv pomoci, ale faktem zůstává, že v autě konec jeho zadní části vždy dříve odhadoval. A EU chce spíše než malým ťukancům zabránit incidentům, kdy za autem přehlédneš například dítě.

Bezpečnosti jízdy se více týká od roku 2022 povinný asistent udržení auta v jízdních pruzích a asistent krizového brzdění (EBA).

Už od roku 1992 existuje studie, podle níž řidiči v kritické situaci sice dokáží šlápnout na brzdy, ale drtivá většina z nich (podle Mercedesu v té době až 90 %) už nebrzdí zcela naplno. Nevyužívají tedy plný potenciál svého vozu a v konečném důsledku možná bourají i tehdy, když by nemuseli. Asistent krizového brzdění tedy v případech, kdy zachytí ostré brždění či dokonce překážku před autem (k tomu zas slouží kamery), začne naplno brzdit za ně. 

Velké rozpory zase vzbudil takzvaný inteligentní asistent kontroly rychlosti. Ve Velké Británii v rámci před-brexitového šílenství i několik seriózních médií strašilo tím, že nová auta budou automaticky dodržovat maximální povolené rychlosti.

Ve skutečnosti se ale jen maximální povolená rychlost na displej ve vozidle přenese z rozpoznaných dopravních značek a GPS podkladů. Auto ji bude moci automaticky dodržovat, ale systém samozřejmě bude možné vypnout nebo jeho činnost obejít v případě nutnosti předjíždět. Bude stačit více šlápnout na plyn.

Novější auto, více komfortní výbavy

Do práce nebo do školy tě odveze prakticky cokoli, co má sedačku, volant, pedály a kola, ale stejně jsi možná slyšel, že volat, psát SMS a surfovat na internetu můžeš z jakéhokoli smartphonu za pár tisíc. A přesto lidé za mobily každých pár let utratí čtyřmístné částky. 

Pokud jsi pár moderních vychytávek v novějším autě vyzkoušíš, zjistíš, že fajn je i automatická klimatizace namísto té manuální, protože tě z ní tak snadno „neofoukne“ a nastavenou teplotu drží i bez konstantního hraní si s jejím ovládáním. 

V dnešní zimě není úplně marný vyhřívaný volant nebo sedačky a věčné lovení a zapomínání klíčů navždy odstraní tzv. keyless systém. Po příchodu k autu se stačí dotknout kliky a na přístrojovce stisknout tlačítko pro nastartování. 

Snad nejužitečnější je ale infotainment s podporou technologií Apple CarPlay nebo Android Auto. Nahradí ti nemotorné a přístrojovku hyzdící držáky. Tvůj mobil totiž propojí rovnou s velkým dotykovým displejem a zpřístupní ti alba na tvém Spotify účtu, ale i handsfree telefonování a mapy přes Waze. 

Přiznejme si totiž, že vestavěné navigace v autech, a to i těch nejnovějších, většinou nestojí vůbec za nic. Jsou zasekané, pomalé a neaktualizované. Na nějaké živé navádění podle intenzity dopravních zácp můžeš rovnou zapomenout. Tvůj mobil to zvládne a když ho nebudeš mít přímo v rukou, budeš jezdit bezpečněji.