Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Zkusili jsme vyvrátit starý mýtus, že v Česku prostě ženy nerapují. K situaci se nám vyjádřily i samy interpretky.
V Česku nejsou žádné raperky. Občas se nám stane, když se podíváme do hitparád, trendujících videí nebo zavítáme do klubů, že můžeme mít takový pocit. Ženských rapujících hlasů nad hladinou pomyslné hranice mezi českým mainstreamem a hudebními hloubkami s tajnými zákoutími, je opravdu jako šafránu. Nám to ale nedalo, a s takovým tvrzením jsme se nespokojili.
Může tě překvapit, že problematiku českých raperek neprobírá jenom banda otevřených a zainteresovaných fanoušků tuzemských vod, zkoumat ji napadlo i akademiky, kteří se nebojí oprášit nejeden archiv, a napsat o ní, hlavně, co se genderového hlediska týče, klidně bakalářskou, diplomovou či dokonce dizertační práci. My situaci sledujeme poměrně nevědecky, zato máme ale spoustu hodin naposlouchaných materiálů a povědomí o tom, kdo odkud vykoukl.
Navíc jsme se nechtěli spokojit s tvrzením, které tu nad českým hip-hopem visí jako stín už celé roky. Máme tu tedy nějaké zvučné ženské jméno? Která odvážná interpretka otevřela v Česku hip-hopu dveře? A koho si můžeme poslechnout dnes? Pojďme se na to podívat.
Počátky
Každý trochu sofistikovanější posluchač tuzemského hip-hopu poslední doby ví, že grime do Česka přinesl Smack, samotný rap k nám ale nakoukl už skrze hlas jiné kapely. A i když se naše první zmínka o ženách za mikrofonem nebude týkat úplně rapování, je stoprocentně nutné zmínit, že rap a hip-hop do Česka „přitáhli“ Manželé.
Alexandr „Lesík“ Hajdovský a Mirek Gärtner, tuto ikonickou dvojici z dobových fotek známe. Neméně důležitými součástmi jejich kapely, vzniknuvší v roce 1982, byly však i jejich polovičky Mirka Hajdovská a Veronika „Aranka“ Gärtnerová. Ženy na prvním projektu Manželé I. obstarávaly, podle magazínu Bigbít, perkuse a vokály, mohli bychom tedy tvrdit, že disponují prvními ženskými hlasy v první české hip-hopové kapele vůbec.
Za raperky je ale považovat nemůžeme. Nicméně tato původní sestava v projektu Jižák z roku 1984, která je považována za první českou rapovou nahrávku, se ještě nafoukla. Na albu jsou za rapery označeni pouze frontman Lesík a Mirek Gärtner, ženy pouze jako vokalistky. Manželská sestava tehdy byla ještě posílena. K Hajdovským a Gärtnerovým se připojil bubeník Ivan Pavlů a jeho manželka, klavíristka Eva. Směle tedy můžeme tvrdit, že když byl hip-hop u nás v plenkách, asistovaly mu kromě mužů i ženy.
Nicméně, pokud chceme mluvit o pramatce českého lyricismu na instrumentálním podkladu, sáhneme do stejných zeměpisných šířek a délek, avšak pouze o dům dál. V pražských zákoutích narazíme na kapelu WWW a Lelu.
Lenka „Lela“ Geislerová, sestra hereček Anny a Ester, promluvila do rapové subkultury nejen jako frontmanka We Want Words, ale také jako hlas kapely Coltcha, na jejíž odkaz často narážíme v textech kapely PSH. Na její přednes by se mohly pět ódy; tak charakteristický rapový přednes a něžný hlas, který je navíc na beatu velice vkusný, se u nás od té doby neobjevil. Poslední velká sloka Lely se objevila právě na albu Rap 'n' Roll od Pennerů v tracku Nemám rád.
Přelom tisíciletí
V roce 1996 odchází z nejvíc mainstreamové rapové kapely Česka Chaozzu její DJ, Smog. Nevyhovuje mu spolupráce se všímavými hudebními společnostmi, které registrují vzrůst rapové popularity, a prakticky na protest zakládá s Radkem Bangou, Gipsym, kapelu Syndrom Snopp. Ta se však v roce 1999 skoro rozpadne, když Gipsy podepíše smlouvu s BMG.
Následně se v roce 2000 se dá dohromady s Christosem, který dříve s SS spolupracoval, a vytvoří Paranormalz Kru, v níž mimo Frangose vystupuje i raperka Tchybo. Jejím nejznámějším výstupem se jeví sloka na tracku Osudová z alba Syndrom Snopp 3.0 z roku 2003. Zde však naráží na nějakou dobu český ženský hip-hop na hluché místo, a nová zajímavá jména se na povrchu objevují až s rozvojem internetu. Se vznikem Bandzone a užíváním ICQ.
Proto bylo potřeba si počkat až na období mezi pátým a desátým rokem nového tisíciletí, kdy se české ženské interpretky poměrně osmělily. V roce 2006 už narážíme na první rapovou satiru v podání ženských interpretek. Už tehdy vzniklo uskupení, které se pojmenovalo podle přezdívky, kterou jejich kamarád uložil psímu řitnímu věnci.
2005 – 2010
Brněnská kapela Čoko Voko, ve složení Zuzana Fuksová a Adéla Elbel, nepsala hip-hop z lásky či nechtěla přispět k jeho růstu, spíš se, podle vlastních slov v rozhovoru pro Deník, chtěla pouze vyjádřit bez zpěvu. „Naše duo nevzniklo tak, že bychom měly rády hip hop. Jde spíš o to, že umíme líp mluvit než zpívat. Tedy o trochu víc," řekla tehdy Elbel.
Vraťme se ale k seriózně myšleným pokusům. Se vzrůstem popularity webu Bandzone, na kterém mohl každý prezentovat svůj hudební produkt, se ukázalo, že i naše kotlina má slušný female rap potenciál. Těžko konkrétně určit, kdo přišel dřív, na scéně jsme však byli svědky zrodu Kenty, MC Zuzky a Lary 303.
První zmíněná interpretka pochází z Bohumína. Nejdříve jako Kenta, potom jako KattyGyal Kenta, nakoukla do mainstreamu skrze televizi Óčko a její pořad 5. element. Její písně se hrály i na rádiu Spin či Helax a její lyriku si poslechli fanoušci i na Hip Hop Kempu. Kenta ale rap začala v průběhu své kariéry zabarvovat a měnit za reggae, a jako KattyGyal Kenta pokračovala až prakticky do minulého roku, kdy její kanál na YouTube osiřel. Ale nové věci letos slíbila.
Jihlavská rodačka MC Zuzka, občanským jménem Zuzana Truplová, je herečka, která svému temperamentu pustila uzdu i v rámci rapových vod. Už od začátku byla hlavní ženskou reprezentantkou textového mámvp*čismu, který nemusel sednout úplně každému. Nejednomu posluchači musí ještě rezonovat v hlavě track Proti všem dě*kám, se kterým vystoupila i na radiu Spin.
Nicméně tady toto malé okénko můžeme uzavřít poměrně pozitivně, pokud se ti po Zuzce stýskalo. Nedávno nahrála na svůj YouTube nový videoklip Inzerát, v němž oznámila, že se chystá vydat se Smradem z Ptakz nové EP.
Poslední z trojice je revolucionářka Lara 303 z Liberce. Bez nadsázky můžeme říct, že z Češek měla nejslibněji rozjetou kariéru, co se komerčního úspěchu týče. Své debutové album Revoluce, evidentně inspirované francouzskou raperkou Keny Arkana, vydala v roce 2009. Hostovali na něm například Nironic, DJ Fatte, DJ AKA, Paulie Garand nebo El Murdo.
Poslední videoklip, ve kterém se objevila, mělo na starosti nyní jíž zaniklé brněnské duo MoreloKatr na track Spokojenost. A i když už Lara aktivně nevystupuje, na své facebookové stránce je poměrně aktivní. Když si loni připomněla desetileté výročí vydání alba, nevyvrátila, že by se v budoucnu nevrátila. Zatím to ale nechystá.
V této době o sobě dala výrazněji vědět i pražská ViLSY. Původem Ruska se do Česka přistěhovala, podle svéhoBandzonu, už v deseti letech, a o hiphop se zajímala už v roce 2004. Její píle jí vynesla kontrakt u nahrávací společnosti EMI, když si její tvorby všimli na sociální síti MySpace.
Její album Lady Rap byl už od začátku „odsouzeno“ ke komerčnímu úspěchu. Pracoval na ni totiž i Tomáš Etienn Sochůrek ze dříve zmíněné Coltchy, na albu Like Me pak pracoval Ondřej Žatkuliak. Zvláštní oblibu v rusky rapující interpretce měl DNA z Drvivé Menšiny či 4D, chcete-li. Nejen, že jí slovenský matador hostoval na albu, ale dohromady vystoupili i na několika koncertech. Její tracky můžeš nalézt na YouTube kanálu TheHARDWORKZ, kde vydával svou tvorbu i nedávno odsouzený Leo Beránek.
Abychom nezapomněli, možná i trochu překvapivě tu najde zástupkyni i rapový subžánr horrorcore. Plzeňská Groopi rozpárala scénu v roce 2009 svým debutovým albem RAPL, na němž hostoval i nynějším povrchovým posluchačům známý člen kapely Sodoma Gomora De Sade. Spolupracovala i s dalšími interprety nejznámějšího horrorcore labelu u nás, ZNK, a to konkrétně i s Řezníkem a Haadesem. Naposledy propůjčila svůj hlas na albu Sádismus, když si se zmíněnými interprety střihla sloku na tracku Dead Inside.
Po roce 2010
Přesun k současné situaci bychom datovali do doby, v níž vznikl film Česká RAPublika. Přestože byla jeho premiéra dříve než v minulém desetiletí, respektive v roce 2008, stoupla si v něm, v rámci ústřední melodie, za mikrofon i velká osobnost české hudební scény Hana Hegerová, kterou s jejím mluveným slovem Kde domov můj/A tady rovně, pane řidiči/Kde domov můj/A tady doprava/ musíme náležitě ocenit. Samotný film byl překlenem mezi moderním vnímáním tohoto žánru a oldschoolovým přístupem k věci, proto je tak důležitý i pro ženy v rapu.
Jde totiž o desetiletí pokusů. Posun od oldschoolovosti k produkci s elektronickými prvky byl očividný, o trendovosti „nového žánru“ už nebylo pochyb. Proto se na něm chtěli přiživit i další. Například youtubeři, mezi kterými se našla i žena. Avšak například výkon Dominiky Myslivcové se nedá moc dobře komentovat. Její tvorba nebyla dobrá ani jako recese, a pozdější pokusy byly jenom dalšími hřebíky do rakve.
Do rapu začaly fušovat i velké společnosti. Mnozí si možná budou pamatovat pořad Tic Tac Hip Hop Talents, do kterého mohl kdokoliv poslat kousek své tvorby, a díky odborné porotě získat povědomí části rapové scény. Kdo by zapomněl na legendární youtube profily jmen jako Gamba, nebo Kali, kteří se snažili ze svého „draftu“ vytěžit maximum. Mezi těmito jmény ale figurovala i Julay, také raperka původně z Ruska, která se ale na scéně dlouho neudržela.
Zajímavější jsou proto další jména. Například Miroslava Konečná alias mannia z Nového Jičína, sestra tak trochu zahalená ve stínu svého známějšího bratra Jayk3Ma. Nyní už neaktivní raperka byla autorkou melancholičtějších textů, nad kterými se musel člověk pořádně zamyslet. Nemohl u ní hledat úplné uvolnění mozkových závitů, pokud její tvorbu nevnímal jako ASMR terapii.
Zatímco Šárka Geroltová, známější jako SharkaSs, ze svého lyrického talentu chtěla vytěžit více. Nejprve freestyle battly, následně se od poměrně nesmělých pokusů, v nichž řešila své pubertální problémy, dostala až k plnohodnotným písním s miliony zhlédnutí. S Reppym absolvovala soutěž Československo má talent, začala i produkovat, moderovala pořad v rádiu a psala texty na zakázku. Nyní tvoří se svou partnerkou duo 12 Signs 21 Sounds, v rámci nějž tvoří v angličtině.
Současnost
Čímž se můžeme přesunout k aktivnějším jménům. Většina lidí si určitě s problematikou ženského rapu spojí členku Blakkwood Records Sharlotu. A oprávněně. Momentálně je nejúspěšnější domácí female MC, má spoustu hitů, miliony zhlédnutí na kontě a zářnou kariéru stále před sebou, přestože už stihla, během své cesty, stoupnout několikrát vedle.
Úspěch Sharloty se dá napodobit jen velice těžko. Stojí za ní vydavatelství, které má poměrně velkou fanouškovskou základnu, kolektiv talentovaných umělců, je si jistá tím, co chce dělat, a hlavně se na scéně neobjevila hned jako raperka. Rap byl jejím uměleckým kariérním posunem, během nějž ale nevybočila ze svých popových standardů.
Tuto rovnici dokázaly poměrně úspěšně napodobit pouze interpretky Annet X, Hellwana, Jasmin a Mishala Orth, které nedaly svému zpěvu sbohem. Pokud bychom měli označit někoho, komu se to úplně nepovedlo, asi bychom označili Klaru Limu alias Kitanu Savage. V tomto spojení je nutné taky nezapomenout na umělkyni s pseudonymem Pam Rabbit, která se vymyká všem škatulkám. Zpěvačka Pamela Koky s arménskými kořeny, jednu dobu vokaliskta Mikulase Josefa, si zarapovala v tracku SAPA s vietnamskými rapery Zuyem a Dejavu a je tím dobrým příkladem recese.
Ženy, které jdou z čistě surového rapového prostředí, to mají opravdu složitější. Příkladem může být ledová královna Alytze alias Ice Queen, která se nedávno, skrz Instagram, škorpila s další českou interoretkou – Roxanou. Ice Queen, která má nápadně podobnou dikci jako Ca$hanova Bulhar, byla za svou surovost vláčena kdejakým bulvárem, označována za nejtrapnější raperku a ostudu.
V některých momentech se to tak může někomu zdát, ulice a underground se jí ale odpárat nedá. A přestože se nyní živí salónem krásy, který si otevřela, návrat do rapového prostředí chystá. Další interpretku, kterou bychom mohli do této skupiny zařadit, je Lola Saint. Raperka, která spolupracovala například i s Tao Quitem, ale potřebuje ještě trochu čas, aby se v hip-hopu etablovala. Uvidíme, co z toho bude.
Rychlý lifestyle, drogy, ulice a party jsou však řeholí, kterou nemusí každý unést. Undergroundový ženský rap už totiž zaznamenal i smutný příběh. Nadějná soundcloudová raperka Sju Kjut z Brna, která mohla ještě poměrně rázně promluvit do hudebního světa, přišla o život skokem v nákupním centru Letmo v Brně.
Její památku uctila i Lola Saint
Budoucnost
Jak se bude situace kolem ženského rapu vyvíjet dál, je samozřejmě nejasné, stejně jako cokoliv jiného. Určitě ale nemůže být řeč o tom, že žádné raperky nejsou. Stále se ukazují nové tváře, i když v menším množství.
Dáme příklad. Přestože vlna Soundcloudu a lilpeepovského emotrapu už také pomalu opadá, mikrofony nových raperek neminula. Zpoza ní vykukuje interpretka, která si nechává říkat Playstation Princess, jež se snaží ve své tvorbě mísit několik světových jazyků, punk, emo styl, hip-hop a prvky horroru. Jak ale vnímají ženy v rapu už zajetá jména?
„V Česku jsou lidi strašně zlí a nepodporujou tě. U mě je jedno, kolik udělám dobrejch písniček nebo kampaní. Jsem furt na začátku. Na cokoli, co udělám, se pohlíží, jako by to byla moje první věc. Nevím, jestli (je to tím, že jsem) žena. Holky na to s*rou, protože nemají nervy na to, aby furt něco poslouchaly. To tě zničí. Někdy mám stavy, že mám chuť si rozdrásat duši. Člověk je v p*či z toho, jak si ho lidi rozeberou na kousky a na to každá ženská nemá,“ okomentovala v rozhovorupro REFRESHER, jak vnímají rap ženy, ta nejpovolanější – Sharlota.
„Moji úvahu o tom, proč dělám rap a více nezpívám, už jsem též několikrát zmiňovala. Kvůli tomu, že mi nějakou dobu trvalo, než mě lidi začali aspoň vnímat jako raperku. Nechci to jen tak zahodit, protože mě to stálo výsměch a nepřekonatelné úsilí. Převážně tu není konkurence,“ okomentovala nám v dalším rozhovoru.
Své myšlenky nám přetlumočila i Jasmin. „Nás moc není. Sama jsem do roku 2019 jen zpívala. Ale myslím si, že se Česko hodně v problematice „ženy a rap" posunulo. Lidi už nemají takovou potřebu psát, že holka patří jen do kuchyně. Co mi ale přijde špatné, je to, že si pořád hodně lidí myslí, že může být na scéně jen jedna holka. Zpěvačky ten problém nemají," vnímá situaci. „V Čechách se musí v rapu srovnávat,“ tvrdí.
„Začala jsem nedávno. Loňskou zimu jsem udělala s dueem Seven & Stewe vánoční track, který byl braný hodně s nadsázkou, hodně lidí mi říkalo, že mi to jde. Můj další rapový track se vážně hodně chytl. Hlavně jsem se v tom našla a je to něco, co mě fakt baví. Ale nenazývám se jen raperkou. Pokud bych měla cítit nějakou diskriminaci, tak možná jen tehdy, pokud mluvíme o psaní textů,“ říká.
„Píšu si je sama, cizí odmítám. Na tracku Zpověď jsem dokonce slyšela, že mi ho napsal Pil C. Každopádně si myslím, že ženy mají u nás v rapu dobrou budoucnost., přestože mi přijde, že hodně holek to začíná dělat, protože to vidí u mě nebo dalších, chtějí být 'slavné' a myslí si, že tohle je ta cesta. A že je to easy a když neumíš zpívat, budeš rapovat. Tak takhle to fakt není,“ dodává.
Abychom měli vyjádření z více stran, svůj pohled poslala i Ice Queen. „Český rap a ženy, to tu nemáme. Na začátku jsem sledovala i neznámá jména, Julay, MC Zuzka. Neposlouchala jsem je, spíš jsem chtěla mít o nich přehled, Poslouchám zahraničí a můj idol byla Queen Bitch Lil Kim. S rapem jsem začala na střední, už na základce jsem s kámoškou skládala texty. Některé ještě mám,“ zavzpomínala
„Pak jsem se pohybovala vždy kolem lidí, co rap sami dělali. Bylo to přirozené. Když jsme s (Tylerem) Durdenem spolu začali trávit dny i noci, vyprávěli si příběhy z života, byl to on, kdo mi řekl: ‚Alice, ty si nejvíc real člověk, kterýho znám, ser na to, že si holka, rapuj.' První mixtape jsem si nahrála doma sama na Audacity. Měla jsem featy s Bělochem. Ty věci nejsou zvukově kvalitní, je to všechno dirty, ale je to real. Měla jsem v p*či, chtěla jsem mluvit a bylo mi jedno, jak to zní,“ pokračuje.
„Mě do teď spousta lidí nemůže překousnout. Například týpci, co mi psali o featy, ale chtěli mě p*cat. Týpci bez koulí, který s*ala moje drzost. Nadávali ale jen na netu, ještě nikdy mi nikdo do očí nic neřekl. Pak tyhle lidi potkám, koukají do země a drží hubu. Asi jsem ten hate schytala za všechny další bitches, co tu budou, ale jsem ledová jako Ice T, takže mne to jen posilnilo. Myslím, že ženský rap budoucnost v Česku má, ale podle mě to nikdy nebude na úrovni jako je v zahraničí. Máme v povaze být omezení, spousta lidí neumí přijímat nový, jiný věci. Každý girl přeji vytrvalost, není to easy,“ uzavírá.
Jak vnímáte ženy a rap v České republice vy? Vadí vám, že není více aktivních interpretek? A pamatujete si na některé raperky z dřívějška? Dejte nám vědět v komentářích.
