U šálku kávy jsme si popovídali s královnou českého rapu.
Raperka, zpěvačka, ale i moderátorka Sharlota je v mnoha věcech unikátem. Už několik let suverénně kraluje ženskému rapu v Česku a zatím to nevypadá, že by se rodila její konkurence. Na Instagramu ji sleduje 321 tisíc lidí a patří tak mezi nejpopulárnější Čechy na této sociální síti. V poslední době experimentuje s televizní tvorbou, a jak nám prozradila v rozhovoru, od hudby si dává menší pauzu.
Sešli jsme se s ní v kulturním centru Pragovka, kde ochotně zapózovala našemu fotografovi Filipu Porebovi a otevřeně si s námi popovídala o tom, jak se vyrovnává se svojí slávou, jak pohlíží na ženský rap, o svých extravagantních outfitech, ale i o tom, kolik dostává za jeden sponzorovaný příspěvek na Instagramu.
Jak se vyrovnáváš se slávou?
Těžko říct, sláva je relativní pojem.
Sláva je 321 tisíc followers.
Na naše české poměry to jsou docela velká čísla, ale jsem ráda, že jsem si to všechno vybudovala postupně. Skrze všechny projekty, skrze všechen hejt. Jsou dny, kdy mě to mega sere, ale jen kvůli lidem. Chci mít i svůj klid. Ale neřekla bych, že by mě sláva jako taková srala. Proč by mě srala, když dělám věci tak, aby mě lidi znali. Chci jim něco sdělit.
A děláš věci, aby tě lidi znali? Proč ses rozhodla dělat hudbu?
Protože si myslím, že moje myšlenky a názory můžou ostatním lidem v životě pomoct. A to je pro mě důležitý. Nejdřív jsem chtěla představit sama sebe, bavilo mě, když to lidi viděli a reagovali na to. Postupem často z mého vlastního seberozvoje vykrystalizovalo, že mě naplňuje lidi potkávat a zlepšovat jim náladu. Třeba jen tím, že někde jsem. A je vlastně jedno, jestli budu dělat hudbu nebo točit filmy.
Pro mě je důležitý, aby se lidi kolem mě cítili dobře. Jsem taková bytůstka, takovej skřítek, co tady existuje a snaží se předávat svoje zkušenosti nebo zážitky lidem a pomáhat jim v období, kdy jim není úplně nejlíp. Protože když mi není nejlépe, tak mi lidi taky vrací energii a pomáhají mi. Ten kruh se musí neustále točit.
Nevadí ti, když tě lidé poznávají na ulici a chtějí s tebou fotku?
To je strašně individuální záležitost. Nejsem člověk, kterej by dokázal odmítnout slušné lidi. Ale když se někdo chová tak, že ti to není příjemný, tak nereaguješ pozitivně.
Máš nějakou negativní zkušenost s fanouškem?
Lidi si hodně dovolí, když jsem sama. Jsou třeba nějaký skupinky, co na mě řvou sprostě, nebo něco hnusnýho. Já jim to odpouštím, ještě nejsou tak vyspělí, aby byli spokojení sami se sebou a tím pádem mají potřebu řešit tyhle věci. Ale jednou mě jeden týpek pronásledoval až k bytu, to bylo fakt divný.
Co se týče hejtu, tak zjišťuju, že až teprve teď mi přestává vadit, že mě někteří nemají rádi. Dřív jsem s tím strašně bojovala, chtěla jsem, aby se mnou všichni byli v pohodě za každou cenu. Teď už dávám energii jen do lidí, kteří vím, že mě mají rádi jaká jsem a na tohle se snažím srát. I když je to těžký. Mám dny, kdy to zvládám líp, někdy hůř. Teď budu vydávat svojí věc, která se jmenuje Lásky není dost a je na tomhle tématu celá postavená.
A co protipól? Lidi, kteří tě hned začnou objímat a jsou velmi intimní?
Já jsem hodně kontaktní člověk. Jsem taková, že všechny objímám, dávám jim pusu, protože musím lidem ukazovat, že je mám ráda. Nedokážu hrát na nikoho divadlo a k lidem přistupuji jako otevřená kniha, i když se tisíckrát spálím. Nedokážu bejt jiná. Jsem autentická a vůbec mi nevadí, když mě lidi objímají. Ale všechno má svoje meze.
Tvoje outfity jsou image, nebo jseš to ty?
Pokud bych se v tom necejtila, tak bych si to nemohla vzít. Kdyby lidi cítili, že to je něco, co si na sebe beru jen kvůli něčemu, tak to poznají a budou to hejtovat. Já miluju, když člověk může bejt každej den jinej.
