Hákový kříž se stal symbolem árijské společnosti.
Dne 15. září 1935 přijalo nacistické Německo novou vlajku: v popředí černý hákový kříž na bílém kruhu, výrazná červená na pozadí. Hákový kříž či svastika se tak stala symbolem plánované nové společnosti – „čisté“, árijské společnosti a dodnes ji v tomto významu používají mnohé extremistické skupiny.
V minulosti se ale svastika nespojovala s nenávistí, nacismem či extremismem. Její příběh je rozmanitý a tisíce let starý, uvádí Holocaust Encyclopedia.
Znovuobjevení hákového kříže
Ačkoli v hinduismu, buddhismu či odinismu se hákový kříž využívá dodnes a samotný symbol je přinejmenším 7000 let starý, v Evropě jsme ho znovu našli koncem 19. století. Evropané se stále více zajímali o pradávné civilizace Blízké Asie a Indie. Německý archeolog Heinrich Schliemann objevil hákový kříž v ruinách antické Tróje.
Spojil ho s podobnými symboly, které se nacházely na německé keramice a spekuloval, že jde o náboženský symbol německých předků. Někteří jazykovědci a historici pracovali s touto myšlenkou, kterou však časem politicky překroutili a původní význam šikovně překryli novým.
Nacisté zcela změnili význam svastiky
Svastika byla už začátkem 20. století rozšířena a používala se zejména v pozitivním kontextu, znamenala přízeň nebo štěstí. Pak si však kulturní dědictví tzv. árijské kultury, kterou sdíleli lidé napříč Evropou a Asií, přivlastnili němečtí extremisté a připsali mu nový význam. Nešlo už o kulturu, ale o árijskou identitu jako takovou. Už v roce 1920 ji nacistická strana přijala za svůj symbol.
Několik pravicových nacionalistických hnutí si svastiku po první světové válce také zvolilo za své logo. Představovala „rasově čistý“ stát a její původní význam se od doby, kdy Německo ovládli nacisté, úplně ztratil.
I Adolf Hitler o ní píše ve své knize Mein Kampf. Vysvětluje v ní, že po mnoha pokusech se mu podařilo nastínit novou vlajku. Zvolil červené pozadí, bílý kruh a černý hákový kříž, cituje ho Holocaust Encyclopedia.
Nová vlajka znamenala nový režim
Hitler naschvál zvolil barvy vlajky Německé říše (1871 – 1918), rezonovala s Němci, kteří byli proti demokratické republice. Šlo o chytrý marketingový tah a výrazné logo, které nabralo velmi silný význam. V Árijcích vzbuzovala pocit hrdosti, v Židech a ostatních „nepřátelích“ nacistického Německa zas hrůzu.
V březnu 1933 vydal tehdejší prezident Paul von Hindenburg spolu s Adolfem Hitlerem dekret, podle kterého se nová vlajka měla vždy objevovat spolu s imperiální vlajkou. Svastika se stala v Německu tak populární, že spolu s Hitlerovou tváří se objevovala i na produktech: na cigaretách, na kávě či dokonce na formách na dort. Vedlo to k tomu, že v květnu 1933 museli používání svastiky bez povolení zakázat. 15. září 1935 se nová vlajka stala jedinou oficiální vlajkou země.
V tentýž den schválili i zákon na ochranu německé krve a německé cti, který zakazoval sňatky i milostné vztahy mezi Židy a „Němci nebo spřízněnými lidmi“. Židé měli dokonce zakázáno zvedat německou vlajku se svastikou nebo používat její barvy. V průběhu války se význam symbolu ještě více posílil.
Po skončení druhé světové války symbol v mnoha zemích zakázali
Druhá světová válka v Evropě skončila 8. května 1945 bezpodmínečnou kapitulací Německa západním Spojencům a Sovětskému svazu. Fašistickou diktaturu nahradila Německá demokratická republika a Německá spolková republika (až do sjednocení v roce 1990).
Symbol hákového kříže mnohé země zakázaly a jeho používání je trestné i na Slovensku. Svastika však má bohatou historii, a proto bychom používání symbolů či podobizen osobností, které se spojují s nacistickým režimem, měli vždy dělat pouze v kontextu. Snadněji se tak lze vyhnout nedorozumění.
