Jeden z nejohavnějších experimentů, který vedl až k sebevraždě. Identická trojčata byla roky zneužívána, výsledek ale neznáme

„Takové pokusy dělali nacisté,“ vykřikl s nenávistí v hlase David Kellman, když se dozvěděl, že od narození byl bez vědomí jeho nebo jeho rodičů součástí ohavné vědecké studie. David Kellman se narodil 12. července 1962 v newyorské nemocnici jako jeden chlapec z identických trojčat. Své bratry ale nikdy neviděl, až dokud nedovršil 19 let a dvojice se nestala hvězdou novin i televize.

Doporučeno

Vyráběl 1 kilogram LSD každých 5 týdnů, ale prodával ho hluboko pod cenou. Legendární chemik skončil za mřížemi na dvě doživotí 6. října 2020 v 9:45

Na streamovací platformě Netflix momentálně miliony lidí sledují dokumentární film Three Identical Strangers, který je už dva roky starý, ale až příchodem na Netflix se dostal do povědomí širší veřejnosti. Kombinuje záběry před desítkami let, kdy se trojčata ve věku 19 let poprvé úplnou náhodou setkala a začala spolu žít život, o který byla dříve ošizena.

To, co zpočátku vypadá jako idylický příběh tří ztracených a znovu nalezených sourozenců, ale končí děsivě, katastrofálně a tragicky. Úvodní euforie ze setkání, popularity a úspěchu se postupně přeměňuje na drsnou realitu, v níž trojčata David, Edward a Robert nejenže zjišťují skutečnou pravdu o tom, proč je po celá léta v dětství navštěvovali podivní vědci a lékaři, ale objevují i hrůzu v zákoutích své mysli, která nakonec vede až k hádkám a sebevraždě.

Pravda byla ještě mnohem znepokojivější, když se trojčata dozvěděla, že ani zdaleka nebyla jedinými zkoumanými subjekty v experimentu rakouského psychiatra, který se do Spojených států amerických přestěhoval na začátku druhé světové války a dlouhá léta byl blízkým přítelem dcery Sigmunda Freuda.

Trojčata, kterým se líbily stejné starší ženy

Nic v ten osudový den nenasvědčovalo tomu, že by se měl život Bobbyho Shafrana otočit naruby. Nastupoval sice na vysokou školu, ale neměl od ní velká očekávání, protože, jak sám v dokumentu podotkl, na střední škole nikdy nepatřil mezi populární studenty.

Hned po příchodu na internát ovšem pochopil, že se děje něco zvláštního. Všichni ho vesele zdravili, objímali nebo líbali, a on po chvíli zjistil, že mu říkají Eddy. Tím byl ovšem jeho biologický bratr, kterého od něj oddělili, když jim bylo přibližně 6 měsíců.

Netrvalo dlouho a Bobbyho našel Eddyho kamarád a oba zůstali šokováni. Tentýž večer po dvouhodinové jízdě autem už seděli u Eddyho doma a nevěřícně se dívali na identický obraz toho druhého. Oba se narodili v New Yorku 12. července 1961, a tak nebylo pochyb o tom, že jde o sourozence, vysvětluje The Guardian.

Nechápali, jak je možné, že nebyli adoptováni společně, ale v té chvíli se nad detaily nezamýšleli. Srdce jim plesala, protože našli svůj ztracený protějšek a rodičům se nechtělo věřit, že se před nimi náhle objevili dva stejní synové.

Během několika dní se fáma o příběhu nalezených dvojčat dostala k novinářům a oba se najednou ocitli na titulní stránce novin. Vysmátí chtěli světu vyprávět svůj příběh, ale netušili, že se v New Yorku na jejich fotku dívá poslední ztracené trojče.

David Kellman v reakci na fotku v novinách zavolal Eddyho matce, která téměř omdlela, když jí vysvětlil, že i on se narodil 12. července 1961. Přišla první setkání, euforie stále neupadala a po chvíli se nesmělá publicita proměnila v hotovou slávu rockových hvězd.

Bobbyho, Eddyho a Davida zvali do televizních show, kde svým vzhledem, gestikulací, manýry i povahou fascinovali Ameriku. Miliony lidí chtěly vědět, zda měli stejné záliby, zda kouří stejné cigarety, nebo zda se jim líbí stejné ženy.

A na všechny tyto otázky měla trojčata kladnou odpověď. Na střední škole se dokonce všichni tři věnovali zápasení. V prvotní fázi si tak k sobě nemuseli hledat cestu, vztah trojčat do sebe ideálně zapadl a Amerika z nich byla na kolenou.

Nacistický experiment na lidech?

Zlom nastal ve chvíli, kdy se znepokojení adoptivní rodiče začali vyptávat, jak je možné, že jim nikdo nikdy neřekl o dalších sourozencích. Své děti si adoptovali prostřednictvím organizace Louise Wise Services, která v druhé polovině 20. století zprostředkovala velkou část adopcí židovských dětí v okolí města New York City.

Na tom by nebylo nic podezřelého, kdyby se o sobě trojčata nedozvěděla ve věku 19 let a rodiče se nezačali vyptávat, proč jim zaměstnanci Louise Wise nikdy neřekli o dvou dalších identických bratrech. Všechny tři rodiny si proto dohodly setkání s vedením Louise Wise s očekáváním, že se na něm dozvědí skutečnou pravdu.