Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Jaká je budoucnost vesmírného cestování? Odpovídá astronautka, kterou čeká půlroční mise na ISS.
„Když jsem byla malá holka, obdivovala jsme svoji mámu. Vždy nás se sourozenci učila, že neexistuje žádný důvod, proč bych nemohla něco dělat jen proto, že jsem holka a že jsem hnědá.“
Povzbuzení pro afroamerické dívky, ale i pro dívky po celém světě, které chtějí prorazit ve vědecko-technologických odvětvích, zaznělo z úst Jeanette Epps. O tom, že se snaží být inspirací pro budoucí generace, mluvila během krátkého interview v rámci iniciativy Black History Month.
„Lidé často dívky odrazují od věcí, které předtím nikdy jiná žena neudělala. Vždy jim říkám nebojte se, já jsem tady. Podívejte se na mě, dělám mnoho takových věcí, o kterých byste si pomyslely, že je nikdy nebudete moci dělat.“ Inspirativní padesátnice má za sebou bohatou kariéru a před sebou historický milník v rámci vesmírného cestování.
Jeanette Epps je americká letecká inženýrka a astronautka NASA. Příští rok se stane první černoškou, která poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). V rámci akce Noc vědců hovořila o budoucnosti cestování do vesmíru v rámci diskuse Future of Space Exploration.
Refresher na online diskusi s americkou kosmonautkou nemohl chybět, za pozvání děkujeme týmu Velvyslanectví USA v Bratislavě, které setkání zprostředkovalo.
Zdroj: NASA Johnson
Jeanette J. Epps vybrali za astronautku NASA v roce 2009. Absolvovala výcvik kandidátů na astronauty, který zahrnoval vědecké a technické instruktáže, intenzivní trénink v systémech ISS, pohyb ve vesmírném prostoru, trénink v oblasti robotiky, letový výcvik a výcvik přežití v extrémních podmínkách.
Předtím, než se stala astronautkou, pracovala v automobilce Ford, pak nastoupila do CIA jako referentka technické zpravodajské služby. Ve službách CIA pracovala sedm let.
Patří jí prvenství, v rámci výzkumného týmu během mise v roce 2021 bude první Afroameričankou vůbec. Z celkového počtu 312 astronautů bylo doposud nasazeno 16 černochů, z toho pět žen. Nikdo z nich však nesloužil na ISS půl roku. Jde o splnění jejího celoživotního snu.
„Do vědy jsem se zamilovala už jako dívka. Moji rodiče nejsou vědci, ale se svou sestrou jsme sledovaly různé vědecké seriály jako Dr. Who, tak to začalo. Nejvíc mě bavilo sledovat vozidla, která létají. Chtěla jsem vědět, jak fungují letadla a byla jsem velmi zvědavá.“ Ze zvědavosti nakonec pramenila i touha letět do vesmíru. Po náročné přípravě a letech studia se jí to podaří příští rok.
Epps by měla podle plánů strávit na vesmírné stanici šest měsíců. Poletí kosmickou lodí CST-100 Starliner od společnosti Boeing, kterou vytvořili v rámci programu NASA s názvem Commercial Crew Program. Je to soukromá raketa vyvinutá na převoz astronautů NASA na ISS a zpět domů.
„Určitě pociťuji tlak z toho, že budu první černoškou. Nerada jsem první v čemkoli, protože to s sebou nese spoustu odpovědnosti. Ale jsem na to připravená. Myslím si, že je ostuda, že to takto dlouho trvalo. Nemělo by to být novinkou, měli bychom mluvit o tom, že další astronaut či další astronautka míří na ISS,“ řekla.
Doufá, že díky její misi se konečně zbavíme předsudků a už nebudeme v budoucnu řešit rasu či pohlaví lidí, kteří se zapojí do objevování vesmíru. „Všichni jsme součástí lidstva a jdeme tam spolu.“
Do vesmíru poletí po boku kolegů z NASA, Sunity Williams a Joshe Cassadyho. Jak pro Cassadyho, tak i pro Eppsovou jde o první cestu, Williams už ve vesmíru byla dvakrát. Jejich misi však předchází nezbytné testování.
Přidej se do klubu Refresher+ již od 125 Kč 25 Kč
Co se dozvíš po odemknutí?
Co všechno musí dopadnout dobře předtím, než Epps a její kolegové budou moci vycestovat na ISS
Jak probíhá astronautský výcvik
Která mise na Zemi byla pro Epps nejtěžší a proč
Jak si americká astronautka představuje budoucnost cestování do vesmíru
Zda si myslí, že bychom měli všichni studovat více vědeckých a technických předmětů
V prosinci 2019 odstartoval první nepilotovaný zkušební let Starliner (Boeing Orbital Flight Test), ale cestou se objevilo několik závažných technických problémů. Starlineru se nezdařil plánovaný zážeh motoru potřebný pro usazení na oběžné dráze a setkání s ISS. Boeingu se však podařilo Starliner bezpečně vrátit na Zemi.
Boeing v tomto roce oznámil, že nepilotovaný zkušební let Orbital Flight Test zopakuje začátkem roku 2021. V případě úspěchu udělá NASA i testovací let s posádkou (Boeing Crewed Flight Test), který podle tiskové zprávy naplánovali na červen 2021 a měl by trvat 3 dny. Na palubě bude astronaut Boeingu Chris Ferguson a astronauti NASA Mike Fincke a Nicole Mann.
Teprve po úspěšném konci jejich testovací mise a vyhodnocení případných problémů vyletí trojice Epps, Williams a Cassady na misi Starliner-1, která tím pádem začne přibližně za rok, v prosinci 2021.
Epps si na palubu s sebou vezme rodinné fotky, zejména svých synovců a neteří. „Nic víc asi nepotřebuji. Chci si zabalit i sešit, abych si mohla zapisovat zážitky a zapamatovat si celou misi. Jídlo, oblečení či příslušenství nám zajišťuje NASA, ale já nepotřebuji mnoho věcí, abych se cítila pohodlně.“
Před odletem má respekt, ale podle jejích slov je trocha nervozity prospěšná. „Zda se bojím? To bych neřekla. Jsem jen obezřetná.“
Zdroj: NASA Johnson
Jak probíhá výcvik astronautů
„Chtěla jsem, aby studenti věděli, jak výcvik probíhá, protože když jsem byla na škole já, měla jsem řadu otázek,“ řekla v úvodu své prezentace. Epps si prošla lety tvrdé přípravy na misi. Nejkrásnější vzpomínky má paradoxně na náročný letecký trénink v nadzvukových cvičných letadlech T-38 a na náročné kurzy přežití v extrémních podmínkách.
Mezi ty patřila například tzv. analogová mise NEEMO 18. Analogové mise simulují to, co astronauty čeká ve vesmíru: nacvičují si tam práci se stejnými systémy, učí se pohybovat se ve skafandrech nebo testovat vzorky z různých povrchů. Ne každý se na takovou misi dostane, zájemci musí nejprve projít kvalifikačními zkouškami.
„Nejtěžší bylo dostat se tam. V rámci přijímacích testů jsme se museli ponořit do hloubky přibližně 6 metrů, lehnout si, nechat si napustit helmu vodou a potom vodu vypustit,“ popisuje zkoušku, která zní trochu jako noční můra. „Byla to slaná voda, takže mě štípaly oči. Dokonce jsem to musela udělat dvakrát, protože poprvé jsem vodu vypustila příliš rychle.“
Zkouškou však prošla a v roce 2018 absolvovala náročný podmořský výcvik. Na malinké palubě se čtyřmi dalšími astronauty a dvěma techniky strávila devět dní, dalších 17 hodin si musela počkat na dekompresi, než se konečně mohla vrátit na souš.
„Nemůžete odejít, stejně jako ani ve vesmíru nemáte možnost vrátit se,“ okomentovala, když během prezentace ukazovala i pár soukromých záběrů z mise. V hloubce téměř 20 metrů si nacvičovali různé dovednosti, které využijí během příští mise na ISS. S týmem si však výborně rozuměli a nedošlo k žádným neshodám.
„V mnohém se mise podobala tomu, co nás čeká na ISS, ale tam budeme mít mnohem více prostoru,“ řekla s úsměvem. Nacvičovali si, jak by probíhal výzkum asteroidů, kdyby na nějaký přišli. Sbírali vzorky, které pak zkoumali, takže museli i správně nastavit vrták. Jezdili i na výjezdy.
„Nejdůležitější je, že jsme se naučili spolu žít a být více přizpůsobiví. Toto je můj vzkaz pro všechny studenty: můžete být nejmoudřejší člověk na Zemi, ale pokud neumíte dobře vycházet s jinými lidmi a jste nepřizpůsobiví, daleko se nedostanete. Devět dní vám může připadat i jako devět let.“
Zdroj: NASA Johnson
O rok později si v hlubokých jeskyních Slovinska musela přivyknout na chlad, tmu a extrémní podmínky na život. Rozsáhlý jeskynní systém zkoumali v rámci programu CAVES 2019 celé týdny, přičemž v největších hloubkách strávili pět dní. Cílem takových krátkodobých misí je zlepšit si nejen praktické dovednosti a znalosti z oblasti vědy, ale zejména se naučit fungovat s mezinárodním týmem.
„Nemáte žádné oblečení navíc, nesete si s sebou jen kempingové jídlo. Cílem je naučit se o sobě co nejvíce, poznat sebe i své kolegy. Pomůže nám to na stanici (ISS, pozn. red.), budeme schopni rozeznat, zda jde o expediční chování a budeme schopni řešit problémy. Z těchto outdoorových kurzů zaměřených na vůdcovství si vezmeme velmi mnoho.“
Tyto venkovní aktivity mají tedy za cíl vytrénovat zejména mysl a odhodlání a pomáhají astronautům doslova přežít ve vesmíru. „Hlavní věc, kterou se musíme naučit, je, jak žít společně,“ říká Epps.
„Museli jsme spolu pracovat jako tým, zajistit, že se všichni bezpečně a bez zranění dostanou přes misi a vrátí se do tábora. Museli jsme si osvojit myšlení, že jsme jeden tým se společným cílem. Toto je asi nejdůležitější mise, kterou děláme, kromě mise ve vesmíru.“
Zdroj: ESA
Velká část astronautského tréninku však simuluje situace, které je čekají přímo v terénu. Učí se chodit a pracovat dlouhé hodiny pod vodou, kde si trénují tzv. space walk, a seznamují se se všemi systémy, které jsou na ISS.
Kromě toho šla Epps i na pětitýdenní intenzivní kurz ruštiny (poprvé měla na ISS letět v ruském Sojuzu) a má za sebou i medicínský výcvik. Na palubě příští rok bude působit jako medik, neboť lékaře s sebou mít nebudou.
V rámci příprav na odlet ruským Sojuzem si nacvičila i přistávání na vodě či v extrémních studených podmínkách na Sibiři. Součástí příprav byla i práce s přístroji, které udržují život, práce s komunikačními technologiemi, se systémy na ochranu před požárem a opatření v případě náhlého poklesu tlaku. Samozřejmostí byly i hodiny a hodiny strávené v obleku.
Zdroj: NASA Johnson
Jak se na to, že poletí do vesmíru, kde musí přežít šest měsíců, dívají její nejbližší? „Zatím se to zdá být velmi vzdálené. Určitě mě podporují a myslí si, že je to super, ale pro mou rodinu, zejména pro mé dvojče, to bude trochu stresující. Bude se asi obávat, ale zároveň ví, že na tomto jsem pracovala většinu svého života.“ Podle jejích slov ji přijdou určitě doprovodit.
Jaká je budoucnost vesmírného cestování
Vzhledem k plánům NASA v nadcházejících letech je možné, že Epps poletí i na Měsíc. Stala by se tak první ženou, která se projde po měsíčním povrchu. „Bylo by to ohromné. I teď, když se podívám na videa z mise Apollo, tak jsem nadšená. Měla jsem tu čest mluvit s některými z astronautů z této mise a bylo to vzrušující.“
Nepřemýšlí však nad tím, že by mohla být první na Měsíci. Je vědkyní skrz naskrz a přemýšlí spíše o tom, co všechno bychom se díky takové misi mohli naučit. „Určitě se naučíme nové věci. Můžeme dostat i na Mars díky zjištěním z Měsíce? Podle mě ano.“
„Jedním z našich velkých cílů je vrátit se na Měsíc, a to už brzy," říká odvážně americká astronautka. Program Artemis se soustřeďuje na iniciativu dostat opět pozemšťany na Měsíc do roku 2024.
Cílem je vytvořit tam stálou přítomnost lidí. Epps říká, že musíme přestat vnímat Měsíc jako nějaký cíl, protože v budoucnosti se prý stane odrazovým můstkem pro výjezdy hlouběji do vesmíru. „V budoucnu bude ISS mnohem více komerční. NASA si už neudržuje své prostředky na dopravu, místo toho si kupujeme místa na prostředcích Boeingu, abychom mohli naše astronauty vyslat. Tímto můžeme i ušetřit peníze.“
Epps zdůraznila, že na Měsíc se nevracejí jen Spojené státy americké. „Uzavřeli jsme partnerství s našimi mezinárodními partnery, takže nejde jen o úsilí USA. Jdeme tam společně. Bude to planeta Země na Měsíci a letíme tam kvůli naší planetě.“
Zdroj: NASA Johnson
„Pamatuji si, když jsem jako dítě sledovala Vesmírnou odyseu. Byli tam astronauti, kteří cestovali mezi různými stanicemi. Myslela jsem si, že v této době to už tak bude i opravdu fungovat. Umím si určitě představit, že budeme mít pravidelnou kyvadlovou dopravu mezi Zemí a Měsícem,“ prohlásila odvážně.
Dodala, že díky vesmírnému cestování se hodně naučíme i o lidském těle, které se mimo zemskou atmosféru chová jinak. „Naučíme se i o nových technologiích, tím, že budeme několik měsíců žít na Měsíci, naučíme se ještě více.“ Přirovnala to k běžným komerčním letům, kterými už můžeme cestovat. Klíčová přitom bude mezilidská spolupráce.
„Je mnoho technologií, které se vyvinuly pro vesmírný program a nyní je využíváme na Zemi. Nejrozšířenějším je GPS. Na ISS také studujeme některé bakterie, které se bez přítomnosti zemské gravitace chovají jinak. Proto si myslím, že v budoucnu bude více medicínských a farmaceutických, ale zřejmě i jiných společností, investovat do vesmírného cestování.“ Komerční cesty by podle Epps umožnily studovat nové způsoby léčby či dokonce vyvinout nové přístroje pro lidi i na naší planetě.
Přestože se naše přítomnost stále více podobá sci-fi příběhům a Epps otevřeně hovoří o komerčních letech do vesmíru, na závěr své prezentace zdůraznila, že nesmíme zapomínat na všeobecný rozhled.
„Já jsem měla velmi mnoho hodin filozofie, náboženství, na škole jsme se věnovali i poezii a shakespearovské literatuře. Myslím si, že toto všechno má důležité místo v naší společnosti a hraje to roli při formování naší mysli,“ tvrdí Američanka.
Nemyslí si, že by se všichni mladí lidé měli při studiu zaměřit na inženýrství, vědu a techniku, nebo na matematiku (tzv. STEM odbory). „Určitě však budou muset těmto věcem do jisté míry rozumět. Všechny klasické předměty jsou však také důležité a mně osobně pomohly vytvořit si svůj světonázor.“
