Někdy holt věci nejdou tak, jak bychom si přáli a dost možná se většině z nás stalo, že jsme někdy byli tzv. friendzonutí. Je vůbec možné, aby takové kamarádství fungovalo?
Mnoho z nás se pravděpodobně někdy dostalo do situace, kdy jsme se zakoukali do někoho, kdo nám city neopětoval. Ačkoliv Řezník zpívá něco o holce v jeho sklepě, snad většina z nás chápe, že lásku si nelze vynutit. Jak se tedy v případě friendzonu zachovat? A co si psychoterapeut Ivan Košteyn myslí o takovém přátelství? Tohle a mnohem víc se dozvíš v našem článku.
Pojďme si nejdříve ujasnit, co vlastně friendzone znamená. Odpůrci anglického jazyka, nechť nás omluví, ale v češtině bohužel žádný takový výraz zaběhnutý není. Friendzone popisuje situaci, kdy chováš k někomu hlubší city, ale ten druhý je neopětuje a nabídne ti, že můžete být alespoň přátelé. Kamarádství je často nabízeno pouze z lítosti a není jisté, jestli může doopravdy fungovat. Na vině je náročnost této situace, kdy jeden vlastně dostává vše a ten druhý nic.
Byl jsem odmítnut. A co teď?
Důvodů k friendzoně může být hned několik. Může za ním stát například strach ze vztahu, nedůvěra, vazby z minulosti, ale nejčastějším problémem je malá sexuální přitažlivost či atraktivita. S dotyčným si můžeš velmi rozumět po psychické stránce, můžeš se vedle něj cítit příjemně, ale chybí ti chemie, nejiskří to mezi vámi, nejste pro sebe dostatečně atraktivní. To je něco, co bohužel pravděpodobně nezměníš. Nikdy bys neměl zapomenout na své pravé já a snažit se přetvořit se k obrazu někoho jiného.
Na Instagramu jsme zjišťovali, kolik z vás se již s tímto trendem setkalo. Až 60 % dotazovaných odpovědělo, že již někdy friendzone zažili, více než polovina z nich pak byli muži. „Za poslední rok jsem se dostal do friendzone hned u třech holek. Pro každou jsem ten zábavný, milý a hodný kamarád, ale žádná z nich se mnou nechce chodit. Asi jsem pro ně nepřitažlivý,“ reagoval kamarád Pavel, který neměl vztah již 5 let.Friendzonutí v nás může vyvolat mnoho otázek, ale také frustraci a problémy se sebevědomím. To nám potvrdil také psychoterapeut Ivana Košteyna. „Těžko odpovědět jednou větou, tato situace je pro odmítnutého velmi náročná. V hlavě se mu honí tisíce různých věcí, od zhrzených pocitů, přes agresivitu různé intenzity až k sebedestrukci. Každý z lidí bude reagovat jinak, vychází z jiných podmínek, výchovy a osobnosti. Lze říci, že každý bude prožívat nelibé a negativní pocity, provázené smutkem, lítostí.“