Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Ne všichni měli možnost trávit svátky s rodinou.
Vánoce roku 2020 budou v Česku a v mnoha jiných zemích světa kvůli protipandemickým opatřením značně odlišné. Svátky víceméně prožijeme v domácí karanténě a bujaré oslavy v podnicích s přáteli prozatím určitě nehrozí. Nejhůře na tom budou zejména zdravotníci, kteří se musí starat o nával pacientů.
My ostatní v podstatě přijdeme pouze o část sváteční pohody, což není až tak strašné. Když se podíváme do minulého století, zjistíme, že miliony lidí na celém světě musely trávit Vánoce v mnohem horších podmínkách.
Do článku jsme vybrali fotografie a příběhy, se kterými se přesuneme do vojenských nemocnic, zatuchlých zákopů, vybombardovaných měst, nebo do domácností, ve kterých se malé děti musí podělit o skromnou nadílku jídla. Podíváme se však i na to, jak vypadala luxusní předvánoční večeře pořádaná diktátorem Adolfem Hitlerem a jakým způsobem slavili Vánoce nacisté.
Další články k historickým fotografiím najdeš v těchto třech odkazech. – 1, 2, 3, 4.
Jak Československo rozdávalo „žebračenky“ a nezaměstnaní lidé protestovali na ulicích
Kolik civilistů zabili Američané při „vánočním bombardování“
Jak vypadal nacistický předvánoční večírek organizovaný Adolfem Hitlerem
Vánoce v nemocnicích a zákopech (1914–1918)
Zdroj: Picryl/Henry William Mobsby
První světová válka byla jedním z největších globálních konfliktů 20. století, během kterého zemřelo spoustu civilistů a vojáků. Ti, kteří měli štěstí, se při menším či větším zranění dostali z fronty do vojenské nemocnice, kde je ošetřili.
Vojáci, zdravotní sestry a lékaři přitom ani v dobách války nezapomněli na oslavu Vánoc. Jeden z momentů v blíže neurčitém vánočním období mezi lety 1914 až 1918 zachytil fotograf Henry Mobsby. Na výše přiložené fotografii můžeš vidět německé vojáky a zdravotní personál ve vánoční náladě.
Svátky na frontě se však nemohly těm v nemocnici vůbec rovnat. Zatímco se o vojáky na lůžkách staraly milé zdravotní sestry, bojovníci v zákopech museli v napětí očekávat nejbližší útok nepřítele. Vánoce v roce 1914 byly ale jiné.
Zdroj: Wikimedia/neznámy autor
Na fotografii od neznámého autora vidíme skupinu vojáků, kteří se baví při fotbale. Na ní by nebylo nic zvláštního, kdyby si tuto sportovní radost neužívali Britové a Němci, kteří proti sobě během první světové války stáli na opačných stranách. Jde o událost, která je dnes známá jako Vánoční příměří.
Během Štědrého dne v roce 1914 Britové a Němci seděli v zákopech a na dálku společně zpívali koledy. Nejprve se zapojila jedna strana, a pak i druhá. Další ráno se našel muž, který vystoupil ze zákopů s cílem, aby popřál nepříteli hezké Vánoce.
Přidej se do klubu REFRESHER+
Co se dozvíš po odemknutí?
Jak si nacisté zdobili vánoční stromky
Co slavili nacisté místo narození Ježíše Krista
Ve které dodnes fungující restauraci se konal předvánoční večírek nacistů
Jak si Britové a Němci během první světové války předali dárky
K překvapení na něj druhá strana nešla, ba právě naopak, vydala se směrem k němu, uvádí Time. Po prvních odvážlivcích se přidávali další a další. Vojáci přitom kráčeli po nebezpečné půdě. Na „území nikoho“ (z angličtiny No Man's Land) mohli čekat, že na nich nepřítel kdykoliv spustí palbu).
V roce 2014, k 100. výročí Vánočního příměří, společnost Sainsbury's natočila dojemnou reklamu, která zobrazila tuto historickou událost. Reklama působí téměř neuvěřitelným dojmem, ale pravdou je, že se inspirovala realitou. Podle Time se odložit zbraně během Vánoc v roce 1941 rozhodlo přibližně 100 000 vojáků. K Vánočnímu příměří se však nepřidali všichni, a tak na některých místech před Vánocemi i po nich nadále probíhaly krvavé boje.
Ti, kteří se však setkali s válečnými nepřáteli, zažili družné debaty, při kterých se navzájem obdarovali malými drobnostmi – cigaretami, čepicemi, jídlem či alkoholem. Podle The Guardian si někteří vojáci vyměnili dokonce adresy, aby se po válce – za předpokladu, že ji přežijí – mohli navzájem navštívit. Vše šťastné však musí jednou skončit.
Po přátelském setkání se vojáci opět vybrali do zákopů a válka, která si v konečném důsledku vyžádala asi 31 milionů životů, mohla pokračovat. „Ticho skončilo brzy odpoledne a začalo opět zabíjení. Byl to krátký mír v hrozivé válce,“ citoval The Guardian v roce 2004 slova tehdy 108-letého Alfreda Andersona, jednoho z válečných veteránů. Alfred byl v době Vánočního příměří teprve osmnáctiletým mladým vojákům.
Na některých stanovištích se však příměří udržovalo déle a boje začaly až po Novém roce. I po tomto krásném aktu sounáležitosti následovaly malé momenty příměří, ale žádné se už nevyrovnaly událostem z Vánoc roku 1941.
Co na Vánoční příměří říkal Adolf Hitler, který během první světové války bojoval za Německo jako řadový voják? Adam Hochschild v knize To End All Wars: A Story of Loyalty and Rebellion uvádí, že ho údajně značně kritizoval. Němci, kteří šli podat ruku Britům, podle něj neměli „německý smysl pro čest“.
Vánoce během Velké hospodářské krize (1936)
Zdroj: Picryl/ Russell Lee/ Library of Congresss
Fotografie Russella Leeho ukazuje, jak Velká hospodářská krize zasáhla do finanční situace mnoha rodin. Na záběru vidíme čtyři malé děti Američana jménem Earl Pauley a jejich velmi skromnou vánoční večeři, která sestávala z brambor, zelí a koláče. Fotografie podle Kongresové knihovny Spojených států amerických vznikla v roce 1936.
Začátek Velké hospodářské krize datujeme k říjnu 1929, kdy došlo k výjimečně velkému propadu akcií na americké burze – tento den se označuje jako takzvaný Černý čtvrtek. Do roku 1933 se bez práce v USA ocitlo 15 milionů občanů, uvádí History.
Velká hospodářská krize, nazývaná také jako světová, však nezasáhla pouze USA, ale další mnohé země světa, včetně tehdejšího Československa. Nezaměstnanost se u nás v roce 1933 dostala až na přibližně 25 %.
Během Velké hospodářské krize se v Československu značně využívaly takzvané „žebračenky“. Ty představovaly papírové poukázky na určité zboží, jako například oblečení či jídlo. Jejich cílem bylo zajistit základní potřeby pro lidi, kteří na ně v důsledku krize neměli peníze.
Žebračenky měly různé hodnoty. Svobodní lidé za ně mohli dostat zboží v hodnotě 10 korun, zatímco ženatí dvakrát víc. V době krize je vydávalo Ministerstvo sociální péče.
Ľudovít Hallon z Historického ústavu SAV označil sociální pomoc od státu v dané době za děravou, kvůli čemuž se v roce 1933 v Československu konalo několik „hladových pochodů nezaměstnaných“. Demonstrace přitom vedly k násilným nepokojům, na jejichž konci byly nejen mnozí zranění, ale také mrtví.
Hitlerův předvánoční večírek (1941)
Zdroj: Wikimedia/Bundesarchiv/na voľné použitie
Výše přiložena fotografie je ilustrační, po kliknutí na tento odkaz se ti zobrazí fotografie z nacistického vánočního večírku.
Druhá světová válka si vyžádala desítky milionů nevinných obětí a už v roce 1941, dva roky po jejím začátku, za sebou zanechala spoustu nepopsatelné hrůzy. Přestože v mnoha zemích světa zuřila válka, nacisté se se svým vůdcem Adolfem Hitlerem bavili na předvánočním večírku. Portál Rare Historical Photos uvádí, že se nacistická slavnost konala v mnichovské restauraci Löwenbräukeller, která ve městě stojí do dnešního dne.
Vánoce v nacistickém Německu se od těch, které známe dnes, značně lišily. Místo narození Ježíše Krista oslavovali „zimní slunovrat“ a Santa Clause vnímali jen za křesťanskou verzi boha Odina. Na vrchu stromečku se nenacházela tradiční hvězda, ale hákový kříž. Kromě něj však používali i nordické runy. Podobných změn, které měly výrazně upravit křesťanské Vánoce, bylo více.
Sérii fotografií z vánočních momentů v Třetí říši zaznamenal tehdy 41letý Hugo Jäger, který byl podle magazínu Spiegel jedním z osobních fotografů diktátora Adolfa Hitlera. Pro vůdce nacistů pracoval aktivně mezi lety 1936 až 1945.
Zdroj: Wikimedia/Bundesarchiv
Jäger za svou kariéru jednoho z dvorních fotografů lídra nacistického Německa vyfotografoval zhruba 2 000 momentů, které zachycují řadu pamětihodných, ale zároveň tragických záběrů, jako například napadení Polska či perzekuce Židů ve varšavském ghettu. Jäger si na konci války uvědomil, že jeho umění Spojenci určitě nedocení, a tak bude muset fotografie skrýt.
Nakonec se rozhodl, že je vloží do skleněných nádob a zakope do země. Z ní je vytáhl až v roce 1955 a odložil do bankovního trezoru. Fotografie na konci svého života, v období roku 1970 (jiné zdroje uvádějí, že je prodal již v roce 1965), prodal americkému magazínu Life, napsal Spiegel. Zemřel ve věku 69 let.
„Vánoční dar“ od USA
v podobě 20 000 tun výbušnin (1972)
Zdroj: Hoa Lo Museum
Fotografie, na kterou se díváš, není v článku omylem. I takto vypadaly vietnamské Vánoce v roce 1972, kdy americký prezident Richard Nixon rozhodl o operaci Linebacker II, která je dnes přezdívaná také jako „vánoční bombardování“. Operace probíhala mezi 18. až 29. prosincem a americká armáda během ní se svými těžkými bombardéry zničila oblasti měst Hanoj a Hai Phong.
Síla nejméně 20 000 tun výbušnin byla devastující. Krátce před ní přitom mezi Severním Vietnamem a USA probíhala mírová vyjednávání, která však skončila neúspěchem.
Bombardování během Vánoc na krátko ustálo. Zatímco Američané zvažovali své další plány náletů a komunisté z Vietnamu připravovali obranu, běžní civilisté se procházeli po zničených ulicích a pozorovali ruiny, které zůstaly z jejich města.
Za období před Vánocemi, v jejich průběhu a po nich Američané bombardováním zabili přibližně 1 600 civilistů, uvádí History. Tehdejší švédský premiér Olof Palme řekl, že „Hanoj, Vánoce 1972“ lze přiřadit k takovým historickým událostem, jako je vyvraždění obyvatel obce Lidice (1942) či masakr v Katyni (1940), napsaly v roce 1972 The New York Times.
David Bacon na webu Foreign Policy In Focus (projekt amerického institutu pro politické studie) uvedl, že podle jeho názoru bylo bombardování Hanoje a Hai Phong válečným zločinem. O několik týdnů po bombardování podle BBC obě strany konfliktu podepsaly Pařížskou mírovou smlouvu.
Někteří historici jsou toho názoru, že právě tyto útoky přiměly Severní Vietnam k podepsání dohody a Nixon pomocí ní chtěl urychlit ukončení války. Jiní však tvrdí, že oproti škodám, které dosud Severní Vietnam utrpěl, nešlo o příliš velkou změnu, která by mohla výrazně zatlačit druhou stranu do kouta. Bombardování americkým letectvem proto považují za zbytečné pokračování konfliktu, při kterém přišlo o život více než 1 000 nevinných civilistů.
