Vyznáš se v pojmenování Šedivé úterý, Škaredá středa a Zelené pondělí?
Velikonoce se kvapem blíží a ty už se asi nemůžeš dočkat dnů volna, které tě čekají 2. a 5. dubna. Víš ale, jak Velikonoce vznikly a co vlastně oslavuješ? A jak budou vypadat, vzhledem ke koronavirovým opatřením, ty letošní?
Vláda bude diskutovat o rozvolňování nejdříve až po Velikonocích, řekl Babiš
9. března 2021 v 18:38
Velikonoce jsou nejen křesťany spojovány se smrtí a vzkříšením Ježíše Krista a jelikož se slaví pouze pár dní po jarní rovnodennosti, mnoho lidí zastává názor, že jejich původ není církevní, ale pohanský. O tento názor se opírá také fakt, že datum oslav Velikonoc stanovil církevní 1. nikajský koncil až v roce 325, avšak původní zachovalé svědectví o oslavách Velikonoc pochází již z období kolem roku 50, a to v listech apoštola Pavla.
Za zmínku pak určitě stojí i další zajímavé svědectví z 2. století, kdy probíhaly spory o datum slavení Velikonoc, neboť Křesťanská církev chtěla tento termín posunout kvůli oslavám židovského svátku Pesach, který si je významově s Velikonocemi velmi podobný.
Pro křesťany jsou Velikonoce důležitější než Vánoce. Jedná se totiž o oslavu vzkříšení Ježíše Krista, ke kterému podle křesťanské víry došlo třetí den po jeho ukřižování. Tato oslava připadá na Velkou noc Bílé soboty, která patří mezi hlavní velikonoční dny. V nejrozšířenější podobě Velikonoce trvají 50 dní od neděle Zmrtvýchvstání až do svátku Seslání Ducha svatého - Letnic, avšak tobě postačí, pokud budeš mít přehled o devíti hlavních dnech.
Modré pondělí (29. března 2021): Modré pondělí je poslední masopustní pondělí, které se pro křesťany stalo symbolem volného dne. Lidé nepracovali a kostely se zdobily modrým a fialovým suknem.
Šedivé úterý (30. března 2021): Šedivá barva reprezentuje úklid, což znamená, že v tento den se hospodyně věnovala úklidu celého domu, vymetání pavučin a prachu.
Škaredá středa (31. března 2021): Škaredá středa připomíná zranění Ježíše Jidášem za 30 stříbrných a je s ní spojena i lidová pověra, že pokud se ten den člověk bude mračit, zůstane mu to po celý rok.
Zelený čtvrtek (1. dubna 2021): V Zelený čtvrtek si křesťané připomínají Ježíšovu poslední večeři. Hospodyně uklízí a smetí odnáší na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy. Jí se zelená jídla, která mají zaručit zdraví na celý rok a tímto dnem začíná velikonoční triduum, které končí o Velikonoční neděli.
Velký pátek (2. dubna 2021): Na Velký pátek byl Ježíš odsouzen, ukřižován a následně pohřben. Podle evangelií zemřel ve tři hodiny odpoledne, pročež se věřící v tento čas scházejí na zvláštní bohoslužbě.
Bílá sobota (3. dubna 2021): Bílá sobota znamenala přípravy na Boží hod velikonoční a čas na pletení pomlázek. Dopoledne Bílé soboty se nese ve znamení smutku u Ježíšova hrobu, večer a v noci nastávají oslavy vzkříšení Ježíše Krista.
Velikonoční neděle (4. dubna 2021): Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční je největší křesťanský svátek, neboť došlo ke Kristovu zmrtvýchvstání. Lidé si nechávají posvětit jídlo, které sami jedí a část věnují také hospodářství.
Velikonoční pondělí (5. dubna 2021): Velikonoční pondělí je spojeno s pomlázkou a koledováním. Chlapci se vydávají koledovat a vyšlehat děvčata, při tom říkají velikonoční koledy či říkanky a děvčata jim za odměnu dávají malovaná vajíčka, často pokreslená červenou barvou. Ta má speciální význam a značí barvu krve Ježíše Krista.
Pro ateisty Velikonoce nejsou tak důležité jako Vánoce a slaví se především jako vítání příchodu jarního období. A jak budou vypadat ty letošní?
