Zpravodajský portál pro moderní generaci, která se zajímá o aktuální dění.
Zajímá tě aktuální dění? Zprávy z domova i ze světa najdeš na zpravodajském webu. Čti reportáže, rozhovory i komentáře z různých oblastí. Sleduj Refresher News, pokud chceš být v obraze.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.
V případě že problémy přetrvávají, kontaktuj prosím administrátora.
OK
V Hollywoodu si konečně uvědomili, že nikdo nedokáže pochopit a vyprávět příběhy černochů tak jako černošští tvůrci.
Hollywood se v posledních letech výrazně mění. Zažili jsme hnutí #MeToo zaměřené na odhalování sexuálních predátorů a neetického chování vůči ženám na pracovišti. Dlouhá léta se ale v Hollywoodu bojuje i za práva menšin. Velmi silná jsou hnutí, která bojují za afroamerické tvůrce a herce, kteří touží po lepších možnostech, jak se v tomto zábavním průmyslu uplatnit.
Afroameričané naštěstí konečně dostávají více prostoru, všímají si jich více i při předávání cen a atmosféra v Hollywoodu je o něco přijatelnější než v minulé dekádě. Do pozornosti lidí se obzvlášť dostávají oznámení o tom, jak dané studio hledá výhradně režiséra z menšinových etnických skupin. Někdo by řekl, že za to může nutnost diverzifikovat štáb a herecký soubor, o což se v Hollywoodu v posledních letech vehementně snaží.
Možná ti totiž neunikla informace, že pokud budou studia chtít, aby mohly být jejich filmy nominovány na Oscara, budou muset od roku 2024 (nebo později) splňovat nové podmínky. Ty hovoří o tom, kolik členů etnických minorit či žen musí být součástí produkce nebo hereckého souboru. V tomto článku jsme se už věnovali tomu, proč je to nešťastné řešení ohrožující kvalitu filmů. Zatím se toho ovšem bát nemusíme, protože tato pravidla stále nejsou v platnosti.
Ale i tak to můžeme svalit právě na diverzifikaci a snahu následovat současné trendy. Avšak i kdyby to zčásti byla pravda, pohánějí tvůrce a producenty i jiné motivace. Důležitým faktorem je totiž autentičnost příběhu a jeho zpracování. Oscarový Moonlight by nemohl tak kvalitně a emotivně zpracovat jiný než afroamerický režisér, v tomto případě Barry Jenkins.
Black Panther by zdaleka nebyl tak velkou kulturní a historickou událostí, nebýt faktu, že herecké obsazení nabité černochy režíroval talentovaný Creed Ryan Coogler. V Hollywoodu příliš dlouho natáčeli příběhy o ženách a Afroameričanech bílí muži. Pokud někdo touží vidět tyto příběhy, stále se k nim vzhledem k bohaté historii Hollywoodu může vracet.
Čas na změnu
Je načase, aby filmy o ženských a černošských emocích natáčeli černoši a ženy, ne staří bílí muži. Je proto skvělou zprávou, že už na to Hollywood začal reagovat a jednat tímto způsobem. Ženy se lépe dokáží ztotožnit s problémy či fyzickými a psychickými útrapami ženských postav. Málokterá žena asi touží vidět film o znásilnění a následném traumatu podaný tak, jak to vnímá muž. Jakkoli talentovaný, žádný mužský režisér nebude nikdy schopen přenést do příběhu a na plátno emoce, které zažívá pouze žena.
Zdroj: Netflix
Věnovalo se tomu i drama Malcolm & Marie od Netflixu, ve kterém hrál John David Washington režiséra filmu a Zendaya jeho přítelkyni. Režisér, kterého ztvárnil Washington, přiznal, že nebýt jeho přítelkyně, nikdy by ve svém filmu nedokázal zachytit pocity, myšlenky a stav postavy. Platí to i v realitě a vztahuje se to nejen na rozdíly pohlaví, ale také barvy pleti.
Žádný běloch v USA nepochopí, jaké to je být černochem. Pravděpodobně to nemůže pochopit žádný běloch na planetě. Systémový rasismus v USA funguje od vzniku samotné země a způsobil obrovské množství tragédií, úmrtí a životních útrap pro afroamerickou komunitu, ale nakonec i problémy pro celou americkou společnost.
Rasismus vs. autenticita ve filmech
Černoši v USA čelí v mnoha sférách života rasovým předsudkům (to samozřejmě platí i o jiných menšinových etnikách) a barva jejich pleti ovlivňuje v jejich životech často negativně téměř vše, na co podívají a co se jich týká. Mnozí od malička vyrůstají v prostředí, které jim neustále připomíná, v jaké situaci se nacházejí.
Jejich osobnosti se tak štěpí celý život a mnoho věcí vnímají úplně jinak než běloši. Svět bělochů je pro ně často tak trochu sci–fi. I proto není zcela autentické, když chce zrekonstruovat svět černochů a natočit o nich film někdo, kdo se nedokáže vžít do jejich kůže a pochopit jejich bolest, motivaci a strach.
V Česku a všude ve světě se například ženy často bojí jít samy po ulici po setmění a stává se, že čekají to nejhorší. Na to pomyslí málokterý muž. A málokterý z nás zase myslí na to, že průměrný černoch v USA se o svůj život bojí i za bílého dne a bojí se přitom i policistů, kteří ho mají ochránit. To vše extrémním způsobem ovlivňuje myšlení, chování a názory černochů na celý systém a život v zemi.
Bohužel kinematografie k tomu často přistupuje zcela nechápavě. Situace se začíná měnit, ale i nadále se budeme setkávat s ignorováním autentičnosti z několika důvodů. Někde je ovšem třeba začít a jsme rádi, že se tak konečně děje. Příliš mnoho tvůrců nevykreslilo afroamerické postavy pravdivěji a hlouběji, protože je to příliš komplikované a ukazovalo by to zkažený systém v USA.
Afroameričané proto přistupují i k umění a svým rolím jinak než běloši, což je docela logické, a neplánujeme se při sdílení této informace tvářit jako nositelé Nobelovy ceny. Co se však děje, když musí černošské příběhy a černošské emoce ztvárnit herci bílé pleti? Jak se naruší integrita a autenticita příběhu vyprávěného bělochy, kteří ho nemají šanci dostatečně pochopit, natož ho zprostředkovat divákům?
Proto je nesmírně důležité, aby zpracovávali takové filmy a seriály lidé, kteří k nim mají velmi blízko. Samozřejmě nikde netvrdíme, že by už nikdy v životě běloch neměl režírovat film s černochy. To by bylo absurdní. Autor textu se jen snaží poukázat na to, že takové projekty získávají angažováním afroamerických tvůrců v čele se scénáristy a režiséry další vrstvy kvality a hloubky, které mohou příběh několikanásobně zlepšit. Zejména, co se emocionálního zásahu a autenticity týká.
Zdroj: Walt Disney Studios Motion Pictures/Marvel Studios
Neprosazujme černochy do filmových rolí násilím
Na druhou stranu některé filmy s těmito tématy neoperují nebo nejsou pro vývoj filmu a postav důležité. V tom případě nevadí, že snímek předtím nerežíroval černoch, případně že na scénáři nepracovalo více černochů než bělochů. Vždy je třeba pozastavit se a popřemýšlet, co je pro film nejlepší. Pokud jednoduše černocha v tvůrčím týmu film nepotřebuje, není nutné, aby tam byl jen kvůli snaze o diverzifikaci.
Zároveň však neexistuje důvod, proč by tam být nemohl. Producenti mají vyhráno v momentě, kdy se o diverzifikaci kreativního týmu pokusí z důvodu, že jsou si vědomi, jaké benefity to přinese do kreativního procesu a zkvalitnění snímku, a ne kvůli tomu, aby naplnili kvóty určující jistý počet lidí jiné barvy a pohlaví.
Téma je v současnosti zase jednou žhavé v souvislosti se zprávami o tom, že Marvel a Warner Bros. hledají výlučně černošské režiséry pro své filmy Blade a Superman. Zatímco u Bladea je jasné, proč tomu tak je, u Supermana narážíme na menší zvrat. Warner Bros. a DC totiž plánují natočit zcela nový film, ve kterém přiletí z Kryptonu na Zem dítě černé pleti.
Pod facebookovými příspěvky různých médií najdeš (kromě tradičních rasistických komentářů) množství poznámek o tom, že studia by se v první řadě měla zaměřit na nalezení kvalitního režiséra a až potom přemýšlet nad barvou pleti. V tomto bodě zčásti nesouhlasíme.
Zdroj: The Walt Disney Company/Disney+
Na světě je řada talentovaných afroamerických režisérů, kterým je jen třeba dát šanci. Podívejme se například na Ryana Cooglera, kterému dal Sylvester Stallone a spol. příležitost zrežírovat Creed. O pár let později už režíroval jeden z nejziskovějších filmů vůbec — film Black Panther — a čeká ho velmi slibná budoucnost. Nemusíme chodit daleko do minulosti a zjistíme, že Jordan Peel je pro studio Universal jedním z nejdůležitějších režisérů současnosti, a to zatím natočil jen dva filmy — Get Out a Us.
Studia si tímto nepodkopávají kvalitu vlastních filmů. Mají možnost vybrat si z dostatečného množství potenciálních velmi kvalitních afroamerických tvůrců, kteří dokáží kromě technické kvality z pozice schopných režisérů přispět i svým nadhledem díky znalosti různých afroamerických témat. V současnosti už tvůrci pomalu dávají prostor postavám ve filmu, aby pracovali i s osobnostními tématy spojenými s černošskou identitou.
Zdroj: Universal
Naposledy jsme to viděli například v seriálu The Falcon and the Winter Soldier, kdy byl Sam Wilson jako Falcon černochem nejen podle barvy své kůže, ale také podle toho, jak ho vnímalo okolí, jaké měl místo ve společnosti a podobně.
Když se do charakterových vlastností černošských postav začnou implementovat vlastnosti dle skutečných životů těchto lidí, kvalitativně to pomůže postavám a také samotnému filmu. A kdo jiný to udělá lépe než scenárista či tvůrce, který rozumí těmto postavám nejlépe, protože zažil to, co ony nebo vyrůstal v podobném prostředí?
