Působení Nirvany ve světě hudby sice netrvalo dlouho, ale bylo o to intenzivnější. Hity jako Smells Like Teen Spirit, Rape Me či Come as You Are zná nejspíš každý, stejně jako charismatického frontmana kapely Kurta Cobaina.
Zatímco ve slunné Kalifornii nebo v New Yorku zažívaly v osmdesátých letech hardrockové a glam metalové kapely největší úspěch a lidi bavily pozitivními texty a velkolepými show na velkých pódiích, v sychravém Seattlu se rodila generace frustrovaných rebelů, kteří měli chuť vykřičet všechny své úzkosti. Nezajímali je masivní, lidmi přeplněné stadiony. Chtěli zaprášené a zakouřené, alkoholem páchnoucí malé kluby, kde se na zemi povalovaly rozbité sklenice a nedopalky cigaret. Kde stěny byly popsány nebo posprejovány infantilními obrázky a hláškami.
Nosili vytahaná trička, roztrhané džíny, špinavé tenisky a povětšinou měli dlouhé mastné vlasy. Cítili vztek vždy, když zapnuli televizi a přečetli si ranní zprávy, sužovaly je deprese, prozkoumávaly svou existenci, chyběla jim láska i sebeláska. Měli chuť si ubližovat, ničit se. Neměli se s kým ztotožnit a často skončili zaseknutí v apatii. Jejich odpor vůči komerci stále více sílil a iritovaly je zářící reflektory, veselé, plytké písničky v rádiu nebo pozéři na pódiích, hrající si na něco, čím nejsou. Potřebovali autenticitu. Potřebovali znovu cítit, že žijí.
Surový zvuk, dekadence a nihilismus
To vše najednou dostali díky novému hudebnímu žánru, který přímo ztělesňoval jejich pocity, nálady a životní styl. Byl jím grunge. Charakterizoval ho surový zvuk zkreslených kytar ostrý jako břitva, a většinou temné texty o odcizení, drogové závislosti, smrti, politice, válce či jiných palčivých společenských tématech. Také boj za práva menšin, odpor vůči náboženským fanatikům a konvencím. Nechyběla ovšem ani satira a nadhled. Kapely jako Soundgarden, Green River, The Melvins, L7 nebo Skin Yard udaly tempo a směr, který brzy následovala i další dvojice drzých chlapíků, která si říkala Nirvana. Tu by tehdejší běžný, „normální“ posluchač pravděpodobně označil na základě textů a chování hudebníků za dekadentní, provokativní, zvrácenou, divnou a utápějící se v nihilismu.
Pro ně by to však byl kompliment. Bylo jim jedno, co si o nich myslí lidé. Kapela vznikla v roce 1987 v Aberdeenu ve státě Washington a založil ji teprve dvacetiletý zpěvák a kytarista Kurt Cobain spolu s dvoumetrovým chorvatským obrem — baskytaristou Kristem Novoselicem. Cobain ještě netušil, že se z něj za pár let stane masivní superstar, kterou budou adorovat miliony fanoušků po celém světě, a jeden z nejvlivnějších rockových zpěváků v historii. Sláva, kterou časem nabyl, se mu ale stala osudnou, protože ji nedokázal snést a přijmout. Následkem toho bylo, že si vzal život.
Outsider s uměleckou duší
Pro lepší pochopení Nirvany je nezbytné znát pozadí kolem jejího frontmana, protože právě on byl alfou i omegou celé kapely. Cobainovu osobnost nesmírně poznamenalo maloměstské prostředí Aberdeenu v okrese Grays Harbor v lesnatém státě Washington, kde člověk neměl příliš na výběr, čím se bude živit. Muži byli nejčastěji dřevorubci či automechaniky, stejně tak i Cobainův otec Donald, a nejčastější zábavou bylo vysedávání a pití v hospodě. Sebevraždy nebyly ve městě také ničím neobvyklým, stejně jako nepěkné úrazy související s výše zmíněnými povoláními. Prostředí přeplněné „drsnými chlapy“ a přehnaným machismem bylo v rozporu s Cobainovou uměleckou duší.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jak na Cobaina vzpomínají jeho blízcí v různých obdobích.
- Jak kapela provokovala během svého nejvýznamnějšího koncertu v roce 1992.
- Jak ovlivnilo užívání heroinu během těhotenství Cobainovu manželku a dceru.
- Co zpěvák napsal v dopise na rozloučenou.