I přes světovou popularitu se český sitcom nikdy nezařadil mezi své zahraniční konkurenty.
Pohodlně se usaď a přikovej se k obrazovce na hodiny a hodiny. Čeká tě kanonáda vtipů, umělého smíchu i neuvěřitelných příběhů všedních dní. Je zajímavé, jaké místo si ve světě televize žánr situační komedie získal.
O to překvapivější pak je, jak seriály z 80., 90. i 00. let nadále ovládají obrazovky i streamovací platformy a jak se k nim jako diváci neustále vracíme, když zrovna nevíme, co si pustit.
Formát patří k jedněm z nejvděčnějších. Funguje mezi diváky, kteří nepotřebují u televize nutně sedět, a mohou se během vysílání věnovat úklidu, vaření nebo plnění domácích úkolů. A milují ho i samotní filmaři.
Jedná se totiž o poměrně nízkonákladové projekty (samozřejmě pokud se zrovna nebavíme o Přátelích, kde se honoráře hlavní šestky na konci seriálu pohybovaly v astronomických sférách).
Ušetřit se při natáčení dá skoro na všem. A z toho, jak známo, mají producenti radost. Prostředí je dost často neměnné a omezené jen na jednotky studiových lokalit – obrazy v exteriérech dokážeš v každém seriálu spočítat na prstech jedné ruky.
Vedle toho se často využívá stejného nasvícení a tří kamer, které točí celek a polocelky jednotlivých postav. V seriálu většinou není žádná hluboká psychologická linka, pročež není třeba dotáčet tolik detailních záběrů.
I přesto, že seriály před živým publikem jsou oblíbené především ve Spojených státech a Velké Británii, odkud také pochází ty nejoblíbenější z nich, i v české a československé produkci se objevovaly kousky, které rozhodně stojí za to zhlédnout. Pojďme se teď společně projít historií českého sitcomu.
První pokusy v 50. letech
Komediální seriály s úspěchem tkvícím v situačním humoru u nás začaly se zpožděním přibližně dvaceti let od Západu. Za první český sitcom se považovuje Taková normální rodinka režiséra Jaroslava Dudka, která zde žánru položila základy. Setkáváme se v ní s poněkud šílenou rodinkou, která ale dokonale zachycuje situace, jež řeší každý.
Na její úspěch se snažili navázat různí tvůrci, mezi které patří i Patrik Hartl, který zfilmoval volné filmové pokračování, i Dušan Klein, který přišel z další řadou, avšak zasazenou do prostředí 21. století.
