Nejnovější horor režiséra filmů jako Saw: Hra o přežití, V zajetí démonů či Insidious dopadl katastrofálně.
Jak udělat z hororu totální komedii až parodii? Čtyřiačtyřicetiletý režisér James Wan (Rychle a zběsile 7, Aquaman) ti to bez problémů ukáže.
Jeho nejnovější horor Zhoubné zlo, na který se budeš moci od 9. září podívat v českých kinech, je jako špatný vtip. Nevíš, zda se mu máš smát nebo spíše plakat, ale zaručeně se budeš cítit trapně.
Hlavní postava Madison (Annabelle Wallis) je těhotná a žije s přítelem v obrovském domě, který vypadá jako prototyp Drákulova bydliště. Člověk při smyslech by tam tedy nešel bydlet, ani kdyby mu za to platili. Ukáže se, že přítel Madison je „předělaný“" násilník a bývalý alkoholik. Naštěstí ho divák musí tolerovat jen krátký čas, protože dlouho nepřežije. Po tajemném incidentu v domě totiž zemře.
Blikající světýlka, tajemné zvuky a ta nejotravnější hudba
Madison během něho zároveň přijde o dítě, ale rozhodne se do zmíněného domu vrátit a bydlet tam sama. A to bychom nesledovali horor ve Wanově režii, kdyby v něm najednou nezačala každou chvíli blikat nějaké světýlka, nebylo slyšet záhadné zvuky a nehrála k tomu typická, maximálně otravná a rádoby strašidelná hudba, složená z otřepaných disharmonických tónů houslí.
Ukazuje se také, že má Madison jedinečnou schopnost — umí se v noci přenést na jiná místa, kde je svědkem brutálních vražd. Těm, kteří už mají pár hororů za sebou, může tato schopnost jemně připomenout klasiku z pera mistra hrůzy Stephena Kinga, kterou do filmové podoby celkem slušně přetransformoval zkušený David Cronenberg. Ano, řeč je o Mrtvé zóně z roku 1983.
Bohužel, tento jemný Wanův odkaz na kultovní dílo se rychle vytrácí a nahrazuje ho ohňostroj toho nejvíce do očí bijícího hororového klišé bez jediné špetky ozvláštnění. Vše je tak prvoplánově natočené, zahrané a dramaturgicky vystavěné — včetně samotného závěrečného rozuzlení — až nad tím zůstává jen rozum stát.
Tupé postavy a ani náznak strachu
Wan skutečně do puntíku vytahuje spolu se svou scenáristickou kolegyní Ingrid Bisu všechny možné konvenční žánrové šablony. A ono by to v zásadě až tak nevadilo, kdyby si tito dva dali alespoň trochu záležet na uvěřitelnosti příběhu a minimálně se snažili vdechnout postavám trochu života a smyslu.
Ty se totiž chovají tak neskutečně tupě a nelogicky, až to vypadá, že jsou jen loutky, které ovládá na herní konzoli rozjařené pětileté dítě. Duo hlavních vyšetřovatelů připomíná Pata a Mata. Jejich hlášky jsou tak strašné, že divák nedokáže pochopit, jak toto celé může vlastně tvůrce jako Wan, který v minulosti natočil špičkové záležitosti jako Saw nebo V zajetí démonů, myslet vážně.
Celkově jsou dialogy jakoby psané na koleni a jsou až nebezpečně příbuzné těm, jaké běžně vidíme v déčkových katastrofálních produkcích. Nemluvě o motivech postav či zbytečných dějových liniích. Některé působí buď strašně nepotřebně nebo vysloveně komicky a to, co filmu chybí nejvíce, je to nejpodstatnější, co mohlo všechno pořádně okořenit a při čem bychom mohli na všechna uvedená negativa alespoň na chvíli zapomenout — strach.
Zbytečný film, ve kterém nic nefunguje
Zhoubné zlo už od prvních sekund vyznívá rozpačitě, ale postupem času se to jen a jen zhoršuje. Wanovu novinku mírně zachraňují před totálním propadákem skutečně působivé jednozáběrovky Michaela Burgesse (zatím jde bezpochyby o jeho nejlepší práci s kamerou), zejména ve finále, povedly se i speciální efekty. Vše ostatní vůbec nefunguje. Ještě i osvětlení každé scény ve stylu filmu noir vypadá nesmírně směšně a hlavně nepochopitelně.
Dokonce i herecké výkony jsou jedním velkým utrpením — obzvláště to mají na svědomí Michole Briana White a Maddie Hasson. Avšak ani Annabelle Wallis, ačkoli nanejvýš sympatická, bohužel stále nemá na to, aby utáhla celý film jako hlavní hrdinka. Není vůbec přesvědčivá a mnohem více jí to sedí ve vedlejších rolích (jako například v Ganzích z Birminghamu nebo v akčním sci–fi Boss Level).
Zhoubné zlo je absolutně zbytečný film, který nemá co nabídnout, čím překvapit a už vůbec nemá čím obohatit současnou kinematografii. Zbývá jen doufat, že se James Wan znovu „dá dohromady“ a v nejbližším pokračování Aquamana ukáže, že stále umí točit i dobré filmy. Jeho hororové novince ale dáváme tři body z deseti.
