Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně s námi mluvil o současném objevování vesmíru, komerčním cestování do hotelů na Měsíci, ale také o tom, zda je lidstvo připraveno na kolonizování Marsu.
„Je dobré mít pojistku, ale neexistuje žádná planeta B a podle mě nedojde ke kolonizaci vesmíru v tom stylu, že se všichni zvedneme a zdrhneme ze Země,“ konstatuje kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně Tomáš Přibyl.
V posledních měsících vyletěli ke hvězdám Richard Branson i Jeff Bezos, Elon Musk zase testuje svou raketu Starship a občas nám z nebes spadnou na Zemi součástky z čínské rakety.
Vesmírný závod se opět spustil, a tak jsme se Tomáše Přibyla poptali nejen na to, proč bychom se měli co nejdříve dostat na Měsíc a postavit tam základnu, ale i na budoucí plány na objevování Marsu s lidskou posádkou a vesmírný turismus, který možná bude za pár desetiletí stejně dostupný jako dovolená v Karibiku.
- Proč se vyplatí nalévat miliardy korun do objevování vesmíru.
- Jak je možné, že jsme posledních 50 let vesmírného pokroku nedosahovali.
- Zda je dnes objevování vesmíru stále souboj, jako tomu bylo mezi Sověty a Američany.
- Zda jednou budeme do vesmíru cestovat jako dnes do Barcelony.
- Jak by mohl státům zkomplikovat situaci vizionář Elon Musk.
- Jak bychom mohli na Měsíc létat do hotelů a sanatorií.
- Jestli je vesmír nad námi plný odpadu, který se nám jednou vymstí.
- Proč není správné, že se po Měsíci prošlo jen 12 bílých mužů.
Největší výhrada některých lidí vůči vesmírnému výzkumu obvykle bývá, že se na něj utrácejí miliardy korun, ale není vidět hmatatelné výsledky.
Peníze se necpou do vesmíru, ale zůstávají na Zemi. Kosmická sonda letící k Saturnu není zabalený balíček bankovek, ale tyto investované peníze se nám následně vrátí. Kosmonautika je katalyzátor rozvoje a pokroku. Díky ní máme nové znalosti a technologie, které vzápětí umí řešit problémy na Zemi.
Když peníze někam nacpeme na této planetě, obvykle jde o krátkodobé řešení, ale kosmonautika je řešení dlouhodobé. Kdysi dávno potřebovala Indie zvýšit vzdělanost, a tak vytvořila vlastní kosmický program. V Indii žije více než miliarda lidí, mají tam přes 4 tisíce jazyků a nářečí, a tak byla spousta lidí negramotná, protože se pro každého učebnice nedají vymyslet.
Indie proto vsadila na komunikační družice a začala přes satelit vysílat televizní program pro těžko dostupné zemědělské oblasti. Vláda připravila jednoduché letáky, jak si vyrobit anténu z pletiva na králíkárnu, a tak začala všechny pokrývat satelitním připojením. Ano, družice možná stála stovky milionů dolarů, ale kdyby chtěli vymyslet pozemní vysílání, potřebovali by stanice po celé Indii a stálo by to miliardy.
V jednom rozhovoru jste řekl, že dnes prožíváme kosmonautiku 2.0. Co se stalo, že bylo posledních 50 let v útlumu, ale dnes běží objevování vesmíru na plné obrátky?
Osobně si myslím, že dozrál čas. Jen těžko si lze představit vizionáře jako Elon Musk, Jeff Bezos nebo Richard Branson před 20 lety, protože na to tehdy nebyly technologie. Dnes máme v kapse mobilní telefon, ale před 30 lety o tom mohli jen snít. Stačí se podívat, jak tehdy vypadal počítač a co dokázal udělat. Podle mě dozrál čas a ve správné chvíli se správní lidé ocitli na správném místě.
I kdysi byli blázni, kteří zkoušeli rakety a investovali, ale vždy jim něco chybělo. Zákazníci, technické znalosti, legislativa. Nyní se vše sešlo na jedné koleji. Nejde o to, že by dnes miliardáři vyráběli družice, ale od podlahy mění způsob využívání vesmíru.
V minulosti byl boj o vesmír záležitostí Američanů a Sovětů. Dnes je hráčů mnohem více. Pokud bychom se na objevování vesmíru podívali z idealistického pohledu, nemělo by to být o jednotných cílech a spolupráci?
Výborná spolupráce ve vesmíru panuje posledních 20 či 30 let. Postavili jsme ISS a aktivity všech zemí se spojily, ale když nemáte konkurenci, tak vás nic netlačí dopředu. Podívejme se na 60. léta, kdy se Sověti a Američané hnali za každým prvenstvím. Jasně, doba byla jiná a do vesmíru se cpaly nepředstavitelné peníze, ale i tak.
Dlouhodobá spolupráce je výhodná, ale krátkodobě způsobuje stagnaci. Dnes spolupracují země nevídaným způsobem. Pro čínskou výzkumnou misi na Marsu dodávali přístroje Francouzi, kteří dodávali i pro Američany. Taková Argentina zase pro Čínu zajišťuje radarovou stanici, neboť Čína v Jižní Americe radar nemá.
Skupina evropských kosmonautů z ESA se dokonce učí čínsky, protože poletí na čínskou kosmickou stanici. A americké rakety létají s ruskými motory. Ve vesmíru se dá dělat obrovské kvantum věcí, a tak není problém, pokud některé projekty mezi sebou země ani nekoordinují, ale ty velké se dělají společně. Nehrozí žádné hvězdné války.
Naši planetu ohrožují klimatické změny. Přijde jednou chvíle, kdy se sbalíme a vyrazíme jako lidstvo do vesmíru, protože Země nebude obyvatelná?
Já si myslím, že ne. Je dobré mít pojistku, ale neexistuje žádná planeta B a podle mě nedojde ke kolonizaci vesmíru v tom stylu, že se všichni zvedneme a zdrhneme ze Země. Mně se líbí vize Jeffa Bezose, který by chtěl do vesmíru přemístit těžký a špinavý průmysl, nikoliv lidi.
Můžeme se tvářit, že na Zemi máme udržitelný rozvoj, ale jednoho dne přijde moment, kdy nám zdroje dojdou. Není proto lepší poslat těžký průmysl do vesmíru, postavit tam obrovské elektrárny a těžit na asteroidech, abychom si na Zemi mohli nechat pouze zónu k rekreaci?
Netřeba skákat do vesmírných lodí a létat pryč, raději začněme využívat tu nekonečnou studnici zdrojů nad námi.
Budeme za pár desítek let cestovat do vesmíru jako dnes nízkonákladovkami po Evropě za pár stovek korun?
Co se dozvíš po odemknutí?
- Zda jednou budeme do vesmíru cestovat jako dnes společností Ryanair do Barcelony.
- Jak by mohl státům zkomplikovat situaci vizionář Elon Musk.
- Proč je Elon Musk blázen, ale v dobrém slova smyslu.
- Jak bychom mohli na Měsíc létat do hotelů a sanatorií.
- Zda je vesmír nad námi plný odpadu, který se nám jednou vymstí.
- Proč není správné, pokud se po Měsíci prošlo jen 12 bílých mužů.
