UFC a její začátky: zakázáno bylo jen kousat, píchat do očí a kopat mezi nohy

V současnosti je také jasně stanoven počet kol a jejich minutáž. Zároveň způsoby, jakými zápas může skončit. Víme, že v současnosti mohou o výsledku rozhodovat i bodoví rozhodčí mimo klece po třech nebo pěti kolech, kteří během duelu hodnotí jednotlivě oba zápasníky. Na prvním turnaji Ultimate Fighting Championship s názvem UFC 1: The Beginning, však mohly zápasy skončit jen knokautem, submisí nebo tím, že trenér hodil do klece ručník.

Jeden bojovník a tři soupeři za večer

První turnaj byl 12. listopadu 1993 v McNichols Sports Areně v Denveru a měl pyramidový systém vyřazování. Zápasníci měli týž večer několik zápasů. Ti, kdo se dostali až do finále, se prali až třikrát, přičemž z každého předchozího zápasu si už mohli odnést nepěkná zranění.

Na vítěze této pyramidy čekala královská výhra, až 50 tisíc amerických dolarů. Paradoxní je, že dnes stejnou částku udělují bojovníkům každý týden, ať už za výkon nebo za zápas večera. Co se týče dalších pravidel, zakázáno bylo jen kousání soupeře, píchání do očí a údery mezi nohy.

Zatímco dnes jsou již jasně stanoveny i váhové divize (například péřová, lehká, velterová, střední polotěžká atd.), kdysi nic takového neexistovalo. Hned v prvním zápase na prvním turnaji se proto proti sobě utkali Holanďan Gerard Gordeau a Američan Teila Tuli, známý především ze zápasů suma. Holanďan vážil necelých 100 kilogramů, přičemž Tuli měl až 185 kilogramů. Gordeau měl naopak výškovou převahu.

Američanovi to v každém případě stejně nepomohlo. I když se na Holanďana od prvních vteřin zuřivě vrhl a přitlačil ho ke kleci, ten dostal Tuliho několika údery na zem a přesně mířeným kopem na tvář „dokončil“. Zápas ale po tvrdém kopu, který by dnes již znamenal automaticky jeho konec a zejména diskvalifikaci, neskončil, ale byl jen přerušen, aby se na Tuliho podíval lékař. Až ten rozhodl o konci zápasu i navzdory protestujícímu Američanovi, který chtěl pokračovat.

První hvězda organizace

Absolutní hvězdou večera se stal Brazilec Royce Gracie s černým páskem v brazilském džúdžucu, který celou pyramidu doslova vyčistil, když dokázal porazit tři soupeře na submisi, a to vždy nejpozději ve druhé minutě zápasu. Odnesl si tak vytouženou výhru a medaili. Pásy pro šampiony se tehdy ještě nerozdávaly. Bylo jasné, že půjde o velkého hráče, který v UFC pořádně rozvíří vody.

Gracie byl jako hurikán, soupeřům nedával šanci. Vždy je mazaně dostal na zem. Tam je už povětšinou lehce unavil a nasadil nepříjemné škrcení nebo jiné techniky. Tři sumbise za večer předvedl také na dalším turnaji UFC 2: No Way Out 11. března 1994 a domů si odnesl 60 tisíc dolarů. 

První turnaj, který se mu nepodařilo vyhrát, byl UFC 3. Ne ovšem proto, že by ho někdo porazil — nemohl pokračovat po náročném zápase s mohutným svalnatým Kimem Leopoldem, byl totiž příliš vyčerpaný.

Vyzval i Tysona, ten byl ve vězení

Nástup Kima do klece před zápasem se zároveň zapsal mezi nejbizarnější „nástupovky“ UFC, protože zápasník imitoval Krista a nesl na zádech skutečný dřevěný kříž, což z hlediska taktiky nebyl příliš rozumný tah. Pravděpodobně se zčásti „vyšťavil“ ještě před samotným začátkem zápasu.

Na UFC 4: Revenge of the Warriors se objevil i 51letý zápasník Ron van Clief. Ten podle očekávání nestačil Graciemu. Brazilský šampion ale stál před dosud největší zkouškou, jelikož ve finále proti němu v kleci stál obrovský a pořádně nebezpečný Dan Severn. Soupeře ničil rovněž na submise. Pro fanoušky vysněný duel trval celých šestnáct minut, přičemž se zvednutou rukou odcházel přece jen Royce Gracie.

Popularita a sebevědomí Gracieho byly tak velké, že Brazilec dokonce vyzval k souboji v MMA i obávaného boxera Mika Tysona, kterého se do té doby každý bál a nikdo se na něj neodvážil byť jen podívat. Jelikož však byl v té době Tyson ve vězení, zápas se nekonal. Podle Bleacherreportu však později slavný boxer přiznal, že by ho Gracie pravděpodobně porazil a síla by v potenciálním duelu nehrála roli.

„V žádném případě bych nevyhrál. Neměl jsem ponětí, co se děje v tomto typu boje... Musel bych trénovat konkrétně více aspektů boje, abych vyhrál. Je to zvláštní umění. V MMA se nebijete jen rukama, musíte to umět i na zemi. Pravdou je, že k úspěchu potřebujete v tomto sportu kromě boxu také skvělý wrestling,“ řekl Iron Mike.

Nová éra, už i s pásy

Prvním držitelem originálního pásu UFC se stal v roce 1995 na pátém turnaji organizace již zmiňovaný Dan Severn, když porazil Dava Beneteaua. Ten večer měl být udělen i opasek SuperFight, odveta mezi Kenem Shamrockem a Roycem Graciem ale skončila nerozhodně po neuvěřitelných 37 minutách tvrdého boje.

Mezi hvězdy organizace se postupně přidávali další zápasníci. Jedním z nich byl také Mark „The Hammer“ Coleman, který Severna sesadil z trůnu v roce 1997 na turnaji UFC 12. Získal ale zcela nový pásek. Šlo totiž o přelomovou událost, která odstartovala novou éru UFC, protože to byl zápas o šampiona těžké váhy. Udělen byl tehdy titul v rámci konkrétní divize.

Coleman svým nemilosrdným ground and poundem doslova terorizoval soupeře, jeho údery pěstí měly skutečně sílu kladiva a nejednou rozťaly tvář soupeřů, stejně tvrdé byly i jeho údery hlavou, kterými uměl bez problémů ukončit zápas. Jeho jméno svítí spolu se jmény Gracieho a Severna v UFC Hall of Fame.

Jste maniak, divím se, že jste někoho nezabil

Dalšími šampiony těžké váhy se staly během první dekády UFC Maurice Smith, Randy Couture, Bas Rutten nebo jen 175 centimetrů vysoký Kevin Randleman. Populárními bojovníky, kteří nikdy nezklamali fanoušky a předvedli vždy vzrušující a nesmírně napínavé souboje, byli také Vitor Belfort, Gary Goodridge, Don Frye či nekompromisní Tank Abbott s až psychopatickým výrazem vraha. V oktagonu byl skutečně jako vzteklé zvíře, které trhá všechno hlava nehlava. 

Abbott měl za sebou spoustu skutečných pouličních bitek, jedna se mu ale stala osudnou. Jak uvádí kanál Sport Legends, když Abbott pracoval v obchodu s alkoholem, jednoho zákazníka surově zbil, ale ukázalo se, že šlo o syna detektiva. Ten podal obvinění pro ublížení na zdraví, a tak zápasník skončil na šest měsíců v base, přičemž mu soudce řekl: „Pane Abbotte, jste maniak. Jsem překvapen, že jste někoho nezabil.“

Tank Abbott se stal v UFC legendou, ale jak sám později přiznal, o slávu mu nikdy nešlo a prostě jen miloval násilí. „Nikdy jsem se nezajímal o slávu. Byl jsem slavný už od svých deseti let na ulici, protože jsem zbil celou čtvrť. Každý věděl, že jsem zlý kluk z Huntington Beach,“ řekl.

Nesmyslné kohoutí zápasy

MMA byl čerstvý, nový sport, který se během devadesátých let stále teprve vyvíjel a procházel různými fázemi, přičemž se nevyhnul předsudkům veřejnosti. Spojení různých disciplín a bojových sportů jako wrestling, box, thajský box, taekwondo nebo džúdžucu mnohé znepokojovalo. MMA označovali za nesmyslné kohoutí zápasy, které kazí mládež. Ve státě New York dokonce v devadesátých letech MMA zakázali a nemohly tam proběhnout žádné turnaje.

Při snaze expandovat a dostat se do prestižní Madison Square Garden to způsobovalo organizátorům nemalé komplikace. Dnes jsou již turnaje UFC v New Yorku naprosto běžné. Velká změna v rámci organizace přišla, když ji odkoupili za 2 miliony dolarů Frank a Lorenzo Fertittovi v lednu 2001 a prezidentem UFC se stal Dana White. Ten je v této funkci dodnes.

Právě pod Whitovým vedením se UFC rozrostlo v populární multimiliardový podnik. S televizní dohodou a expanzí v Austrálii, Asii, Evropě a novými trhy ve Spojených státech se popularita UFC zvýšila a dosáhla většího pokrytí mainstreamovými médii, přičemž tato propagace přinesla v roce 2015 UFC celkové příjmy zhruba 609 milionů amerických dolarů.

Populární reality show i první ženské duely

To, co výrazně zpopularizovalo UFC, byla i reality show The Ultimate Fighter. První sezónu začala vysílat v lednu 2005 Spike TV. Šlo o show, v níž soutěžili začínající bojovníci MMA o šesticiferný kontrakt v UFC, přičemž je vyřazovali ze soutěže prostřednictvím exhibičních zápasů smíšených bojových umění. 

The Ultimate Fighter vyvrcholil fantastickým a pořádně krvavým zápasem v polotěžké divizi mezi Forrestem Griffinem a Stephanem Bonnarem. Do dnešního dne UFC vzniklo celkově 29 sérií této populární reality show. Poslední vyšla letos.

Dalším zlomovým momentem byl nepochybně i první ženský zápas. I když Dana White kdysi řekl, že ženy v UFC nikdy nebudou zápasit, názor změnil 23. února 2013, kdy vstoupily do klece ve vyprodané aréně The Honda Center v Anaheimu v Kalifornii na turnaji UFC 157 Ronda Rousey a Liz Carmouche, aby se popraly o titul v bantamové váze.

Známý komentátor Joe Rogan tehdy do mikrofonu řekl, že jde o obrovský kulturní moment. Ronda Rousey zvítězila v prvním kole submisí technikou armbar. Dnes soupeří ženské bojovnice na poli UFC ve čtyřech váhových kategoriích (slámové, muší, bantamové a péřové).