Riziko poporodní deprese vzniká až u čtvrtiny žen v Česku. Popisujeme, proč k nim dochází a kam se obrátit

U jedné z deseti žen se během těhotenství rozvinou příznaky deprese, od porodu do 1 roku dítěte s nimi bojuje jedna z šesti matek. Takové jsou statistiky podle Národního ústavu duševního zdraví. Právě ten přišel s projektem Perinatal, který má těhotným ženám a ženám po porodu s psychickými obtížemi pomoci.

Mateřství jako dramatická životní změna

„Přišlo mi že nic nemůžu. Že nikam nemůžu, Že můj život úplně skončil a nic nebude jako dřív. Bála jsem se jít sama s kočárem ven, vždyť tam bude pořád plakat a lidi budou koukat. A ani se mi vlastně nechtělo, byla jsem hrozně unavená. Ptala jsem se sama sebe, jak mám dál žít.“ 

„Můj stav se stále zhoršoval, a to do fáze, kdy už jsem nebyla schopná téměř vstát z postele, nebyla jsem schopná se osprchovat, nebyla jsem schopná nikam dojít, nemohla jsem spát ani jíst. Měla jsem pocit, že jsem nejhorší matka na světě a chtěla jsem skákat z okna.“

„Začala jsem odmítat dceru, pořád jsem brečela, nejedla a za týden jsem zhubla 20 kg.“

Těhotenství a následné mateřství bývají označovány jako nejkrásnější období v životě ženy. Jak ale dokládají úryvky z konkrétních příběhů, nemusí to tak vždy být. Psychické problémy v těchto obdobích mohou mít různou podobu, od běžných mateřských těžkostí až po poporodní úzkosti, deprese nebo psychózu.

Doporučeno

Přestěhovala jsem se do nejšťastnějšího města na světě. Co mě tu překvapilo? 22. října 2024 v 7:00

Nejčastěji se ženy potýkají právě s depresemi a úzkostmi spojenými s velikou změnou, která s mateřstvím přichází. Maminky stresuje velká zodpovědnost, změna životního rytmu, potýkají se s nedostatkem spánku, vyčerpaností nebo strachem o miminko.

„Jsou to jen hormony. To nic není. To přejde.“

Poporodní deprese se týká tisíců žen v České republice. Poslední roky probíhá v několika nemocnicích screening, jehož průkopníkem je MUDr. Antonín Šebela, psychiatr a odborník na mateřskou psychiku. Výsledky jednoho z prvních takových výzkumů odhalily riziko vzniku poporodní deprese u čtvrtiny žen.

Poporodní úzkosti a deprese bývají navíc v České republice ještě pořád bagatelizovány, což potvrzuje i Veronika Kubrichtová z projektu Úsměv mámy. „Setkáváme se s tím v okolí maminek, u jejich blízkých, ale občas i u odborníků. Stává se to maminkám i ve chvíli, kdy se vydají přímo do krizového centra. Z druhé strany víme, že odborníci například v porodnicích si často s maminkami nevědí rady a mají z toho sami strach,“ říká.

S tím, že jsou u nás psychické problémy bagatelizovány, souhlasí i Kristýna Hrdličková z Národního ústavu duševního zdraví: „Duševní poruchy obecně s sebou stále ještě nesou určité společenské stigma. Víme, že až 75 % žen v ČR, které trpí v perinatálním období duševními obtížemi, nevyhledá odbornou pomoc. Strach z odsouzení a ze zlehčování jejich problémů je jedním z faktorů. Ve veřejném prostoru se sice o duševním zdraví maminek začíná více mluvit, stále ale zaznívají hlasy, které prožitky žen zpochybňují. „Naše babičky to taky zvládly, a měly mnohem horší podmínky.“ „Je doma na mateřské a nic nedělá, tak se asi nudí.“

Doporučeno

11 věcí, které ti pomůžou se okamžitě cítit líp, když nemáš svůj den 7. října 2024 v 11:30

V čem odborná pomoc v České republice zaostává ve srovnání se zahraničím? Podle Veroniky Kubrichtové jsou země, které se o psychiku matky zajímají už u porodu, kde fungují screeningy a maminek se na duševní stav ptají. „V Česku se tohle tolik neděje, u nás je péče zaměřena především na fyzickou stránku,“ myslí si zakladatelka Úsměvu mámy. Jako velký problém vidí taky fakt, že ve vzácném případě, kdy u matky dojde k hospitalizaci, tak nemůže být hospitalizována spolu s miminkem, což má za následek jejich rozdělení. 

Podle Kristýny Hrdličkové bychom dobrý vzor mohli mít například v Austrálii nebo Velké Británii. „V těchto zemích existuje specializované vzdělávání pro porodní asistentky a psychiatry zaměřené na duševní zdraví v perinatálním období. Byly vynaloženy zdroje pro šíření osvěty mezi odborný personál a pro jejich další vzdělávání. Důležitý je také vznik tzv. Mother-Baby Units, kde mohou být v případě potřeby hospitalizovány matky i se svými dětmi. Zásadní proměnnou je pak univerzální screeningové testování v perinatálním období, které pomáhá odhalit psychické potíže včas.“ V Austrálii například podle Hrdličkové v roce 2017 vyplnilo screening před porodem i po porodu více než 79 % žen a pouze 1,7 % žen screening nevyplnilo ani jednou.

Iluze dokonalosti na sociálních sítích

Čerstvým maminkám často nepomáhají ani sociální sítě plné příspěvků influencerek, veřejných osobností a jejich zdánlivě dokonalého zvládání mateřství.