S projektem Perinatal přišel Národní ústav duševního zdraví ve spolupráci s Úsměvem mámy.
U jedné z deseti žen se během těhotenství rozvinou příznaky deprese, od porodu do 1 roku dítěte s nimi bojuje jedna z šesti matek. Takové jsou statistiky podle Národního ústavu duševního zdraví. Právě ten přišel s projektem Perinatal, který má těhotným ženám a ženám po porodu s psychickými obtížemi pomoci.
Mateřství jako dramatická životní změna
„Přišlo mi že nic nemůžu. Že nikam nemůžu, Že můj život úplně skončil a nic nebude jako dřív. Bála jsem se jít sama s kočárem ven, vždyť tam bude pořád plakat a lidi budou koukat. A ani se mi vlastně nechtělo, byla jsem hrozně unavená. Ptala jsem se sama sebe, jak mám dál žít.“
„Můj stav se stále zhoršoval, a to do fáze, kdy už jsem nebyla schopná téměř vstát z postele, nebyla jsem schopná se osprchovat, nebyla jsem schopná nikam dojít, nemohla jsem spát ani jíst. Měla jsem pocit, že jsem nejhorší matka na světě a chtěla jsem skákat z okna.“
„Začala jsem odmítat dceru, pořád jsem brečela, nejedla a za týden jsem zhubla 20 kg.“
Těhotenství a následné mateřství bývají označovány jako nejkrásnější období v životě ženy. Jak ale dokládají úryvky z konkrétních příběhů, nemusí to tak vždy být. Psychické problémy v těchto obdobích mohou mít různou podobu, od běžných mateřských těžkostí až po poporodní úzkosti, deprese nebo psychózu.
Nejčastěji se ženy potýkají právě s depresemi a úzkostmi spojenými s velikou změnou, která s mateřstvím přichází. Maminky stresuje velká zodpovědnost, změna životního rytmu, potýkají se s nedostatkem spánku, vyčerpaností nebo strachem o miminko.
„Jsou to jen hormony. To nic není. To přejde.“
Poporodní deprese se týká tisíců žen v České republice. Poslední roky probíhá v několika nemocnicích screening, jehož průkopníkem je MUDr. Antonín Šebela, psychiatr a odborník na mateřskou psychiku. Výsledky jednoho z prvních takových výzkumů odhalily riziko vzniku poporodní deprese u čtvrtiny žen.
Poporodní úzkosti a deprese bývají navíc v České republice ještě pořád bagatelizovány, což potvrzuje i Veronika Kubrichtová z projektu Úsměv mámy. „Setkáváme se s tím v okolí maminek, u jejich blízkých, ale občas i u odborníků. Stává se to maminkám i ve chvíli, kdy se vydají přímo do krizového centra. Z druhé strany víme, že odborníci například v porodnicích si často s maminkami nevědí rady a mají z toho sami strach,“ říká.
S tím, že jsou u nás psychické problémy bagatelizovány, souhlasí i Kristýna Hrdličková z Národního ústavu duševního zdraví: „Duševní poruchy obecně s sebou stále ještě nesou určité společenské stigma. Víme, že až 75 % žen v ČR, které trpí v perinatálním období duševními obtížemi, nevyhledá odbornou pomoc. Strach z odsouzení a ze zlehčování jejich problémů je jedním z faktorů. Ve veřejném prostoru se sice o duševním zdraví maminek začíná více mluvit, stále ale zaznívají hlasy, které prožitky žen zpochybňují. „Naše babičky to taky zvládly, a měly mnohem horší podmínky.“ „Je doma na mateřské a nic nedělá, tak se asi nudí.“
V čem odborná pomoc v České republice zaostává ve srovnání se zahraničím? Podle Veroniky Kubrichtové jsou země, které se o psychiku matky zajímají už u porodu, kde fungují screeningy a maminek se na duševní stav ptají. „V Česku se tohle tolik neděje, u nás je péče zaměřena především na fyzickou stránku,“ myslí si zakladatelka Úsměvu mámy. Jako velký problém vidí taky fakt, že ve vzácném případě, kdy u matky dojde k hospitalizaci, tak nemůže být hospitalizována spolu s miminkem, což má za následek jejich rozdělení.
Podle Kristýny Hrdličkové bychom dobrý vzor mohli mít například v Austrálii nebo Velké Británii. „V těchto zemích existuje specializované vzdělávání pro porodní asistentky a psychiatry zaměřené na duševní zdraví v perinatálním období. Byly vynaloženy zdroje pro šíření osvěty mezi odborný personál a pro jejich další vzdělávání. Důležitý je také vznik tzv. Mother-Baby Units, kde mohou být v případě potřeby hospitalizovány matky i se svými dětmi. Zásadní proměnnou je pak univerzální screeningové testování v perinatálním období, které pomáhá odhalit psychické potíže včas.“ V Austrálii například podle Hrdličkové v roce 2017 vyplnilo screening před porodem i po porodu více než 79 % žen a pouze 1,7 % žen screening nevyplnilo ani jednou.
Iluze dokonalosti na sociálních sítích
Čerstvým maminkám často nepomáhají ani sociální sítě plné příspěvků influencerek, veřejných osobností a jejich zdánlivě dokonalého zvládání mateřství.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jaký vliv mohou mít na psychiku matek sociální sítě
- Kde a s kým mohou těhotné ženy či čerstvé maminky konzultovat své duševní potíže
- Kam se mohou těhotné ženy či čerstvé maminky obrátit o pomoc
