Český hydrometeorologický ústav informoval o své úspěšnosti vydaných výstrah v minulém roce.
Český hydrometeorologický ústav informoval o své úspěšnosti vydaných výstrah v minulém roce. Podle výsledků šetření, které byly uvedeny v tiskové zprávě, bylo v roce 2021 hodnoceno na úrovni České republiky 345 výstrah a nebezpečných jevů, z nichž 219 bylo úspěšných, 74 částečně úspěšných a 52 neúspěšných. To znamená, že úspěšných a částečně úspěšných bylo 85 procent. Ústav loni nezaznamenal případ velmi neúspěšné výstrahy.
ČHMÚ: Ve středu se do Česka vrátí silný vítr, opět hrozí poškození stromů
22. února 2022 v 16:00
Úspěšnost vyhlašování výstrah, například před větrem, deštěm, bouřkou nebo sněhem, se hodnotí na základě porovnání očekávané intenzity jevu ve výstraze, která se porovná se skutečně pozorovaným jevem. Existují 4 kategorie: úspěšná, částečně úspěšná, neúspěšná a velmi neúspěšná.
„Dílčí kategorie upřesňují, zda byla výstraha oproti skutečnosti podhodnocená nebo nadhodnocená, jestli byla vydána a jev nenastal (falešný poplach) nebo naopak jev se vyskytl a výstraha neplatila (chybějící výstraha),“ vysvětlili meteorologové z ČHMÚ.
Částečně úspěšné výstrahy se stejně jako neúspěšné dělí ještě do dalších 4 podkategorií: první zmíněná na podhodnocené, nadhodnocené, výstraha v okolí nebo jev v okolí, druhá na chybějící výstraha, falešný poplach, výstraha v okolí nebo jev v okolí.
Výstrahy před náledím vedou, špatné jsou u námrazových jevů a bouřek
Úspěšných nebo částečně úspěšných výstrah bylo pro Českou republiku vydáno hned 85 procent. „Nejvyšší podíl úspěšných výstrah měly náledí (96 %), pokles teplot pod nulu, tj. mráz ve vegetačním období, a sněžení (shodně 83 %) a vítr (80 %),“ uvedli odborníci.
Co se týče částečně úspěšných výstrah, ty byly v naprosté většině podhodnocené. U neúspěšných převažovaly nepodchycené jevy nebo falešné poplachy. „Nejhorší byla úspěšnost u námrazových jevů, kde se nepodařilo podchytit výstrahou žádnou z 8 událostí,“ konstatovali meteorologové.
„Druhý nejnižší byl podíl úspěšných výstrah u bouřek (51 %), u nichž je ale vysoký podíl částečně úspěšných výstrah (40 %). Podobné je to u deště s 52 % úspěšných a 48 % částečně úspěšných výstrah. Důvodem je obtížná předpověditelnost přesné intenzity těchto jevů, ve většině případů dochází k podhodnocení,“ dodali.
Nejhůře se vydávají výstrahy pro Prahu
Pokud bychom se zaměřili na kraje, nejvíce událostí bylo minulý rok vyhlášeno v Moravskoslezském (206) a Olomouckém kraji (201). Nejméně pak v Karlovarském kraji (143) a v Praze (124). Meteorologové také uvedli, že úspěšnost výstrah pro kraje byla v porovnání s těmi pro celou republiku horší, a také vysvětlili, proč.
„Důvodem nižší úspěšnosti výstrah v krajích i vyššího podílu částečně úspěšných výstrah ve srovnání s celorepublikovým hodnocením je menší rozloha krajů. Čím menší je oblast, pro kterou předpovídáme počasí či výskyt nebezpečného jevu, tím více roste riziko, že se nebezpečný jev do této malé oblasti ‚netrefí',“ napsali odborníci. To platí zejména u Prahy.
„Hlavní město má výrazně menší plochu než ostatní kraje, se častěji objevují zbytečná varování (falešný poplach). Nejistota předpovědi, a to jak místa, tak intenzity, je největší u lokálních jevů, jako jsou bouřky a sněžení, ale v některých situacích se může jednat i o déšť,“ dodali.
