Jaké jaderné zbraně má Rusko, jak je dokáže odpálit a co si o potenciální jaderné válce myslí odborníci?
Válka na Ukrajině se každým dnem dostává do vážnějšího stavu. Ruský prezident Vladimir Putin nařídil uvést jaderné síly do stavu vysoké pohotovosti.
Nikdo momentálně neví, co přesně to může znamenat pro současný konflikt, ale s jakými čísly a vojenským arzenálem vlastně Rusko v tomto ohledu operuje? Jaké jaderné zbraně má k dispozici?
Podíval se na to i magazín Bulletin of the Atomic Scientists, který vytváří analýzy o jaderných zbraních již od roku 1987. Hans M. Kristensen, ředitel projektu Nuclear Information Project (Jaderný informační projekt), a Federation of American Scientists (Federace amerických vědců) před pár dny zveřejnili update přibližující stav jaderných zbraní Ruska.
Kolik má Rusko jaderných hlavic?
Podle nich má Rusko k dispozici celkem 4 477 jaderných hlavic. Z toho 1 588 strategických jaderných hlavic je připravených k odpálení v balistických raketách na pohyblivých nosnících i v silech na velkých základnách. To znamená, že mají daleký dolet a mohou udeřit na strategická místa nepřátel.
Údajně 812 hlavic je určených k odpálení ze země a ze speciálních pozemních bombardérů, 576 hlavic lze odpálit z ponorek a přibližně 200 z raketových základen rozmístěných po Rusku.
Dalších 977 strategických jaderných hlavic má Rusko společně s 1 912 jadernými hlavicemi na kratší dolety odložených v rezervě, ty nemohou být okamžitě použité. K tomu má dalších 1 500 hlavic určených k rozebrání. Tato čísla potvrzuje i zpravodajský web The Telegraph.
Náčelník generálního štábu ozbrojených sil Ruska Valerij Gerasimov v prosinci 2021 řekl, že 95 % pozemních ruských strategických raket je připravených k boji. Ve stejném měsíci řekl velitel raketových vojsk strategického určení generálporučík Sergej Karakajev, že poměr mezi mobilními a stacionárními raketami je přibližně vyrovnaný.
Jak daleko mohou dostřelit ruské jaderné hlavice?
Některé z ruských jaderných zbraní mohou doletět až téměř 2 000 kilometrů. Pro srovnání, Moskva je od Bratislavy vzdálená 1900 kilometrů. Samozřejmě, zbraně mají rozdílné dolety a jen Rusko ví, jak silnými jadernými zbraněmi s jakým doletem vlastně disponuje a kolik z nich je aktuálně připravených na odpálení.
🇷🇺⚡️Landing of the MiG-31K fighter-interceptor - the carrier of the Kinzhal hypersonic aviation missile system at the Chkalovsk airbase near Kaliningrad. February 7, 2022. pic.twitter.com/l0gmfQdCF9
— The RAGE X (@theragex) February 7, 2022
Podle magazínu Forbes dokážou rakety Kindžal (The Kinzhal) s označeními Ch-47M2 či 9-A-76609 nést až 500 kilotonovou jadernou hlavici, která má 33 krát větší sílu než atomová bomba Fat Boy shozená Američany na japonskou Hirošimu během 2. světové války.
Kolik má Rusko leteckých bombardérů a ponorek schopných nést a odpálit jaderné hlavice?
Oficiální údaje neexistují, a tak se musíme spoléhat na zjištění odborníků. V tomto případě jde o organizaci The Bulletin of Atomic Scientists. Ta odhaduje, že Rusko má k dispozici kolem 400 mezikontinentálních balistických raket (ICBM), které dokážou odpálit rakety s jadernými hlavicemi na vzdálenost 5 500 kilometrů. Dohromady by měly být schopny nést téměř 1 200 jaderných hlavic.
Co se týče ponorek schopných odpálit jaderné hlavice, Rusko jich údajně má 10. Jedná se o typy Delta IV (Projekt 667BDRM) a Borej (Projekt 955). Z obou typů má v arzenálu 5 kusů. Těchto 10 ponorek by údajně mělo být schopno odpálit až 160 jaderných hlavic.
#Russia's Project 955 Borei-class strategic nuclear submarine Yuri Dolgorukyi successfully test-fired simultaneous round of four #Bulava ballistic missiles from submerged position in the White Sea hitting all designated targets at the Kura practice range in Kamchatka #RussianArms pic.twitter.com/A1xikqvfQq
— Russia in RSA 🇷🇺 (@EmbassyofRussia) May 23, 2018
Kromě ponorek nesmíme zapomenout ani na letadla. Rusko má údajně 60 až 70 leteckých bombardérů schopných nést a odpálit kolem 580 jaderných hlavic. Rusko má dva typy strategických bombardérů: Tu-160 Blackjack a Tu-95MS Bear-H.
Použije Putin jaderné zbraně?
Rose Gottemoellerová, která v letech 2016 až 2019 pracovala jako náměstkyně generálního tajemníka NATO, si myslí, že Putin jaderné zbraně nevyužije. V rozhovoru pro CBC Radio řekla, že Putin už podobné hrozby v minulosti vyslovil a podle ní jde jen o další formu zastrašování.
Něco podobného si myslí i Matthew Bunn, profesor na Harvard Kennedy School, který pracoval i jako poradce pro kancelář vědy a technologie během vlády amerického prezidenta Billa Clintona. „Myslím, že je v podstatě nulová šance, že během konfliktu na Ukrajině někdo použije nukleární zbraně,“ řekl Matthew Bunn v rozhovoru pro magazín Vox.
