Podle WHO a OSN dýchá 99 % světové populace znečištěný vzduch, který překračuje mezinárodně schválené limity. Negativní dopady na zdraví se přitom projevují již při mnohem nižších hodnotách, než se předpokládalo.
Světová zdravotnická organizace (WHO) na svých webových stránkách upozornila, že fosilní paliva jsou zodpovědná za většinu škodlivých emisí, které jsou spojeny s akutními a chronickými onemocněními, a vyzvala k přijetí konkrétních opatření k omezení jejich používání. Téměř celá světová populace (99 %) totiž podle její nejnovější studie dýchá vzduch, jehož kvalita překračuje limity.
Kvalitu ovzduší nyní WHO monitoruje v rekordním počtu více než 6 000 měst ve 117 zemích. Před deseti lety to bylo pouhých 1 100 měst v 91 zemích. Ovšem lidé, kteří v monitorovaných oblastech žijí, stále dýchají nezdravé množství jemných prachových částic a oxidu dusičitého – nejvíce jsou jim pak vystaveni lidé v zemích s nízkými a středními příjmy.
Ti jsou také nejméně pokryti z hlediska měření kvality ovzduší – situace se však podle WHO pomalu zlepšuje.
Agentura OSN ve svém prohlášení rovněž vyzvala vlády po celém světě, aby vzaly na vědomí, že provedla významné revize svých ukazatelů kvality ovzduší, včetně ukazatelů pro pevné částice, které mohou pronikat do krevního oběhu, spolu s oxidem dusičitým – další běžnou městskou znečišťující látkou.
„Bylo zjištěno, že znečištění ovzduší má dopad na mnohem nižších úrovních, než se dříve předpokládalo,“ uvedla Sophie Gumy, technická pracovnice Odboru životního prostředí, změny klimatu a zdraví WHO. Se všemi novými důkazy, které se objevily za posledních 15 let od poslední aktualizace směrnic WHO o kvalitě ovzduší, byla tak podle ní většina hodnot směrných úrovní snížena.
4,2 milionu lidí umírá v důsledku znečištěnému ovzduší
Z údajů WHO vyplývá, že až 4,2 milionu lidí umírá v důsledku vystavení znečištěnému venkovnímu ovzduší. Dalších 3,8 milionu úmrtí je spojeno s kouřem, který produkují špinavá kamna a paliva v domácnostech. Podle organizace tak téměř každý z nás čelí zvýšenému riziku srdečních onemocnění, mrtvice, plicních onemocnění, rakoviny a zápalu plic.
„Současné problémy zdůrazňují, že je důležité urychlit přechod na čistší a zdravější energetické systémy,“ uvedl generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus s tím, že je v blízké době klíčový „rychlejší přechod ke světu, který bude mnohem méně závislý na fosilních palivech“.
„Je nepřijatelné, aby po přežití pandemie zůstávalo 7 milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let zdraví v důsledku znečištění ovzduší,“ dodala ředitelka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví Maria Neira.
– přijmout, revidovat či zavést národní normy kvality ovzduší podle nejnovějších směrnic WHO;
– monitorovat kvalitu ovzduší a identifikovat zdroje znečištění;
– podpořit přechod na výhradní používání čisté energie v domácnostech pro vaření, vytápění a osvětlení;
– vybudovat bezpečné a cenově dostupné systémy veřejné dopravy a sítě vhodné pro pěší a cyklisty;
– zavést přísnější normy pro emise a prosazovat povinné kontroly a údržbu vozidel;
– zlepšit nakládání s průmyslovým a komunálním odpadem;
– omezit spalování zemědělského odpadu, lesní požáry a některé zemědělské a lesnické činnosti (např. výrobu dřevěného uhlí)
