Aliance by se tak rozšířila na 32 členských států.
Finsko a Švédsko se podle deníku The Times chystají se pod vlivem ruské agrese proti Ukrajině v létě vstoupit do Severoatlantické aliance. Deník se v článku odvolává na americké zdroje. Podle nich udělal v tomto směru ruský prezident Vladimir Putin „velkou strategickou chybu“, pokud přímým důsledkem ruské invaze bude rozšíření aliance z 30 na 32 členských států.
Posun ve veřejném mínění
Finská přihláška do Severoatlantické aliance se podle The Times očekává v červnu, Švédsko by mohlo následovat nedlouho poté. Podle Washingtonu by tento krok ještě více podtrhl strategickou chybu Ruska při invazi na Ukrajinu. Stanici CNN představitelé NATO sdělili, že diskuze o vstoupení Finska a Švédska do aliance se od zahájení ruské invaze na Ukrajinu staly extrémně vážnými.
Stanice CNN také připomněla slova finské premiérky Sanny Marin. Ta minulý týden v pátek uvedla, že finský parlament je připraven o možném členství v NATO diskutovat v nejbližších s tím, že diskuze skončí ještě před létem.
Možnost členství nevyloučila ani švédská premiérka Magdalena Andersson. V rozhovoru pro SVT uvedla, že vlivem ruské invaze na Ukrajinu se zásadně změnila bezpečnostní situace. Země nyní provádí analýzu bezpečnostní politiky, která má být dokončena v květnu. Podle CNN se za poslední týdny kvůli ruské agresi změnil i postoj veřejnosti v obou zemích.
Základním posláním NATO je podle českého Ministerstva obrany ochrana svobody a bezpečnosti všech jeho členů politickými i vojenskými prostředky v souladu se zásadami Charty OSN.
Severoatlantická smlouva z dubna 1949, která je právním a smluvním základem Aliance, vznikla na základě článku 51 Charty OSN, který potvrzuje přirozené právo nezávislého státu na individuální nebo kolektivní obranu.
Aliance podle ministerstva plní tři zásadní úkoly: zajišťování kolektivní obrany odstrašení proti všem formám agrese vůči kterémukoli členskému státu NATO, stabilizace bezpečnostní situace v širším sousedství prostřednictvím vojenských operací na podporu zvládání krizí a rozvíjení partnerských vztahů a dalších nástrojů kolektivní bezpečnosti a mezinárodní spolupráce s nečlenskými zeměmi.
Reakce Moskvy
Na možnost vstupu Finska a Švédska do NATO už reagoval také Kreml prostřednictvím mluvčího Dmitrije Peskova. Ten Sky News sdělil, že pokud by Finsko a Švédsko vstoupily do NATO, Rusko by v oblasti západních záležitostí muselo být sofistikovanější, aby zajistilo své zemi bezpečnost.
„Všechno je o zastrašování, a pokud by jedna strana. v tomto případě NATO, měla být silnější než druhá, zejména pokud jde o jaderné zbraně, bylo by to hrozbou pro celou naši bezpečnost a museli bychom přijmout další opatření,“ uvedl mluvčí Kremlu.
Podle CNN čelilo Finsko minulý týden v pátek dvěma kybernetickým útokům a narušení vzdušného prostoru ruským státním letadlem. Finští představitelé uvedli, že Helskinki podobné typy útoků očekávají ještě před tím, než by země do aliance vstoupila. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg uvedl, že aliance je v přechodném období připravena Finsku poskytnout bezpečnostní záruky ještě před vstupem.
